The Youtube Crush FF/CZ

•10•

Stál tam on.Ten kluk z vlaku.Nechápu?Proč má v mém životě tak důležitou roli!!Už ho nesnesu ani sekundu!!!Uhýbám pohledem a otáčím se k odchodu.Zastaví mě však JEHO ruka.Ruka patřící tomu,na koho jsem chtěla zapomenout.Koukneme si navzájem do očí.,,Proč je tu?",,Iba kamarát,ty si s ním niečo mala?",,Co?to si o mě myslíš?",,Ja-a,nie".,,Len ťa mám rád a nechcem aby mi ťa niekto vzal."Tak teď mě totálně odpálkoval jednou jedinou větou...Co na tohle mám asi tak říct?,,Je to složitý,řeknu ti to někdy jindy".Jasně,teď to zní jako kdybych někoho podvedla a ani bych se nechtěla přiznat.Suprový.,,Já mám času dosť".,,Já-já".Vtisknu moje dlaně do těch jeho.,,Věř mi".,,Verím ti".Kousek opodál od nás stojí ten záhadný mnou nenáviděný kluk.

,,Nestojím ti ani za jméno??":vyhrknu.,,Ty ses mi taky nepředstavila".,,hmm":zavrčím.Tak nějak si konečně uvědomuju,že stojíme pořád venku.,,Tak já už půjdu".:řekne ten kluk a Sam na něj jen kývne.Nechápu jak se s ním může bavit,ale to počká.Podíval se na mě takovým,no nečitelným pohledem.Rozešel se dovnitř a mně pokynul ať jdu za ním,tak tedy jdu.Vyjdu po velikých schodech a dostanu se do Samova pokoje.Je zvláštní,vidět pokoj také z jiné stránky.Polepené plakáty...Všechny ty věci mi ho připomínají a dávají mi dohromady větší důvod být s ním.

,,Neměl si náhodou sestru?",,Hej,je opäť u babky i s rodičmi":zazubí se.Zmůžu se jen na prosté ,,aha".Přejdu k oknu a sleduji výhled...Najednou ucítím něčí ruku,která mě jemně chytí za bok.,,Same"..,,Pššt,nič nehovor".Topila jsem se v jeho očích,nemohla jsem uhnout.Jsme u sebe tak blízko....,,Čááááááááuukoooo".Vykřikne nějaká malá holka s pisklavým hlasem.My se od sebe hned odtrhneme a Sam jde bez jediného slova dolů.Nechápu to.Cože?Takže je tu šance,že by mezi ním a mnou....Něco bylo?Ne,hloupost.Prostě si chtěl jen užít a já byla na blízku.Nejde to.Nejde to v této situaci,v tento čas.Ale stejně je to těď už jedno.Nemyslela jsem si,že si to někdy připustím,ale asi k němu vážně něco cítím.Kdyby to nic nebylo,nemyslela bych na něj skoro pořád.

Sejdu dolů a tam už na mě čeká Sam a ta holka.Sam se chová jako kdyby se nic nestalo,ale co jsem mohla od něj čekat.No,od něj nikdy nevíte co čekat.Ale ta holčička měla na tváři trochu divný úšklebek.No jo,vždyť jí může být tak nanejvýš dvanáct,to nemusím řešit.

,,Čawko!Ja som Klarisaaaaaa":vypískla,až se mi přetrhly ušní bubínky.No ty jo,ta má teda hlásek.,,Já jsem Jull,těší mě".Teda nevím jestli to co jsem vyslovila byla pravda,ale co už.,,Ty si frajerka mojho brata?"Zčervenaly mi tváře.Je vidět,že Sam se se svojí červenou barvou taky nezdržuje pozadu.,,Já?,neee pff".,,Aha,tak to prepáč."Prohodila jsem si se Samem takový divný oční kontakt a pak už jsme šli nahoru.O nic nešlo.

Došli jsme do jeho pokoje.Byl bíle vymalován,což mě mile překvapilo,je v tom originalita a zároveň jednoduchost.Nahodilo mi to pěkný úsměv na tváři.,,Čo je":optá se mile.,,Ne,to nic".,,Prepáč,len chcel by som si s tebou promluvit".Přejel mi mírný mráz po zádech.,,Ehh,stalo se něco?",,To by si mi mala povedať ty".,,Ale jáá-á".,,Já viem,ty nič,mne nemusíš klamať,je to na tebe vidno".,,Promiň,ale do toho ti nic není!",,Tak prepáč že sa vôbec pitám!!",,Čo to je, správaš sa divne"?,,Už po asi stopadesátý ti říkám že do toho ti nic není sakra"!Jdu,nemá cenu se s ním hádat,je to neústupný člověk.Hlasitě bouchnu dveřma a utíkám úplně na druhou stranu.

Slyším jeho hlas který volá mé jméno.Nereaguji na to.Po chvíli hlas ustává a slyším jen hlasité vydechnutí.Nechápu proč má o mě strach.Já přece nejsem v jeho životě vůbec důležitá.Ale co to melu,tohle si možná myslím jen já,doopravdy je to asi jinak.Ne.Jdu dál a dál a když jsem u lesa zaslechnu křupnutí větviček.,,Kdo to je"?,,Nikto":zasměje se asi podle hlasu nejaký kluk s dost hlasitým chraplákem.,,Co-o chceš"!,,Teba!",,Nesahej na mě pomoc"!Uklouzne mi noha a já padám do vlhkého porostu.Vidím rozmazaně jak někdo dává tomu klukovisilnou ránu do obličeje.Pak citím jak mě někdo zvedá a odnáší pryč.Najednou se mi hrozně motá hlava a ztrácím vědomí.