Složitá láska(yaoi)

Sbohem

Nehýbe se, jediné co dělá je, že dýchá. Droga kterou mu dal se mi moc nezdá. Vystoupím z auta a hodím ho na sebe. Odemknu dveře a jdu směrem do ložnice. Položím ho na postel a otřu mu uslzený obličej. Co když se z z toho nedostane? Se mnou má opravdu špatný život, plný bolesti a utrpení. Pokud se z toho dostane, vzdám se ho a nechám ho žít vlastní život. Život bez bolesti a utrpení. Bude mi hrozně chybět, ale musím to udělat. Je to pro jeho dobro. 

Přikreji ho a zhasnu lampičku. ,,Dobrou noc Miko." dám mu pusu na tvář a lehnu si. Jeho oči se zavřeli a natáhl ruku. Klepal se jako osika. ,,Co se děje!?" zvednu se a rozsvítím lampu. Jeho tváře jsou rudé a on je choulený do klubíčka. Třese se a škube sebou. ,,Vy...Vyndej... to ze...m..ě.."Sakra co to do něj dal. Zvednu se a položím ho na postel v poloze pejska. Strčím do něj dva prsty a snažím se nahmatat předmět, který ho tolik tyranizuje. 

Narazím na kuličku, která brní. Ten zmrd jeden! Zkouším ji vyndat, ale stále mi klouže mezi prsty. Po chvilce se mu dostane do prstů a já ji vyndám. Mika sebou žuchne do postele a já kuličku vypnu. Myslím, že droga přestává účinkovat, pohladím Miku po vlasech a on my chytí ruku. ,,Děkuji." poděkuje s úsměvem na tváři a náhle usne.  Můj malinký chudáček, neměl jsem Shuunovy věřit.   

Lehnu si k němu a zanedlouho usnu. Silně ho k sobě tisknu. Ráno otevřu oči a šmátrám po posteli. Mika je pryč?... ,,MIKO!" zakřičím, posadím se a ze dveří se ozve: ,,Neboj jsem tady." Usměje se na mě jako by se nic nestalo. Vypadá, že ho nic nebolí. ,,Dáš si kávu?" podá mi hrnek a já ho příjmu. Musím dělat jako by nic, nechci aby něco tušil.

,,Co by sis dal k obědu?" pokorně se ho zeptám. Sednu si k němu a chce se mi syknout bolestí. Bolí mě celé tělo, ale nechci aby se o mě bál stačil mi včerejšek. ,,No...Všechno je dobré." usměje se a dá mi pusu na čelo. Co se s ním děje nikdy mi po ránu pusu na čelo nedává. ,,Máš dneska práci?" ,,Nemám." Takže má dneska volno. Dobře dám se do přípravy jídla a udělám mu něco dobrého. Za pár minut mám udělané nudle s masem a naservírované. Ještě mu upeču malý dezert. Dneska se opravdu chová divně, co se s ním jen děje? Ublížil jsem mu? 

Přijdu ke stolu a podám mu oběd. ,,Dobrou chuť." usměju se a posadím se za ním. Dojíme oběd a Yamada znovu začne být divný. ,,Co se stalo?" přijdu k němu a chci mu dát pusu, ale zakryje mi ústa rukou. Co se děje?! ,,Miko posaď  se." Posadím se a poslouchám co my chce říct. ,,Ukončeme to." 

Další kapitola, snad se bude líbit :D