*Annabell...*,,Bell, nedokážeš si ani představit, jak jsem se o tebe bál," Sebastian mě pevně objímal a jeho oči se vpíjely do těch mých tak intenzivně, jako by je neviděly snad tisíc let.
,,Co se vlastně stalo?" nechápavě jsem se usmála a radši si znovu lehla. Nesnesitelně mě totiž píchalo v boku.
,,Mělas takovou nehodu..." nezněl zrovna dvakrát nadšeně, proto jsem se rozhodla ho uklidnit.
,,Sébi, v pořádku, nepotřebuju to vědět, dobře? Jestli o tom nechceš mluvit, nenutím tě," vzala jsem ho za ruku a začala mu na jejím hřbetu kreslit neviditelné obrazce bříškem svého palce.
,,Na něco se tě zeptám. Pamatuješ si, kdo je Janett?" našlapoval opatrně, jako by balancoval na okraji hluboké propasti.
,,Nepamatuju," odvětila jsem popravdě a Sebastian jen nepatrně kývl.
,,A svoje rodiče si pamatuješ?" ptal se dál, upřímně jsem nechápala, k čemu mu to je.
,,Jo, máma umřela a táta zmizel někam nevím kam. Ale nepotřebuju ho, teď už ne. Mám totiž tebe, " posadila jsem se a přitáhla si ho do objetí.
*O devět měsíců později...*
Seděli jsme se Sebastianem na střeše, pozorovali měsíc a nechávali si cuchat vlasy nočním říjnovým větrem, když se najednou zvedl a tajemně se usmál.
,,Chtěl bych se tě na něco zeptat," začal a klekl si přede mě na jedno koleno.
,,Vezmeš si mě, Annabell Mayerová?“
Okamžitě jsem věděla, co odpovím.
,,Ano, jo, jo vezmu si tě Sebastiane," vřele jsem se usmála a vpadla mu do objetí. Navlékl mi nádherný stříbrný prstýnek a spojil naše rty do láskyplného polibku.
Tu noc se před námi začala otevírat nová etapa našeho společného života, a já doufám, že bude protkaná jen a jen samým sluncem.
Tak a je to, teď už se na to snad alespoň dá koukat xD v budoucnu se možná dostane i na trochu menší přepis, protože některé scény jsou děsně cringe a jiné by chtěly třeba možná trochu víc rozvést, každopádně do toho zase nechci nějak extrémně zasahovat, abych zachovala to původní kouzlo, takže to nejspíš asi nechám tak, jak to je teď xD A samozřejmě bude následovat korekce i u druhého dílu, tam je totiž taky chyb jak maku xD Snad se Vám to teď už bude lépe číst ^^ mějte se krásně a děkuju za všechny, kdo jste téhle fanfikci dali šanci <3
ČTEŠ
Dusk Till Dawn
FanfictionPrvní díl k příběhu 'After All This Time? Always' 😊 „Co se děje? Proč pláčeš?" zeptal se tiše a jeho silné paže si mě stáhly do objetí. „Mám strach že až se rozední, už tu nebudeš. Jsi jediný světlý bod v mém ztraceném životě plném temnoty. Nenech...