Kapitola 19

151 24 3
                                    

Našli v sobě dostatek síly na vzepření se proti omamným polibkům a už chvíli poté si razili cestu středně zaplněnými chodbami nákupního centra. Mladičký chlapec, Louis, zpočátku odporoval proti vstoupení do jakéhokoliv obchodu, avšak neústupné chování staršího z páru jej nakonec přeci jen zavedlo do útrob hned několika z nich. Naprosto rozuměl chlapcovu počínání. Byl už však rozhodnutý a nehodlal své plány jakkoliv měnit. Obzvláště, pokud se sebeméně týkaly dobra právě malého chlapce či jejich vztahu.

Harry svého přítele vždy poslal do kabinky, kde následně obdivoval jeho krásu a nemohl si pomoct, když mu daroval pár polibků kdykoliv na něj déle zíral. Zanechával ho němým.

A bylo to právě v jedné z kabinek v jednom z luxusních obchodů, na němž Harry trval, kdy chlapec hleděl na svůj odraz v zrcadle. Ačkoliv byla v jeho očích jiskra, stále byly něčím zastíněny. Obdivoval sytě červený svetr obepínající jeho hruď a poprvé za ten den toužil po jedné hmotné věci. Teprve teď opravdu toužil po jediném kousku ze všeho toho oblečení, které si dnes zkusil. Toužil po tomhle svetru a vytáčely ho jeho vlastní myšlenky. Přeci jen pro něj Harry dnes udělal tolik a nemohl ho žádat o cokoliv dalšího. Připadal si opravdu hloupě, když byl smutný kvůli pouhopouhém svetru.

Mezitím, co se nechal unášet vlastními myšlenky, Harry netrpělivě vyčkával za závěsem a odolával nutkání vtrhnout za něj. Čekal na vyzvání svého chlapce, jež by si měl právě zkoušet jeden ze svetrů z nové, zimní kolekce. Po hodinách bloudění centrem a přemlouvání chlapce k převlečení, byl opravdu rád, když se v modrých očích opět zjevila jiskra při pohledu na již tolikrát zmíněný svetr.

Samotný Harry se nemohl dočkat pohledu na Louise a již v prvním okamžiku byl plně rozhodnut svetr získat, ačkoliv mu byl jasný chlapcův nadcházející protest kvůli ceně. Tu avšak Harry doposud neřešil a nehodlal nyní dělat výjimku.

Byla to již doba, co chlapec zapadl do kabinky a zahrnul za sebou závěs a pro Harryho to byly obrovské muka. Neodolal, slabým shrnutím těžkého závěsu nahlédl dovnitř a zatajil se mu dech při pohledu na svého chlapce, jež si jeho přítomnosti hned všiml a očkem na něj skrz zrcadlo pohlédl. Jeho oči byly teď už opět smutné, ačkoliv se usmíval. Sám věděl, že přetvařování mu nikdy nešlo a nyní opět selhal.

,,Zlatíčko?" zašeptal muž a nejistě Louise obejmul. Jeho dlaně spočívaly na bříšku jeho drobného přítele a hlava si našla místo v pro ni již tak známém místě - Louisově prohlubni v krku. Jeho srdce tleskalo, když se Louis vtlačil do mužova objetí, načež hned stisk okolo jeho těla zesílil.

,,Jsi tak nádherný.." vydechl Harry a vstiskl maličký polibek na vystouplou klíční kost, kterou měl v dosahu. Miloval chlapcovy ženské rysy.

,,To dělá ten svetr." zachichotal se Lousi a v skrytu duše doufal, že tento svetr jednou bude opravdu v jeho vlastnictví. Připadal si dětinsky.

,,Ten tomu jen přispívá," usmál se na něj v zrcadle muž. ,,No tak pojď, má holubičko, jdeme jej udělat tvým." poplácal chlapcův bok a předtím, než chlapec stačil cokoliv namítnout, zmizel z kabinky. Ten se však nezmohl na nic většího, než obrovský úsměv.

////

Krásné, dobré ráno. :)
Neobvykle přicházím s novým dílem poměrně brzy. Zároveň se však moc omlouvám za další nudný díl, aleeee od příštího už se začne něco dít, tak prosím vydržte ❤.

All the love as always, K xx

Chaos. Kde žijí příběhy. Začni objevovat