✝4✝

2.2K 196 35
                                    

Anne

,,Tak co si dáš?" Zeptal se mě, když jsme se posadili k jednomu volnému stolu v rohu restaurace. Připadala jsem si tu celkem nesvá. Tohle je jeden  z nejluxusnějších podniků ve městě a právě tady mě pozval Martinus Gunnarsen. Nepohodlně jsem se zavrtěla a otevřela denní menu. Z těch cen se mi doslova zatočila hlava.

,,Tohle nemůžu," odložila jsem lístek hned po tom, co jsem zjistila, že nic za přijatelnou částku tu nemají.

,,Ale ticho buď," usmál se Martinus a lístek mi znovu podal. ,,Na cenu se vůbec nedívej."

,,A-ale to nejde," zavrtěla jsem hlavou.

,,Hele, na cenu se vůbec nedívej, jasný?" Jen jsem němě přikývla a vybrala si nějakou kuřecí kapsu plněnou šunkou a nivou. Jako přílohu jsem si nechala přidělat opékané brambory a na pití si dala ananasový džus.

,,Řekni mi něco o sobě," pobídl mě po chvilce ticha, kdy jsme jen tak seděli a čekali, až nám objednané jídlo přinesou.

Ušklíbla jsem se. ,,To poznáš z profilu, ne?"

Chvíli se na mě nechápavě díval, ale když si uvědomil, o čem mluvím, zasmál se.

,,Tak všechno úplně ne," zavrtěl hlavou. ,,Zajímají mě tvé koníčky a tak."

,,Odkdy tohle kluky zajímá?" Pozvedla jsem jedno obočí a napila se džusu, který mi právě přinesli.

,,To jsi vždycky tak odpudivá?" Zopakoval moje gesto s obočím. Musela jsem se zasmát tomu, jak je při tom vtipný. Na to jsem mu jen pokrčila rameny.

,,No? Já čekám," vyzval mě znovu po delší odmlce.

Povzdechla jsem si. ,,Tak jo. Ráda hraju na klavír a zpívám. Ale před obecenstvem mám vždycky trochu trému. Nejraději skládám vlastní písně, i když vím, že je nikdy kromě mě nikdo hrát nebude."

,,Co ty víš," usmál se a hrábl vidličkou do jídla, které nám zatím přinesli. ,,Ta píseň, co jsi hrála tenkrát na pokoji, ta taky byla tvoje?"

,,Hmm," přikývla jsem s plnou pusou. Už jsem vážně měla hlad. Jen se zašklebil a dal se do jídla. Zbytek oběda jsme promlčeli.

*

,,Dáš si zmrzlinu?" Otočil se na mě Tinus a vytáhl peněženku.

,,Jo," usmála jsem se a odstrčila ho od stánku. ,,Ale teď platím já."

Jen s úsměvem zavrtěl hlavou a schoval si peněženku zpátky do kapsy. Objednali jsme si každý jednu velkou točenou. Já jahodovou a Tinus vanilkovou. Procházeli jsme parkem kolem rozlehlého rybníku a každý myslel na své. Koutkem oka jsem po něm pokukovala. Musím uznat, že je celkem hezký. A nejvíc mě zaujaly ty jeho čokoládky ve tvaru očí. Jsou tak dokonalé temné a nečitelné, až mi z toho po zádech přechází mráz.

,,To jsem až tak pěkný?" Zničeho se na mě otočil. Trhla jsem sebou. Všiml si, že ho pozoruji? Sakra. Jak se teď vymluvím?

,,J-já, j-já j-jen," koktala jsem a snažila se co nejrychleji něco vymyslet. Jenže pak jsem zakopla o kámen na cestě a padala přímo do rybníku. Tinus se mě ještě snažil zachytit. No, marně. Pocítila jsem, jak ledová voda obklopila celé mé tělo. Chvíli jsem lapala po dechu a snažila se přinutit nohy i ruce ke spolupráci. Bohužel. Jako bych nad svým tělem ztratila veškerou kontrolu.

Pocítila jsem, jak se mi kolem zápěstí obmotaly silné, teplé prsty a někdo mě vyzvedl nad hladinu. Kašlala jsem a zhluboka dýchala. Ovanul mě ledový vítr. Začala jsem se třepat, jak ratlík.

,,Ty jsi mi číslo," zasmál se Tinus a přehodil mi přes ramena jeho džínovou blůzu. Ani to mi moc nepomohlo. Stále jsem se klepala.

,,Pojď sem," chytl mě a vyhodil do náruče. Pak se i se mnou v náručí vydal směrem ke studentským bytům. Obmotala jsem mu ruce kolem krku a užívala si té nezkrotné energie, která mnou při jeho dotyku procházela. Natiskla jsem se na něj a vnímala teplo, které mi tím objetím dodával. Během chvilky jsem se přestala třást. Přivřela jsem oční víčka a vdechovala jeho vůni. Pomalu, ale jistě jsem se propadala do říše spánku. Poslední, co jsem cítila, bylo, jak mě někdo položil na měkkou madraci, přikryl mě dekou a lehounce políbil na líčko. Ale to bylo to poslední, co si pamatuji.

~💙 Love pineapples 💙~
Ahoj loves😘 tak tu máte další kapitolku...jinak, dneska jsem se asi zamilovala...jop... konkrétně do zámku Červená Lhota💖😭💕 doslova dokonalý a kdo jste ještě nebyli na prohlídce této krásy, 1 000 000% doporučuji😜😏
OK, končím se svými kecy...
Moc děkuji za vaše super komenty 💬 a blištivé ⭐
💘Love you💘

We'll meet in the sky [Marcus&Martinus CZ] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat