Al Sev Potter a Hadi

Fénix se vrací

Bílo.

Je mrtvý?

Cítil teplo a cosi měkkého. Mrtvý by nic cítit neměl. Takže není mrtvý?

Mozek se mu vzpamatovával pěkně dlouho. Co se stalo? Proč by vlastně měl být mrtvý? A - proč není?

Pomalu se na všechno rozpomněl. Rose... Malfoy...

Když ve vzpomínkách došel k té poslední, probudily se mu i receptory bolesti. Zasténal a chytil se za hrudník. Bylo to, jako by mu do něj někdo vrazil tupou dýku.

"Probouzí se!" zaslechl z obrovské dálky.

Pokusil se zaostřit pohled. Těsně před jeho obličejem se vznášel jiný. Do tváře mu spadla záplava zrzavých vlasů. Zaprskal a pokusil se je vyplivnout. "Rose!" zachraptěl.

"Je v pořádku!" Rose zapištěla , až mu z toho málem explodoval mozek, a div že ho neuškrtila v objetí. Začal se dusit a chrchlat. Okamžitě se přiřítila teta Hannah, Nevillova manželka, která převzala po madame Pomfreyové ošetřovnu, a nepříliš šetrně ji od něj odtrhla. "Zbláznila ses?! A to ses tak bála o jeho zdraví!"

"Pardon, nechala jsem se unést," zrudla Rose. Teta Hannah zachmuřeně přikývla a šla se věnovat pacientovi přes uličku.

"Jsem tak ráda, že jsi naživu," spustila Rose okamžitě. "Bylo to příšerné! Probudila jsem se tady z bezvědomí a řekli mi, že jsi dostal plnou nálož černé magie..."

Albus si až teď všiml, že má obvázanou hlavu. Musela si ji rozbít, když s ní Malfoy mrštil pod stůl...

Vymrštil se do sedu, až se mu hrudník málem bolestí rozskočil na dvě půlky, ale nevšímal si toho. "Scorpius... on..."

"Je v pořádku," ozvala se teta Hannah. "Je tady."

Albusovi bušilo srdce jako splašené. Natáhl se a zahlédl na posteli, nad kterou se Hannah skláněla, známou světlou kštici. Klesl zpátky na polštář. "Ale vždyť byl..."

"Téměř," prohlásila Hannah, aniž by zvedla oči od práce. "Bude zázrak, když to nezanechá nějaké následky, ale uzdraví se."

Albus dlouze zhluboka vydechl. Nesnesl by pomyšlení, že někdo umřel... v podstatě jen kvůli němu.

"Všichni jsou v pořádku," dodala Becky - ani si nevšiml, že je tu taky. "Díky tobě."

Albus se na ni usmál. "Takže ta... ta..."

"Je pryč," přikývla Becky. "Teda, pokud víme. Dokonce už nechala být i támhle profesora," ukázala kamsi za něj. Albus otočil hlavu a spatřil na jiné posteli spícího profesora Kidraha. "Fakt ho to ovládalo. Myslíme si, že ho to chtělo zabít, ale nebylo to na něho dost silné, tak mu to jenom nasadilo do hlavy autopilota."

Albus se značnou námahou zvedl ruce a protřel si oči. Jeho mozek to pořád nějak nepobíral. Zvládl to? Ale vždyť přece nic nezvládl. Jenom se v podstatě obětoval... a přežil.

Jak věděl, že přežije?

Nevěděl.

Prostě to udělal.

Ale proč?

"Jak..." začal.

"To ti tu asi nikdo nevysvětlí," pokrčila Rose rameny. "Ale máš se později zastavit za McGonagallovou."

"Až se zotavíš," dodala Hannah rychle.

"Ale já už jsem v cajku," ožil Albus. "Vážně, bolí to čím dál míň."