We'll meet in the sky [Marcus&Martinus CZ] ✓

✝2✝

,,Hej! Co děláš?!" Nechápavě jsem se otočila na Martinuse, když mi vytrhl z ruky ovladač a přepl si televizi má jinou stanici.

,,Sorry kočko, ale dávají fotbal. A ke všemu hraje Chalsea (sorry, netuším, jak se to píše) proti Madridu, takže si zabírám televizi a místo na gauči," položil se na kraj gauče a přehodil ty svoje dlouhé nohy přes můj klín.

,,Ale můžeš se dívat se mnou, kdybys měla zájem," usmál se a odhalil řadu svých bílých zubů. Protočila jsem panenkami, sundala ze sebe jeho nohy a odešla do kuchyně udělat popcorn.

,,Páni," vydechl, když jsem se vrátila s mísou v ruce. ,,A já si myslel, že ses urazila."

Jen jsem nad tím zavrtěla hlavou a sedla si. ,,Ne všechny holky nemají rády fotbal," pokrčila jsem rameny a dovolila mu, aby si přes mě zase přehodil nohy. Podala jsem mu mísu s popcornem a sama si nabrala plnou hrstku. No, možná sdílet s ním byt zas až tak špatné nebude.

Během poločasu jsem si všimla, jak mě Martinus stále pozoruje. Nejistě jsem se na něj podívala, ale on pohledem neuhnul.

,,Stalo se něco?" Zeptala jsem se celkem vyvedená z míry. K mojí úlevě jen zavrtěl hlavou.

,,Ne, jen si tě zkoumám z profilu," usmál se.

,,A to proč?" Na co si mě k sakru potřebuje měřit z profilu?

,,Tak díky tomu třeba zjistím, jaká jsi," pokrčil rameny.

Vyprskla jsem smíchy. ,,Jo, jo jasně."

,,Ne, fakt," mrknul na mě. ,,Tak třeba, moc se nemaluješ, jen sem tam použiješ řasenku, popřípadě si nalakuješ nehty."

,,Tak k tomu mě nemusíš zkoumat z profilu, to by stačilo nakouknout do mého pokoje," zavrtěla jsem hlavou a vstala. Chtěla jsem odejít. No, on mi to nedovolil. Pevně sevřel dlaň okolo mého zápěstí, až jsem vypískla. V místě, kde se mě dotýkal se mi rozpálila pokožka. Zachvěla jsem se pod tím zvláštním pocitem, ale neměla moc čas nad ním přemýšlet. Tinus mě strhl zpátky k němu, při čemž nevypočítal mojí dráhu a povalil mě přímo na sebe. Bolestně sykl. Znervózněla jsem a mé tváře nabraly červené barvy.

,,Promiň," vysoukala jsem ze sebe a chtěla z něho seslézt, ale nedal mi možnost. Vpil se do mých očí a pěknou chvíli jsme na sobě jen tak leželi. Stále pevně svíral mé zápěstí a já měla pocit, že snad uhořím.

,,Dál bych typl, že jsi skromná, upřímná a nápomocná," náhled se a zašeptal mi to přímo do ucha. Naskočila mi husí kůže. Pustil mé zápěstí a schoval mi pár vlasů za ucho. Konečně jsem byla "volná" a mohla se od něj odtáhnout.

,,Páni," řekla jsem po delší době ticha, ,,s kolika chlapi se musím vyspat, abych se tohle taky naučila."

,,Myslíš si, že jsem děvkař?" Pozvedl obočí. No, musím uznat, že tak vypadal roztomile.

,,Popravdě?" Usmála jsem se. ,,Ne, nemyslím. Jen mi přijde, že se nějak moc dobře vyznáš v flirtování."

Už na to nic neřekl. Jen vstal a odešel do koupelny. Sedla jsem si ke klavíru a přejela po pár klávesách. Následně jsem si předehrála celý Mozartův Turecký pochod. Po chvilce mě hraní podle not přestalo bavit. A to se jen tak nestává. Ale nejen, že ráda hraju, ale sem tam sama něco složím. A na jeden song jsem obvzlášť hrdá.

Přejela jsem po prvních notách předehry a rozjela se na vlastní tempo.

,,This is my heartbeat song and I'm gonna play it
Been so long I forgot how to turn it up, up, up, up all night long
Oh up, up all night..."

,,Páni," ozvalo se za mnou. Prudce jsem sebou trhla a přestala zpívat. Kdybych věděla, že tu stojí, nehrála bych. Otočila jsem se na něj. Omylo mě. Byl vysvlečený na půl těla a kolem pasu měl jenom ručník. No, o můj Bože.

,,To bylo úžasné," rychle jsem obrátila hlavu na druhou stranu. No, nebylo mi to moc platné. Přešel místnost a sedl si vedle mě. Stiskl pár kláves a pak se na mě podíval.

,,Zahraj mi to znovu." Snažila jsem se ignorovat jeho holou hruď a podívala se mu do očí.

,,To není dobrý nápad," zavrtěla jsem hlavou.

,,Ale notak," zvedl ruku a bříškem palce mě pohladil po tváři. ,,Hraješ nádherně. A ještě líp zpíváš."

,,To není pravda," vstala jsem a zamířila do kuchyně. Musím se napít. Jsem jako v ohni. Ono by se možná hodilo zkusit nějak zahnat tu červeň z tváří.

,,Ale je," chytl mě ze zadu za boky, až jsem leknutím vyskočila.

,,Nech si toho!" Vysmekla jsem se mu a ignorovala jsem tu husí kůži, která mi vyskočila po celém těle.

,,A proč jsi vlastně přestoupil sem na školu? V Troforsu je přece taky umělecká konzervatoř," odvedla jsem řeč jinak. Jen si hluboce povzdechl a zavrtěl hlavou.

,,To je dlouhý příběh," otevřel lednici a vytáhl si džus.

,,Já mám času dost," pokrčila jsem rameny. Otočil se na mě a zadíval se mi přímo do očí.

~💙 Love pineapples 💙~
Já už jsem přišla na to, jak se nejlépe píše😁 sluchátka s písničkami od M&M do uší, vanilkové kapučínko na stůl a tablet do ruky😙...jo...to se pak tyhle nudné kapitolky píšou samy😂
Jinak mocinečky děkuji💕 jen u první kapitolky se objevilo 36⭐ a něco kolem 20💬
Fakticky mooooooooc děkuji💟💟💟
💘Luff you💘