We'll meet in the sky [Marcus&Martinus CZ] ✓

✝5✝

Martinus

Já jsem si prostě nemohl pomoc. Je tak nádherná a zábavná. Položil jsem ji na její postel, přikryl ji a jednoduše ji musel lehce políbit na tričko. Na tváři se jí vykouzlil menší úsměv, i když už dávno spala.

Stále měla ještě promočené oblečení. No, nechtěl jsem, aby prochladla. Berte tohle jako důvod. Opatrně, abych jí nevzbudil jsem ji sundal všechny mokré vrstvy oblečení. Dobře, skoro všechny. Následně jsem z její skříně vyhrabal nějaké to suché pyžamo a navlékl jí ho. Byla tak nevinně roztomilá, když tak krásně spala. Ještě jednou jsem se naklonil a políbil ji na špičku nosu.

Pak jsem se vrátil zpátky do obýváku a pustil jsem si televizi. Stejně jsem moc nevnímal. Myslel jsem na ni. Je možné, abych se do ní tak rychle zamiloval? Vždyť do Claire mi to taky nějaký ten čas trvalo...

Zavrtěl jsem hlavou. Na tu krávu už myslet nechci. To všechno byla jen jedna obrovská chyba, kterou už nikdy neudělám. Doufám. Nehodlám se znovu zaplést s nějakou šťetkou jako byla ona.

Anne

Otevřela jsem oči. Ležela jsem na posteli ve svém pokoji převlečená do pyžama? A do toho jsem se jako dostala jak? No, hned mi to došlo. No, to si teda odskáče. Na mou duši.

Vstala jsem a hodila na sebe župan. Stále jsem se trošku klepala zimou, ale ignorovala jsem to a sešla po schodech dolů.

Seděl na gauči a měl puštěnou televizi. Na stole před ním ležela láhev vodky.

,,Ty piješ?" Přišla jsem blíž, když po ní chmátl a přiložil si ji ke rtům.

,,Vyhodí tě ze školy, jestli to zjistí," vyrvala jsem mu to z ruky a odnesla vylít do dřezu. Když jsem se otočila, stál přímo za mnou a měřil si mě pohledem.

,,Proč se o mně tak staráš? Není to snad moje věc?" Přistoupil blíž a bříšky prstů mi přejel po tváři. Zachvěla jsem se nad tím pocitem, způsobeným jeho dotekem. Jako by do mě konečky prstů vpouštěl jakési proudky elektřiny.

,,To kvůli tomu jsi změnil školu? Kvůli pití?" Ovládla jsem se po krásně příjemné chvilce a vysoukala ze sebe souvislou větu. Svou ruku odtáhl a zavrtěl hlavou.

,,Nepiju," otočil se a odešel si sednout zpátky na gauč. Následovala jsem ho a zaujala místo hned vedle něj.

,,Teda," začal znovu po chvíli. ,,Ne nějak pravidelně. Prostě mám někdy takové ty chvíle, kdy potřebuji odlehčit mysl a na všechno zapomenout. No a právě v tuhle chvíli mě načapali a vylili ze školy.

Potřásla jsem hlavou. ,,Známe." Jo, moc jsem mu nevěřila.

,,Opravdu," vpil se mi do očí a já se v těch jeho doslova ztratila. ,,Nevěříš mi, že?" Sklopil pohled k zemi a mě přepadl pocit viny.

,,Proč?" Zeptala jsem se. ,,Proč máš takové chvíle."

Povzdechl si. ,,Kdysi jsem se zamiloval. Opravdu zamiloval. Jenže ona mě jen využila, aby získala mého bratra."

,,To je mi líto," nelhala jsem. Vážně mi ho v tu chvíli bylo líto.

,,Nemusí," zvedl koutky úst do menšího úsměvu. ,,I brácha po týdnu zjistil, jaká je to kráva a ona tak na vždy vypadla z mého života."

Přisunula jsem se blíž a položila si hlavu na jeho rameno. K mému překvapení si on na oplátku odlehčil svou hlavu na mojí. Byla to tak příjemná chvíle. Tepnami mi pulzovala krev jako ještě nikdy. Vnímala jsem každé místo, kde se naše těla dotýkala a přemýšlela, co je tohleto za nádherný pocit.

Jenže pak se ozvalo zaklepání na dveře a někdo vešel dovnitř. Rychle jsme se od sebe odtáhli a zmateně se zadívali na nově příchozí.

,,Čaute," usmála se na nás rusovláska s hnědýma očima. ,,Jsem vaše nová spolubydlící. Jmenuji se Irene."

~💙 Love pineapples 💙~
Tak se nám sem vetřel někdo nový...jakpak se nám asi zamíchá mezi Anne a Tinuse😏???
💘Love you💘