Složitá láska(yaoi)

Osudové setkání

Dnes začíná můj první rok na střední. Zkouším zachovat chladnou hlavu a úsměv na tváři.
Mám docela trému, protože nevím s kým se budu vídat další čtyři roky. Přes prázdniny jsem neměl tu tendenci hledat kdo se mnou bude ve třídě.
A je to tu nastává den D. Podle dopisu který nám přišel na konci školního roku se mají všichni studenti shromáždit ve školní tělocvičně. Slyšel jsem že je obrovská, prý se do ní vleze až dva tisíce studentů. Tato škola je opravdu obrovská. Divím se že jsem se neztratil.
Studenti nastoupí do řady a ředitel začne hlásit jména studentů. ,, Mikael Namasaka,,
,, Zde" odpovím nahlas
Ceremonie je zdlouhavá, ale díky bohu všechno jednou končí. Třídní učitelka nás odvede do naší nové třídy.

,, Vyberte si místo.,, řekne když přijdeme do třídy.
Jako první si sednu do zadní lavice u okna. Mám opravdu nádherný výhled na hřiště, kde budu taky brzy cvičit.
,, Musíme probrat několik dalších věcí. Posílám vám papíry se seznamem vašich jmén doplňte a zkontrolujte udaje." Řekne třídní učitelka a pošle papír. Opřu se hlavou o ruku a koukám z okna.
Nějak se mi nechce nic dělat. Papír dojde ke mně a já kontroluji údaje. Dopíši rodné číslo, číslo občanky a pošlu jej do další řady.
,, Ještě jedna organizační věc. Zítra máte ředitelské volno. Takže se uvidíme příští týden v pondělí. Užijte si víkend a brzy na viděnou."vybere si papír a pustí nás domů.
Celé ty tři dny utekly jako voda. Nastává pondělí ráno. V šest mi zazvoní budík a já se připravím do školy.

Vyjdu na autobus, kterým budu jezdit každý den do školy.  V autobuse je mnoho lidí, které vidím poprvé.
Ve škole moc nedávám pozor spíše se dívám z okna ven.
Na hřiště přijdou studenti v méně odlišných uniformách.
Podle barvy to vypadá že jsou to čtvrťáci. Pozorně si je prohlížím a narazím na jednoho co je můj typ.
Ano jsem gay, mám jinou orientaci než ostatní.
Nepotřebuji aby to někdo věděl. Má krásné oči a postavu. Přesně můj ideál. Ale nechci mít vztah s někým s kým studuji na stejné škole.
Mám s tím špatné zkušenosti...

Když jsem byl na základce vyšel si se mnou můj spolužák. Nevím proč, ale prostě chtěl jít na rande. Když jsem dorazil na místo určení, byla tam jen banda hloupých kluků od nás ze třídy.
,,Víš proč si s tebou vyšel?! Byla to sázka." Řekne a začnou se ostatní smát.
Do konce základky mě šikanovaly kvůli tomu, že jsem gay. Ještě do teď z toho mám husinu.
Celou hodinu se na něj dívám, jako bych byl do něj zamilovaný či co. Pravdou je, že se mi líbí.
Plácnu se po tvářích a v duchu si řeknu ,, Nemysli na něj! Víš, že s ním nemůžeš ani promluvit... Neblbni... Ať se neopakuje minulost,, Morduji se v sobě svými slovy.
Znovu se podívám z okna a oni odcházejí. ,,Mám to ale smůlu" povzdychnu si.
Podívám se na hodinky a za dvacet minut zvoní a potom je pauza na oběd.

Přišel jsem na nové místo, kde je klid a můžu být sám. To místo je střecha. Zazvoní školní zvonek a já se pomalu vypařím ze třídy.
Stoupám po schodech. Otevírám dveře od střechy. BUM...
Fotbalový míč mě střelí rovnou mezi oči. Ztratím rovnováhu a padám. Nárazem se mi z nosu spustí krev.
,,Jsi v pořádku" zeptá se vysoký chlapec.
,,,Jo nějak je to v pořádku" odpovím.
Podívám se na něj.
,,Oh bože to je ten kluk z hřiště, co budu dělat" zhrozím se.
Vytáhne z kapsy papírový kapesní a řekne: ,, Tady teče ti krev z nosu. Určitě budeš v pořádku?"
,, Jasně, že budu. Nejsem malé dítě." Zasměji se. Tohle je poprvé co mluvím s klukem, který se mi líbí...