*Sebastian...*
Den po našem "rozchodu", jestli to tak mám nazývat, jsem se to rozhodl zkusit zachránit.
Jakmile jsem se ocitl přede dveřmi, stiskl jsem zvonek a čekal. Je vtipné, že zvoním na dveře vlastního bytu.
Když se ani po sedmém zazvonění nikdo neobtěžoval přijít otevřít, z kapsy u bundy jsem vytáhl klíče a odemkl.
,,Bell?" zavolal jsem do ticha, žádné odezvy se mi ale nedostalo.
,,Bell jsi tady?" zase nic. Prošel jsem obě dvě místnosti, jenže po Annabell nikde ani památky.
A pak jsem si všiml, že z poličky naproti dveřím zmizely její klíče od auta.
Neváhal jsem už ani jednu další vteřinu a běžel ji hledat.
Napadlo mě nespočet míst, kam by mohla jet, ale něco ve mně mě vedlo jen k jednomu.
Hned jak jsem uviděl jezero, sjel jsem z cesty a začal se rozhlížet kolem, jestli se tam někde neschovala.
A pak mi zrak padl na stopy pneumatik směřujících přímo pod hladinu...
ČTEŠ
Dusk Till Dawn
FanfictionPrvní díl k příběhu 'After All This Time? Always' 😊 „Co se děje? Proč pláčeš?" zeptal se tiše a jeho silné paže si mě stáhly do objetí. „Mám strach že až se rozední, už tu nebudeš. Jsi jediný světlý bod v mém ztraceném životě plném temnoty. Nenech...
