Složitá láska(yaoi)

Sami doma- Válka nebo Mír? Den 1

Tak lidičky zde je další kapitolka jenomže dneska to bude trošku víc o Yamadovy a Hinatovy, protože budou sami doma a ani jeden se nechtějí vzdát Mikaeli jak to asi dopadne? 

,,Tak dneska jedu na služební cestu.Snad Vám to tu uteče." usměju se a dám Ymadovy polibek na rozloučenou. ,,Zavolám ti." skloním se k Hinatovy a dám mu pusu na čelíčko. ,,Za chvilku se vrátím tak to tady s tatínkem přežij." dořeknu to a on mě políbí na rty. Usměju se zatím co Yamada syčí jak kocour, kterému vzali rybu. ,,Odcházím." odejdu a nechám je napospas osudu. Snad bude doma vše v pořádku...

Tak teďka jsem s tím skrčkem doma sám. To co momentálně udělal je neomluvitelné. Sednu si na gauč a on za mnou.,, Mika je můj. "zdůrazním a on se jen ušklíbne.,, Nenechám ho tatínkovi." Tohle bude opravdu těžký boj.,, Poslyš Mika je můj partner a tvůj rodič, tobě patří jen čtvrtina a mě zbytek. Chápeš?",, Promiň, ale tohle bude dlouhej boj který vyhraju já." sakra na pětiletý děcko má fakt kuráž, že by jeho rodina byla něco z gangsterem? Odejde do pokoje a já zůstanu v obýváku sám. Oya oya to bude perný týden. Promnu si oči a podložím hlavu rukama. Miko vrať se mi!!!  

Měl bych jít začít dělat oběd. Podívám se do lednice a první co mě napadne jsou špagety. Ty má Hinata rád, takže bych si s ním mohl promluvit. Na malý děcko je opravdu chytrý a dost vyčůraný. Nechci ani pomyslet na to jak to bude vypadat až bude dospělý. Povzdychnu si a začnu vařit. Budu se snažit je udělat co nejvíce dobré, tak jak je dělá Mika. Naservíruji je na talíře a dám na stůl.,, Hinato, jídlo je hotové." přiběhne z pokojíku a hned sedne ke stolu.,, Dobrou chuť." popřeji mu a on začne jíst. Vypadá to, že mu chutnají. To jsem rád.

Hned jak se najedl tak zase zmizel do pokoje. To bude dřina s ním navázat komunikaci. Zazvoní mi telefon, zase práce, řekl jsem jim, že si beru na tři dny volno. To nerozumí slovu VOLNO?! Zvednu ho a s telefonu se ozve tichý hlas.,, zdravím Yamado potřeboval bych aby jste za mě vzal focení... Jsem Mizuno, model z vedlejšího oddělení. ",, Dobře."  Obléknu si mikinu a jdu do Hinatova pokoje. ,,Jdeme se projet." ,,Nikam nejdu." čapnu ho a naložím do auta. ,,Neštvy musím do práce, je to akutní." jen přikývne hlavou a odjíždíme. Dojedeme k centrální budově a utíkám i s Hinatou na zádech. ,,Jsem zde!" vyslovím celý zadýchaná a všichni se okolo nás nahrnou. ,,Jůůůůů to je, ale krásný chlapec..." začnou na něj sahat a on se chudák rozbrečí. ,,Vezmu ho na ruku a za chvilku přestane, no moc statečný teda není. ,,Musíme začít s focením! Mohl by i ten maličký spolupracovat?" podívám se na něj a on jen kouká. ,,Jasně jdeme na to." Hina je obklopen stylistkami a já též. Zdá se, že z něj bude playboy až vyroste. ,,Tak na scénu." Posadíme se k sobě a oni začnou žhavě fotit, Hinovy se to dost líbí a dělá všelijaké pózy. 

Docela se mi to taky líbí aspoň není zavřený v pokoji a neprovokuje mě. Focení je u konce a on je totálně vyřízený. Podíváme se na fotky a jedeme domu. Pomalu se stmívá, uložím ho do postele a on je v tu ránu tuhý. Tomuhle se říká zlaté dítě...

Copak asi dělají moji miláčkové. Už je po konferenci a já se jdu ubytovat do hotelu nedaleko od sud, samozřejmě nám ho zaplatí, takže se o finance nemusím starat. Položím si tašku i s notebookem na stůl a hodím sebou do postele. Vytáhnu telefon a vytočím Yamadovo číslo. 

,,Ahoj miláčku jako to šlo v práci?" 

,,Ahoj, ale jo šlo to sice to bylo zdlouhavé, ale nedá se svítit."

,,Strašně se mi stýská."  

,,To mě taky, copak jste dneska dělali? Jak to tam s ním zvládáš?" 

,,Zavolali mě naléhavě do práce a Hina se se mnou dokonce i fotil. Opravdu mu to na těch fotkách sluší, byl ve svém živlu, když se fotil."   

,,To je roztomilé." zasměju se.

,,Miluji tě." řeknu a pomaličku si začnu honit, no nedá se nic dělat, když ten jeho krásný hlásek promluví a ještě k tomu, jsem si s ním nehrál ani nepamatuji. 

,,Taky tě miluji. Chybíš mi." moje tělo celé hoří a moje maličkost stvrdne. Do telefonu slyším jemné vzdychy. Pomaličku si vklouznu do kalhot a přejedu přes svoji maličkost. Do mobilu začnu vzdychat a u toho ještě zrudnu. 

,,Copak teď děláš?" neříkejte, že mu chybím až tak moc, že si u mého hlasu taky honí. 

,,Já...Si musím...Ulevit..."zrudnu a pomaličku si ho honím. 

,,To já taky..." nedokážu nad ním zůstat v klidu. Jeho sladké sténání mě nutí to chtít ještě víc.

Slastně mu vzdychám do mobilu, nábor slasti, který pociťuji, jako by mi nestačil. Zanedlouho se udělám a podle jeho hlasu v telefonu usuzuji, že on taky.

,,Dobrou noc miláčku.." s telefonu se dlouho nic neozvalo takže usuzuji, že usnul. Zavěsím telefon a dám si studenou sprchu. Zapluju do postele a usnu....