Fallenka 2

23

POHLED ÁJI
Je půl páté ráno a já pořád nespím hned ze dvou důvodů.

1) chodím tady s Kubou v náručí a pokouším se ho zase uspat a 2) pořád nad tím musím přemýšlet.

Nic mi v tom nebrání. Vůbec nic. Vadim chce... A já?
Šeptám už spícímu Kubíkovi do ucha.

Bylo by fakt zvláštní mít takovýho prcka doma. Pousmála jsem se.

Tak a dost Andreo! Zařvala jsem na sebe v duchu, když jsem se zase přitulila k Váďovi do postele.
Ano nebo ne?
Zeptala jsem se sama sebe narovinu.

POHLED VADIMA
Ája sebou pořád házela.

"Co je, nemůžeš spát?" Zeptal jsem se jí rozespale a objal ji.

"Váďo?"
Podívala se na mě s vážným pohledem.

Hmm...? Zamručím.

"Víš, já o tom přemýšlela, fakt hodně jsem přemýšlela a...
Jsem pro".
Usmála se.

"Počkej... Sedl jsem si. Ty mluvíš o tom miminku?"
Trochu se zamračím.
Ona jen kývne a pousměje se na mě.

POHLED ÁJI
"A kdy se na tom začne makat?" Zasměje se a skočí na mě.

"Vadime, počkej, já mluvím vážně".
Odstrčím ho.

"To já taky".
Zase se začne smát.

"Ale víš co právě teď chci víc než miminko?" Řekne po dlouhém tichu a dá mi pramen vlasů za ucho.

"Tak schválně... Co?" Zeptám se ho.

"Máš mě ráda?" Odpověděl mi otázkou.

"Samozdřejmě, že mám, ale jak to s tím sakra souvisí?"
Nechápala jsem.

"Já Vadim Tkachenko, aka VAFAK, zasmál se,
si vás slečno Havelková, umínil vzít, berete?"

"Ty to vždycky musíš mít originální." Zasmála jsem se a dala mu dlouhou pusu.

"Takže ruku na to?" Začal se smát tím jeho nakažlivím smíchem.

"Ruku?" Smála jsem se taky.

"Já to vždycky musím mít originální!" Napodobil můj hlas.

"Ruku na to, souhlasila jsem."

"A zásnubní sex bude?" Mrkl na mě.

"Ono něco takovo existuje?" Zase se začnu smát.

"Teď už jo." Zaculil se do polibku.