We'll meet in the sky [Marcus&Martinus CZ] ✓

✝20✝

,,Wow,takže já půjdu za svědka?" Ozvalo se z rohu místnosti a já se od Tinuse zděšeně odlepila. Někdo tu je.

Martinus se ale jen zasmál. ,,Sakra, promiň. Zapomněl jsem, že tu jsi."

Kdo? Kdo tu je? O čem to sakra mele? Jsem fakt totálně mimo. Ze stínů vystoupila postava...ehm, Tinuse? Tak teď jsem zmatená ještě víc. Má naprosto stejné vlasy, jako Martinus, jen o něco delší. Oči. No tak v těch žádný rozdíl nevidím. Jen nad rtem mu chybí znamínko.

,,Anne," usmál se Tinus a zase si mě za pas přitáhl blíž. ,,Tohle je Marcus. Pamatuješ? Už jsem ti o něm vyprávěl.''

Jen jsem přikývla. Stále jsem byla ještě trochu vyvedená z míry. Přece jen, když se vám v domě zjeví úplně cizí člověk, není to zrovna příjemný pocit.

,,Rád tě poznávám," přistoupil Marcus blíž a natáhl ke mně ruku. Chvíli jsem váhala, ale tak vždyť je to Tinusovo dvojče. Nemám se čeho bát.

,,T-taky," usmála jsem se a stisk mu opětovala.

,,Ještě mám pro tebe jedno překvapení," zašeptal mi Tinus do ucha. Nechápavě jsem se na něj otočila. Ještě jedno? To těch dárků budu mít víc než na narozeniny.

,,Jasan," usmál se Marcus a přisedl si na protější židli. ,,Jak jsem vás tak poslouchal, myslím si, že by bylo super, kdyby jste spolu tu písničku nahráli a zveřejnili pro celý svět."

Tinus ztuhl a nechápavě se na něj zadíval. ,,Tohle jsme si nedomluvili."

Mac se jen zašklebil. ,,Taky si můžu něco domyslet sám, ne? Už jsem ti jednou řekl, že se nemáš čeho bát. Fanynky budou nadšeně, že ses zase vrátil."

Tinus si povzdechl. Věnovala jsem mu nechápavý úsměv. Lehce se na mě usmál a přitiskl se na moje rty. Trochu jsem zčervenala. Přece jen. Přišlo mi trochu zvláštní se tady líbat před jeho bratrem, který nás beze slova pozoroval.

,,Víš," odtáhl se a pohladil mě po tváři. ,,S Macem jsme společně zpívali. Fanynky z nás doslova šílely. Jenže pak se mi nějak přestalo dařit. Nešlo mi to."

,,Ale hoby," doplnil ho Marcus. ,,To sis myslel jen ty. Nikdo jiný s tebou nesouhlasil."

Tinus jen zavrtěl hlavou a jakoby Mac nic neřekl, pokračoval. ,,Proto jsem radši zkončil a rozhodl se studovat na akademii v Troforsu. No, a dál už to znáš."

Usmála jsem se a přikývla. Pak jsem se otočila zpátky na Marcuse. ,,Takže bych tuhle písničku mohla opravdu nahrát?"

,,Jasně, neznám důvod, proč ne. Máš talent a toho je třeba využít," usmál se a odhalil řadu svých bílých zubů. ,,No, už budu muset jít. Dejte mi potom vědět, jak jste se rozhodli. A nezapomeňte co nejdříve dát vědět informace o svatbě. Jinak, moc rád ti půjdu za svědka bráško."

Tinus se jen zašklebil. ,,Ještě mám sestry."

,,To bys mi neudělal," zaprotestoval Marcus a vydal se ke dveřím.

,,Kdo ví," pokrčil Tinus rameny a následoval ho. Já jsem se jen otočila ke klavíru a začala si vybrnkávat tóny. Moje písnička může být zveřejněna i pro jiné lidi. Jsem ráda. Aspoň něco by tu po mě mohlo zůstat. Po chvíli se mi kolem pasu obmotaly velice známé ruce, ale hrát jsem nepřestala. Jeho horký dech mi dopadal na zátylek a já si tu dokonalou chvíli užívala. Bylo to jak z filmu. Bohužel, tenhle má smutný konec.

,,Tak co," posadil se Tinus, když jsem dohrála a vysadil si mě na svůj klín. ,,Těšíš se, až tě budou oslovovat paní Gunnarsen?"

Usmála jsem se. ,,Kdo by se netěšil?"

Neváhal a napojil se na mé rty. Mé tělo opět zahrnulo teplo, které se rozlilo i do těch nejodlehlejších koutků.

,,Bude to malá svatba," zašeptal mi do kůže. ,,Jenom taková soukromá. V kruhu těch nejbližších. Co ty na to?"

,,Přesně takovou jsem si vždycky přála," přitulila jsem se k němu ještě blíž přivřela oči.

,,Miluji tě," zašeptal, než jsem se propadla do krajiny snů.

~💙 Love pineapples 💙~
Tak jo...kapitolka zcela o ničem😒 ale i takové musí být😝
Jinak, připravuji pro vás nový příběh (opět o M&M) 💞💋
Ale upřímně? Nevím, jak se vám bude líbit...jestli vůbec🙊...docela o tom pochubuji...a kdo ví, co si o mně potom budete myslet🙈😂 ale Oki...
💘Love you💘