Chaos.

Kapitola 13

Obsluha byla požádána o dva jídelní lístky, z čehož byl jeden speciální v tom, že neobsahoval ceny. Ten byl určený Louisovi, protože ačkoliv zde pracoval a věděl, že je to velmi drahá restaurace, neměl sebemenší ponětí o jakýchkoliv cenách. Harry si byl jistý, že by se chlapec vymluvil na nedávné jídlo, kdyby spatřil ceny a přesně tohle nechtěl. Právě teď chtěl jen strávit příjemný, ničím nerušený oběd se svým malým chlapcem.

Louis se podivil, když nespatřil ceny a byl vážně zmatený. Třeba v drahých restauracích neudávají ceny na jídelní lístky?

Harry si všiml náhle změny v chování Louise. Dusil v sobě otázky a Harry přesně věděl jaké. Položil svou velkou dlaň, z niž sálalo příjemné teplo, na chlapcovu drobnou a krouživými pohyby palce se ho snažil uvolnit.

Divil se, jak v jeden moment přemýšlel nad drobným chlapcem, přičemž ho svíral tíživý pocit, a v ten druhý s již zmíněným chlapcem seděl u stolu s jídelními lístky v rukách.

,,Lou, zlatíčko, nezaobírej se prosím myšlenkami na ceny daných jídel. Nevzal bych tě nikam, kam bych nechtěl. Věř mi, že mi nevadí zaplatit jakoukoliv částku, pokud to bude pro tebe a taky se neciť špatně vůči tomu, že za tebe bude někdo platit. Doteď jsi byl sám pro sebe moc silný. Nech mě se o tebe nyní postarat.”

A to stačilo. Ačkoliv se to může zdát neuvěřitelné, Louis neodporoval, navzdory tomu, že zpočátku opravdu chtěl.

Harry z Louise nespustil zrak poté, co chlapec tiše nadiktoval svou objednávku a měkce se na něj usmíval ještě dlouho poté. Jeho dlaň spočívala stále na té znatelně menší.

,,Jsi strašidelný," zachichotal se Louis, když se pod intenzivním pohledem otřásl. Nebyl mu nepříjemný, jen prostě nebyl zvyklý.

,,Opravdu jsem?” Harryho oči jiskřily.

,,Opravdu jsi.” uznale přikývl Louis a pozdvihl sklenici sladkého, růžového vína. Jemným pohybem pokynul Harryho k uchopení té jeho. ,,Na náhody.”

Atmosféra se od zvuku cinknutí skla každou minutou zpříjemňovala. Louis se více odvázal a Harry miloval jeho smích a uvolněný obličej. Pohledem skenoval celou jeho tvář, přičemž se zastavil na neobvyklých, šedomodrých očích, v nichž byly jasně rozpoznatelné jiskřičky a jejichž obvod lemovaly dlouhé, husté, tmavé řasy a jemné vrásky způsobené tím nádherným, širokým úsměvem. Harrymu se tento pohled tolik zamlouval. Od nynějška netoužil vidět nic jiného. Pohledem ale i přes to sklouzl na trochou až ženské klíční kosti, jež nutily chlapce vypadat ještě mnohem drobněji.

,,Kolik ti je vlastně let?” naklonil mladší hlavu k ramenu identicky stejně, jako při jejich prvním shledání v kavárně.

,,Dvacet pět.” řekl po krátkém upití vína Harry s mírnými obavy z chlapcovy reakce.

,,Nemusíš se bát, Harry,” zachichotal se ,,neuteču ti. Vždy jsem toužil po starším partnerovi.”

,,Takže tohle bereš jako partnerský vztah?” vydechl plný očekávání Harry. Byl naprosto překvapený chlapcovými slovy.

,,Nevadil by mi.” zčervenal a pohled po krátkém boji zabodl na ubrus pod sebou.

,,Tím pádem-"

,,Hou, hou, hou. Počkej Harry. Vždyť o tobě nic nevím.” okamžitě skočil s omluvným pohledem Harrymu do řeči. Nesnášel, když to někdo dělal, obzvláště on sám, ale nyní jednoduše musel. ,,Jaké je tvé celé jméno?”

,,Harry Edward Style-”

,,Moje druhé méno je William! Notak pověz, nemyslíš, že naše druhá jména zní královsky?” opět mu skočil do řeči. Vzápětí si své počínání uvědomil a zahanbeně sklopil pohled. ,,Moc se omlouvám.”

,,Vše je v pořádku, má holubičko.” jeho pohled změkl a zopakoval konějšivé pohyby svého palce na chlapcově dlani.

,,Přejděme k mé další otázce.” se stále rudými tváři si odkašlal a až poté se opět zadíval na Harryho. Byl opravdu nádherný.

Hravé mrknutí vyšlo z Harryho strany. ,,Poslouchám.”

,,Čím se zabýváš? Myslím- .. uhm kde pracuješ?”

,,Občas fotím pro různé módní značky, dokonce jsem hrál i v jednom filmu, ale především již několik měsíců pracuju na svém vlastním albu. Ti dva muži, se kterými jsem přišel - to byli moji spolupracovníci. Ten černovlasý, Mitch, celým jménem Mitchel Rowland , je můj nejbližší přítel a zároveň i kytarista v celé té věci.”

Louisovi nevadila ta skutečnost. Ačkoliv byl opravdu překvapený, nemohl zastavit tělem se rozlévající úlevu, když se mu částečně odhalila celá ta záhada ohledně Harryho majetku. Nebyl to žádný zloděj či nájemný vrah. Byl model, zpěvák a herec - bylo jasné, že nebude trpět finanční krizí.  Dokonce se nemohl dočkat, až Harryho požádá o název filmu a možná by jej dokonce mohli zhlédnout společně. Taky ho chtěl požádat, zda by mu mohl ukázat nějaké fotografie. Nemohl se dočkat.

pozn.: Krásný den všem :). Užili jste si kapitolu?

Bojím se. Možná je to menší krize, možná ne, ale bojím se, protože nevím, jak dál.. Každé slovo shledávám nevýstižným, špatným, slabým, nápad žádný, myšlenka jedna. Rozhodně není ničemu konec, jen jsem tímto zklamala samu sebe a co je horší, než to?
Částečně ve mně tkví i obava, že vás, mé čtenáře, ztratím. Moc se omlouvám.

Taky chci ale říct, že je naprosto v pořádku nevědět.

All the love as always, K. xx