Složitá láska(yaoi)

Sen

Je sedm večer a Yamada se chystá odejít. Všichni se s ním loučí. Zamává nám a odchází. ztrácí se ve tmě. Otočím se a zamířím do svého pokoje, kde si vezmu oblečení na převlečení. Jako další vyrážím do koupelny.Napustím vanu a vlezu si do teplé vody, která zahřívá celé mě tělo. Proč jsem se vlastně cítil jako bych žárlil? Proč se to děje? 
Ponořím se do vany. Sednu si a vlasy si uspořádám dozadu. Co se to se mnou sakra děje. Vylezu z vany, osuším se a plácnu sebou rovnou do postele. Přivinu se k polštáři a zavřu oči. Zanedlouho se mi podaří usnout.
Postel? Čí? kde to jsem? Ležím na červené posteli. Na sobě mám pouze spodní prádlo a bílou košili. Yamada sedí vedle mě a drží mě za ruku. 
,,Chci se tě dotýkat. Chci abys byl jenom můj. Miluji tě." nakloní se a začne mě líbat. Rty mám vlhké. Jeho doteky jsou příjemné. Cítím se strnule. Pomalu mi rozepíná košili a všechna místa kde se mě dotýká jsou vřelá a pulzují. 
Nikdy jsem takový pocit necítil. Jeho polibky jsou opravdu úžasné, plné vášně a lásky. Svírá se mi žaludek.
,,Yamado počkej... prosím.." sotva popadám dech jak jsem vzrušený a nervózní.
,, Já nemůžu čekat. Miluješ mě?" zeptá se dychtivě. Pomalu mi začne sundavat oblečení. Posadí si mě na sebe a pomalu mi krouží prsty po bradavkách. Prohnu se v zádech a zavzdychám. Lehce mě kousne do krčku. Cítím jak mi místo, kde mě kousl pulzuje. Znovu mi dal pusu a já ho nechal polibek prohloubit. Posadil jsem se na jeho chloubu. Chytil mě za boky a začne pohybovat...

Celý sen se rozplyne se zazvoněním budíku. Otevřu oči a je mi horko. Srdce mi bije jako o závod. Vstanu a cítím jak mám spodní prádlo mokré od vzrušení. To snad není možný! Začnu panikařit. Rychle se obleču do uniformy a   spěchám na autobus.

Dojedu do školy. Samozřejmě pozdě protože jsem zaspal a nestihl první autobus. Utíkám rychle do třídy. Otevřu dveře a opatrně se snažím dostat ke svému místu.
,, Mikaeli jdeš pozdě! Co se přihodilo?" načapá mě učitelka.
,,No zaspal jsem a nestihl první autobus moc se omlouvám." omluvím se třídní. Posadím se. Asi za necelých patnáct minut zvoní musím si půjčit poznámky a dopsat si je.
,,Prosím půjčíš mi poznámky jen si je rychle dopíšu." zeptám se spolužáka který sedí přede mnou.
,,Jasný na tady je máš." odpoví. Zdá se jako pohodář. Začnu rychle opisovat dvě stránky poznámek. Mám to skoro všechno opsané když v tom zazvoní na přestávku.
,,Hotovo." naznám a vrátím mu poznámky.
,, Mikaeli někdo tě chce vidět." zvolá na mě jeden ze spolužáků. Ohlédnu se ke dveřím. Ten kdo mě chce vidět je Yamada. Znovu se mi rozbuší srdce. Přijdu k němu.
,,Ahoj co potřebuješ." zeptám se ho s pohledem upřeným do země.
,,Co se stalo dnes nevypadáš moc dobře." odpoví na oplátku.
,,Nechci se o tom bavit. Nic ti do toho není." odseknu mu. Chytí mě za ruku a odtáhne na střechu.
,,Co si myslíš, že děláš." hartusím na něj.
,,Už dlouho si chci s tebou promluvit."