Prolog

1.9K 109 2
                                    

Někdo zaklepe a já vyndám sluchátka z uší. Bez vyzvání vleze do mojí ordinace sám ředitel S.H.I.E.L.D.u Fury. ,,Tak o co jde tentokrát ?" zeptám se ho profesionálním tónem, kterým mluvím jen ve svojí ordinaci.

Jen abyste věděli, jsem psycholožka (a to je mi teprve 20) a pracuji na hlavní základně
S.H.I.E.L.D.u.

,,Nejde o mě," řekne Fury, ,,ale o Steva Rogerse, přesně za týden by se tu měl za vámi zastavit."

,,A proč u mě, máte tu spoustu jinejch psychoušů, který by ho určitě zvládli líp než já" řekla jsem téměř prosebně.

,,Slečno Jacksonová," zahřměl Fury přes celou místnost, ,,sama dobře víte, že jste nejlepší, takže byste to zvládnout měla."

,,No jo, stejně nemám na vybranou" souhlasila jsem.
,,Výborně" řekl Fury a odešel.

Sice s mejma metodama moc nesouhlasí, ale už jsem pomohla víc lidem takže mě nechává na pokoji. Moje metody totiž spočívají v tom, že dotyčného sleduju a díky tomu zjistím jak mu pomoci. Teda většinou.

Můj dosud největší oříšek byla Wanda. Ano ta Wanda z Avengers. Po smrti jejího bratra Pietra, jsem jí jako snad jediná dokázala pomoct. A na víc jsme se skamarádily a máme v sobě navzájem důvěru a oporu. Ona navíc jako jediná zná moje tajemství. Ale to teď řešit nehodlám. Musím dát dohromady Kapitána, teda aspoň trochu, jinak mě Fury vyhodí.

Vylezu do čekárny. Nevím ale jestli se ta místnost dá nazývat čekárnou, protože tam snad nikdo nikdy nečekal. Za stolem sedí moje asistentka Alex. Je jí sedmnáct. Je hrozně ukecaná a společenská. Je tu se mnou už asi půl roku. Předtím chodila na výcvik agentů, ale teď pracuje u mě což mi dost usnadňuje práci. A ona nemusí riskovat život v nějaké akci.

Pomáhá mi tu hodně, protože dřív lidi ke mě prostě vpadli. Teď ke mě první vejde Alex a až potom pacient.

Já totiž nemám ráda když jsem tam, kde je moc lidí. Radši je z dálky pozoruji, než abych se s nimi setkala na přímo.

,,Alex, má ke mě někdo do příští středy přijít?" zeptám se tmavovlásky, která sedí za stolem.

,,Ne, nikdo" řekne, aniž by zvedla oči od knížky.

,,Pravděpodobně tu až do středy nebudu, takže si můžeš vzít volno, jen dej prosím na dveře tu cedulku, jo, díky" řeknu. ,,Super, aspoň se zajedu podívat do Stark toweru" odpoví mi a usměje se.

No ona má totiž kluka. A on pracuje ve Stark Toweru. Moc se nevidívají když on je tam a ona tady, takže se nedivím, že se jí volno hodí.

Z "čekárny" vedou čtvery dveře. Jedny do ordinace, ze které jsem právě vylezla, druhé do chodby, a třetí a čtvrté do mého a Alexina bytu. Byt to není nic moc. Jen pokoj, malá koupelna s WC, kuchňský kout, který vede do obýváku a maličká chodba do které vcházím při vstupu.

Zajdu do svého bytečku. ,,Ach jo," povzdychnu si, ,,to zas bude týden. Budu se honit za Kapitánem Amerikou. Nic lepšího jsem si nemohla přát."

Tohle jeden z mých prvních příběhů a chtěla bych znát Váš názor. Doufám, že se líbí. Kdyžtak zanechejte komentář. A prosím omluvte moje chyby, jelikož mi čeština tak tam určitě nějaké budou.
Mějte se fajnově.

Vaše Jana

Psycho loveKde žijí příběhy. Začni objevovat