OPČM

312 15 8
                                    

Protože bylo Kratiknotovi jasné, co by se nejspíš stalo, kdyby jim nevysvětlil cestu do učebny obrany, dostali se tam v rekordním čase. Museli dokonce spousty minut čekat přede dveřmi. Malfoy toho využil VELMI nenápadným pokusem sebrat Becky z aktovky vyčnívající brk, ale byl odhalen, polapen a byl by i potrestán, kdyby se v tu chvíli neotevřely dveře. Becky od Malfoye odskočila právě včas, aby ji profesor nezahlédl.

Albus zamrkal. Z učebny se vynořil vysoký muž s pleší, hrubým ubrusem a tak tmavou pletí, že jeho hlava splývala s tmou vzadu a jen z ní démonicky svítily dvě oči.

Neřekl by, že profesor Kidrah učí obranu. Jakéhokoli ředitele Zmijozelu by tipoval na lektvary. Ale když ho tady tak viděl, říkal si, že chlapa jeho formátu by na lektvary bylo škoda.

Kidrah přejel studenty svým pohledem schopným tavit sklo. Becky pro jistotu takticky ustoupila do stínu dveří, aby na ni nebylo tak vidět.

Nato profesor kývl směrem do třídy, protáhl se kolem nich a zmizel za rohem.

Albus se nestačil ani podívat na Becky, jak ho strhl proud studentů snažících se ulovit dobré místo. Malfoy s Azraelem se nahrnuli dopředu a zabrali si lavici u katedry. Becky měla pravdu. Vlezdoprdelisti, jiné slovo se použít nedalo.

Albus s Becky se usadili jako obvykle dozadu. Nestačili si ani nachystat učebnice a dveře práskly znovu.

V záplavě hurónského smíchu se dovnitř vevalili Nebelvírští.

Albusovi se v krku usadil ohromný knedlík a čím déle je sledoval, jak rozjařeně pobíhají po učebně a skáčou přes lavice, tím víc knedlík rostl. Hráli na honěnou, dávali si navzájem herdy do zad a s bujarým smíchem blbli. Albusovi se nějak nedařilo tvářit se znechuceně jako ostatní Hadi, a už vůbec se tak necítil. Přistihl se, že si přeje, aby takhle mohl dovádět s nimi.

Ve změti Lvů zahlédl kulatý obličej Ali Longbottomové, rozzářený nadšením. Ve stejnou chvíli si všimla ona jeho. Přehopsala třídu po lavicích a přistála na té jeho. Becky se odsunula dozadu s takovou vervou, že se málem převrátila, ale Albus vykouzlil široký úsměv.

"Nazdárek!" zahlaholila Ali. "My máme obranu spolu, no to je paráda! Tak co, jak jde život?"

"Zatím bezva," usmíval se Albus. "Měli jsme dvouhodinovku s tvým taťkou. Bylo to super!"

Becky jen něco zamrmlala.

"To jsem ráda," zubila se Ali. "My ho máme až zítra. Jsem zvědavá. A na obranu taky. Ten Kidrah je váš říďa, že?"

Albus odpovědět nestihl. V tu chvíli totiž bouchly dveře a Nebelvírští bleskurychle zajeli do lavic. Ali zmizel úsměv z tváře, jako by ho seškrábl břitvou, a honem dosedla na nejbližší židli přímo před Albusem.

Profesor Kidrah proplachtil třídou s rozevlátou bílou tunikou, kvůli které ze všeho nejvíc připomínal netopýra poloalbína. U katedry se prudce otočil a pohledem usmažil celou třídu. Albus měl pocit, že jestli to vážně umí, bude proti tomu ten incident v dějinách vypadat jen jako milý čajový dýchánek.

"Teď, když už jste tady přestali jančit jako nějací paviáni," promluvil svým mystickým hlasem, který tak tajemně připomínal Afriku, "můžeme začít hodinu."

Jako by se všichni studenti scvrkávali. Až na Malfoye a Azraela, kteří se v první řadě hrdě vytahovali do výšky. Machýrci. Stačil jediný profesorův pohled, aby se smrskli jako sušené švestky se zelenou kravatou.

Kidrah zamával hůlkou směrem k tabuli, na které se okamžitě objevila slova. Zdánlivě nesmyslná, ale Albus nějak věděl, že to jsou kouzelné formule. Okamžitě začal uvažovat, co která dělá.

Al Sev Potter a HadiKde žijí příběhy. Začni objevovat