Al Sev Potter a Hadi

Pánská jízda na dámských záchodech

Albus se zastavil až o několik chodeb a pater dál, když už ho tak píchalo v boku, že nemohl pomalu ani dýchat. Svezl se do stínu jakési sochy a sípavě aktivoval plánek, aby se ujistil, že ho tu nikdo nenajde. Naštěstí byla všechna potenciální nebezpečí na opačné straně hradu. Albus ze sebe vydal jakési pisklavé zachrastění a zajel si rukou do vlasů.

Takže... ten hlas i zabíjí. Celá ta věc rázem nabrala úplně nový rozměr. Teď už nešlo jen o to zjistit, proč Albuse na každém kroku straší hlas dávno mrtvého černokněžníka. Teď šlo o vraždu. A to je něco mnohonásobně horšího.

Albus se vydýchal a zkontroloval plánek. Malfoy pořád pochodoval po dívčích záchodech. Teď dokonce vlezl do jedné z kabinek. Albus překvapeně zaznamenal, že v té umývárně není sám. Poletovalo tam něco, co vypadalo jako Ufňukaná Uršula, ať je to kdo chce.

Promnul si oči. O Voldemortovi může přemýšlet později. Musel zjistit ještě jednu věc. Co sakra dělá Malfoy uprostřed noci na dívčích záchodech?!

S kradmými pohledy do plánku se vydal tím směrem. Aby se tam dostal, musel by projít přímo kolem profesora Listera... kdyby nebylo tajné chodby, která začínala zrovna za rohem na křižovatce s tou chodbou, kudy učitel procházel. Přidal do kroku a stihl to tak tak. Zbytek cesty byl všech slídilů prost, a tak zamířil přímo k umývárně. Ještě musí vymyslet, co udělá s tou Uršulou.

Plánek mu ukázal, že stojí přímo u cíle. Zvedl hlavu. Na dveřích byl obrázek holčičky na nočníku a nápis MIMO PROVOZ. Přikrčil se u stěny a přitiskl ke dveřím ucho.

"... jsem tu už dlouho neměla návštěvu," říkal právě otravně vysoký dívčí hlas. To musela být ta Uršula... Copak bydlí na záchodech? "Víš, chodil sem za mnou i tvůj táta."

"Cože?!" vyprskl jiný hlas. Nepochybně Malfoy. Něco prásklo a Malfoy zaklel. 

"No ano, jste si neuvěřitelně podobní," prohlásila Uršula zasněným tónem. "Byl to milý kluk. Docela mi chybí."

Malfoy něco zamručel. Chvíli byly slyšet jen kroky, než se ozvalo těsně u dveří: "Tak díky za pomoc, možná někdy..."

Albus vytřeštil oči a jen tak tak stačil uhnout, aby ho dveře nevzaly přes hlavu. Ztratil rovnováhu a rozplácl se podél stěny. Zaslechl nad sebou Malfoyův tlumený výkřik a fofrem se snažil skrýt plánek vlastním tělem.

"Pottere!" zasyčel Malfoy. "Co tady děláš? Ty mě špehuješ?!"

"Ne, já jen potřeboval na záchod," vybreptl Albus.

Malfoy ho popadl, zatáhl dovnitř a důkladně zavřel dveře. Albusovi to až podezřele připomínalo setkání s Jamesem.

"Jé, další návštěva!" zatetelila se Uršula. Albus ji chvíli hledal očima, než ho napadlo zvednout hlavu. No jasně - Uršula byla duch. Že ho to nenapadlo hned.

"Ty mi připomínáš... No ano! To musel být zase tvůj táta! Jeho táta sem taky občas chodil," informovala Malfoye potěšeně. "A jednou tu tvého tátu pěkně zmasakroval," dodala o poznání ledovějším tónem.

"Co tu chceš, Pottere?" syčel Malfoy, který jí očividně nevěnoval sebemenší pozornost. Byl tak rozčilený, že mu dokonce zapomněl říkat Seve.

"To bych se měl zeptat spíš já," opáčil Albus a důstojně si oprášil kalhoty. "Proč šmejdíš uprostřed noci na dívčích záchodech?"

"A co ty? Ty snad neděláš to samý?"

"Ne, já šmejdím tam, kde jsi ty."

"Ale jak ses..."

"Tak podobní svým tátům," rozplývala se Uršula. "Tak podobní..."