Fallenka 2

24

POHLED ÁJI
"Nikdy by jsem nečekala, že se všechno stane tak rychle." Řekla jsem Aničce, která přišla na návštěvu a upila si čaje.

"To ti věřím."
Zasmála se.
"Vadim ve tvým věku dělal hrozný kraviny."

"No jo, Vadim." Protočila jsem se smíchem oči.

"Ale stejně... Je mi dvacet, zachvíli budu mít svatbu a plánujeme miminko. Tohle by jsem do sebe neřekla."
Povzdychla jsem si.
"Ale dost o mne, co ty a Adam?" Usmála jsem se na ni.

"Ále"... Protáhla.
"Dva roky po tom, co jsme se vzali, tak mi řekl, že je gay... Jak nečekané." Podepřela si hlavu.

"Ale abych ti řekla pravdu, tam mi to ani tolik nevadí."

"Aha no"... Ani jsem to nestačila doříct a rozletěli se vchodové dveře.

"Čaaauuuu!" Zařve Vadim a já viděla, že drží spoustu krabic a tašek.

"Ježiš, cos to zas donesl?" Přiběhnu k němu a pár tašek mu vezmu. To samé udělá i Anička.

"Co to je?" Zaptá se Anička, když viděla, že mi asi neodpoví.

"To je pro mimčo!" Zazubí se a vrazí ji další dvě tašky do rukou.

"Vy už ho čekáte?" Podíva se na mě s udiveným výrazem.

"My už ho čekáme?"
Obrátím se na Váďu.

"Já nečekám na nic!" Odpoví Vadim a rozeběhne se do pokoje pro hosty.

"Ten je zas akční."
Zasměje se Anička a tašky položí na zem.

"Já už radši půjdu, nechci být součástí demolice bytu."
Se smíchem si vezme kabelku, obejme mě a odejde na autobus.

POHLED VADIMA
"Vadime, nemyslíš, že je to moc brzo?
Včera to bylo poprvé." Klekne si zamnou na zem.

"Já nikdy nezklamu!"
Mrknu na ni a to ji rozesmálo.

"Jak myslíš"...
Dala mi pusu.

"Pak ti příjdu pomoct, musím jít vařit. Mám hlad."

"Jen běž, teď jíš za dva." Zaculím se. Ona jen s úsměvem protočí oči a odejde do kuchyně.