Složitá láska(yaoi)

Návštěva

Jsme zpátky doma. Mika v klidu oddychuje a spí. Ležím vedle něj a on se ke mně tulí, jako nějaká kočka. Jeho rozčepýřené vlasy, krásně dokazují jak jsem ho včera utahal. No... I ten čas no... Už je půl jedenácté a on stále nemá tu tendenci vstávat.
No, i když... Musím uznat, že jsem to tak trochu včera přehnal. Opatrně se zvednu,abych ho neprobudil. Jdu do kuchyně a udělám kávu. Podívám se do lednice, co bych mu tak mohl udělat ke snídani a vidím vaječný likér. Hmmmm...

Mám to naleji mu ho do kávy, celý dům provoní vůní kávy s likérem a on stejně nevstane.  Vejdu do ložnice, položím hrnek na stolek k lampičce a sednu si vedle něj. Obrátí se na mě a obejme za pas. Celý ospalý pak s úsměve řekne: ,,Dobré ráno." a znenadání zase zavře očka. ,,No tak vstávej..." podaruji ho několika polibky do vlasů a on se konečně posadí. Jeho rozcuchané, hedvábné, hnědé vlasy jsou tak roztomilé. Vytáhnu si mobil a udělám si fotku, jak si tře oči. Zapoměl jsem si vypnout zvuk, tím pádem bylo slyšet, že jsem ho fotil. Podíval se na mě a hned mi chtěl telefon vzít.

,,Dej mi ho!" s úsměvem se mu kývl hlavou do strany. Chci si ho vychutnat, třeba se naštve.
,, Tak si pro něj pojď." zachichtám se a on se ne mě vrhne, sebere mobil a obkročmo na mě sedí.

Mám ho! Tak a teď stačí tu fotku vymazat. Zapnu jeho mobil a vyskočí na mě heslo. Co!!!!!!!  To si děláte srandu!,, Copak..." šibalsky se usměje a políbí.,, Vedl sis dobře, ale teď už je řada na mě." Rozepne mi košili a kousne do krku. Udělá mi pár cucfleků a přesunul se na hruď.,, To ti to včera nestačilo..." kyvné hlavou do strany a opře svoji tvrdou chloubu o mou.Opřu se o něj a z ruky mi začne znova téct krev. Syknu bolestí, když zavadím obvazem o ránu.,,  Dobrá teď tě nechám, ale počkej večer." Olízne si spodní ret jazykem.,, Jen aby ses nedivil." Hodím po něm svůdnický obličej. 

V kapse mi zabrní telefon, vytáhnu ho a na tváři se mi zjeví zděšení.,, Co se děje? " přijde ke mě Mika a podívá se na mobil. Na tváři se mu zjeví to samé zděšení jako na mé.

Přišla mi zpráva od otce, máme se za nim asi tak za dvě hodiny dojet. Co po nás asi chce?! A silně, velkými písmeny zdůraznil,, vem sebou Mikaela." po zádech mi přejede mráz, dveře zavrzají a oba nad skočíme. Podívám se po pokoji, nic nebo nikoho nevidím. Dveřmi pohl průvan, kvůli otevřenému oknu. Oba si oddychneme a Mika si sedne na postel. Už konečně chytil tu správnou barvu, když si přečetl tu zprávu, byl celý bledý.,, To aby jsme vyjeli, je to odsud docela daleko." přikývne a hodí na sebe černé tričko.

Nasedneme do auta a vydáme se na cestu. Cesta bude trvat přibližně dvě hodiny, Mika vypadá dost unaveně. Celou cestu se soustředím na řízení. Mezitím si Mika v poklidu spí, auto ho ukolébalo jak vidím. Dálnice je poněkud klidná sem tam jsou menší kolony, ale není to tak zlé. Jak si může myslet, že bychom tam za dvě hodiny byli. Nemožné, alespoň pro normálního člověka,  já jsem syn mafiána, takže jsem se ledacos přiučil.

Na místě určení jsem asi za hodinu a půl. Teď jsem tě přechcal tati co. Zahihňám se a Mika se vzbudí. ,,Ahoj šípková růženko." usměji se a on taky.  Vylezeme z auta a u dveří na nás už čeká otec...