✝8✝

1.9K 178 42
                                    

Ráno jsem se probrala. Vůbec jsem něměla v plánu sejít dolů do jídelny, kde budou ti dva. Ale můj žaludek byl zásadně proti.

,,Dobré ráno," pozdravila jsem ty dva, kteří seděli u stolu, každý z jedné strany a ťukali něco do mobilu. Irene ani nepokývla hlavou a Tinus jen zvedl pohled a krátce se na mě usmál. Však já tu ani nemusím být, že?

Jen jsem nad tím protočila panenkami, vytáhla si z lednice nějaké jídlo a vydala se zpátky do svého pokoje. Nemám nejmenší zájem být tam s nimi. Křena jim dělat nebudu.

*

Asi o půl dvanácté někdo zaklepal na dveře. Jen jsem zamrmlala něco v tom smyslu, že může vstoupit a ani se neotočila od stolu, kde jsem si vypisovala včerejší písničku.

,,Ahoj." Nechápu, že se z toho jeho hlasu musím vždy roztéct. Konečně jsem na něj upřela svůj pohled, který automaticky padl do jeho očí.

,,Potřebuješ něco?" Zeptala jsem se po chvilce ticha.

Zavrtěl hlavou a posadil se naproti mě na postel. Pak se mi opět zadíval do očí. Přejel mi mráz po zádech. Ty jeho temné kukadla. Ani mapa by mi nepomohla, abych se v nich dokázala vyznat.

,,Jen," řekl po chvíli, ,,jen jsem chtěl vědět, jestli jsi v pohodě před zítřkem."

,,Sakra," zaklela jsem, když jsem si uvědomila jeho větu. Ten koncert. ,,To je už zítra?"

Vyskočila jsem ze židle a běžela ke skříni. A spíš sama pro sebe jsem nadávala. ,,Bože, co si vezmu na sebe? Nic tu nemám! Úplně jsem na to zapomněla. Sakra. Do háje. Proč zrovna já?"

Martinus se hlasitě zasmál a já ho probodla pohledem. Vstal, přešel ke mně, vytáhl ze skříně nějakou mikinu a hodil mi ji.

,,Pojď, zajdem něco vybrat," naznačil, abych ho následovala a já jak poslušnej pejsek opravdu šla.

*

,,Už to vzdávám," povzdechla jsem si, když jsem si vyzkoušela snad všechny šaty, co tu v obchodě měli a ani jedny mi nesedly tak, jak bych si přála.

,,Zkus ještě tyhle," podal mi bílé krajkové šaty s vysokým opaskem. Stačil jeden jediný pohled na jejich krátkost a hned jsem zavrtěla hlavou. Jak štětka vypadat nehodlám.

,,Ale notak, prosím. Zkus je, pro mě," natáhl ruku a podal mi je. Jen jsem si odfrkla a odešla si je obléct.

,,Bože," vydechl, když jsem vyšla z kabinky. Měřil si mě pohledem od hlavy k patě a široce se usmíval.

,,Příšerně ti to sluší," přistoupil blíž. Začla jsem se červenat. ,,Vem si tyhle. Ať každý vidí, jak si nádherná. Vždyť se za nic nemusíš stydět."

Jen jsem si povzdechla a přikývla. Těm jeho očím se prostě odolat nedá. Chtěla jsem si prohlídnout cenovku, ale Tinus mě zarazil.

,,Zaplatím to," zašeptal a lehce se ke mně přiklonil.

,,Ne, tohle po tobě nemůžu chtít," zaprotestovala jsem, ale on mi ke rtům přiložil ukazováček. Usmál se a odstoupil.

,,Ty tam zítra všechny okouzlíš," mrkl na mě. No, sama bych si tím tak jistá nebyla.

~💙 Love pineapples 💙~
Lidičky💘❤ dneska jsem se setkala s jednou total awesome osůbkou. VerBooks LaSS moje😘 tuhle kapitolku ti věnuji💕 doufám, že se ještě někdy potkáme a užijeme si tak úžasné odpoledne, jako dnes😜😍
💘Love you💘

We'll meet in the sky [Marcus&Martinus CZ] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat