Kapitola 16

207 22 4
                                    

,,Pevně doufám, že sním," vydechl Harry, ,,nemůžeš mě tak silně vzrušit a následně přestat Lou." Jeho slova donutily malého Louise zrudnou ještě více, než doposud.

,,Jsi velice, velice zlobivý chlapec," pokračoval rádoby káravě starší z dvojice. Ten mladší naopak ještě hlouběji skryl svoji tvář do mužova krku a jeho tváře přímo hořely.

Provokoval. Sám to věděl, ale nemohl dovolit věcem zajít dál. Nemohl. Alespoň ne nyní. Často četl a opravdu miloval milostné pasáže, jejichž děj vždy toužil s někým vyzkoušet. Doposud se zdálo, že o tom bude ještě hodně dlouho maximálně snít, avšak nyní byl tady Harry - muž, se kterým právě zažil svůj vůbec první intimní zážitek a jemuž pomalu, ale jistě předával své srdce. Kousek po kousku.

Nasál vůni právě obklopující jeho osobní prostor, a přál si takhle zůstat na vždy. Hlasitě vydechl, načež s jeho tělem muž pod ním jemně zatřásl. ,,Zlato?"

,,Omlouvám se Harry," opatrně k oslovenému zvedl pohled, ,,nevím, proč jsem pokračoval- ..chci říct, uh, oops? Tak jsem to nemyslel. Vážně se omlouvám.." nervózně vyblekotal a protože se nevydržel dívat do těch drahocenných smaragdů, raději skenoval Harryho krásnou tvář.

,,Stále jsem velmi příjemně překvapený, drahoušku. Opravdu jsem nečekal, že se situace vyvine až tak.. žhavě," potichu se zasmál ,,ale opravdu jsem nepředstavitelně šťastný. Pouze jsi utvrdil mé city k tobě."

Pevně tiskl drobné tělíčko, které stále spočívalo na jeho vlastním. Krouživými pohyby přejížděl po chlapcových zádech a trochu mu dělaly obavy všechny vystouplé kosti, jež mohl pod svými doteky cítit.

Chlapec byl tak silný, avšak tichost byla vždy jeho nejhlasitějším voláním. Voláním o pomoc, o lásku či byť jen pouhou společnost.

,,Dva muffiny jsou v troubě. Jeden povídá: ,fuu, zde je ale horko!' načež druhý odpovídá: ,Pane bože, mluvící muffin!" vyprskl Harry smíchy. Pokud bylo něco jasnější, než samotné Slunce, byl to právě fakt, že Harryho vtipy jsou vážně příšerné.

,,Víš, jak zapůsobit na dceru pekaře?" chechtal se dál starší. Mladší se zmohl jen na další z mnoha povzdechnutí, při kterém pokoušel zahnat chuť Harryho praštit. Jemně. Svými rty oproti těm jeho.

,,Dones mu mouku," vyhrkl po chvíli Harry a následovala další neutichající vlna jeho smíchu.

,,Ťuk ťuk!" slzy byly na samotném okraji Harryho očí, když se snažil uklidnit a dopovědět další z mnoha svých vtipů.

,,Ne, ne, ne. Prosím Harry, ne." okamžitě reagoval Louis. Starší se trochu zamračil, načež chlapec ihned palcem vyhladil malou vrásku na jeho čele a dlaň nechal položenou na straně Harryho obličeje, jemně kroužíc palcem.

,,Ťuk ťuk ťuk," zopakoval rázněji muž. Chlapec okamžitě nesouhlasně zakroutil hlavou.

,,Ťuk ťuk ťuk ťu-" choval se jako malé dítě, když se za každou cenu snažil dopovědět svůj vtip. Louis svými rty poměrně silně narazil na ty Harryho, což ho na chvíli zanechalo němým. Oba si neodpustili vzájemné zapohybování rtů a když se Louis po chvíli odtáhl, jeho oči zářily štěstím a láskou.

,,Nechtěl jsi mi ukázat nějaké ty fotky, vtipálku?"

,,Cokoliv poví tvá sladká líčka." Louisova propadlá líčka jako na rozkaz okamžitě zrudla a on automaticky tvář opět schoval do Harryho krku. Natlačil se k němu co nejvíc a slastně vdechoval onu omamnou vůni.

Harryho paže k sobě pevně tiskly chlapcovu drobnou postavu a sám se nemohl nabažit vůně jeho ovocného chlapečka. Silněji, ovšem stále s citem, poplácal chlapcův zadeček, než společně s ním, pořád pevně přitisklým k jeho tělu, vstal, načež chlapec okamžitě překřížil své kotníky za zády staršího. Rukami se chytil Harryho silných paží a tvář odtáhl z úkrytu Harryho prohlubně jen pro to, aby mohl sledovat jeho tvář. Zamilovaně se usmíval po celou dobu jejich krátké cesty hlouběji do tají prostorného bytu.

Chaos. Kde žijí příběhy. Začni objevovat