Dusk Till Dawn

* Twenty *

,,Sébi, večeře!" zavolala jsem od jídelního stolu a upravila poslední detaily, aby všechno bylo perfektní.

,,Co máme?" objevil se mezi futry Sebastian a usadil se na svoje místo.

,,Kapra a bramborovej salát, tradice," mykla jsem rameny a postavila před něj jeho talíř.

Po večeři přišel čas na dárky.

,,Takže, jelikož jsem si všimla, jak moc miluješ hudbu a jak moc sis přál tu bílou kytaru, jakou jsi mi nedávno ukazoval ve výloze, tak jsem se rozhodla ti ji koupit. Veselé Vánoce," usmála jsem se a podala mu pouzdro se zmíněnou kytarou.

,,Bell já tě miluju, to je vážně ona. Děkuju," široce se usmál a stiskl mě v objetí.

,,Ode mě tu máš tohle-" v dlaních mi skončila pracně zabalená krabice, ,, A tohle," obdržela jsem ještě druhou, tentokrát malinkou krabičku.

Prvně jsem otevřela tu větší.

,,Sébi, to jsou-" nakousla jsem a údivem si zakryla ústa dlaní.

,,Ty kozačky co jsi tolik chtěla," doplnil mě Sebastian a na rtech mu nepřestával tančit široký úsměv.

,,Ale však ony byly tak ňuňu,  zbožňuju věci s kožíškem. No uznej, jsou jako plyšáček. Strašně moc ti děkuju. A když jsme u těch plyšáků..." podala jsem mu dárkovou tašku s tím plyšovým méďou.

,,Tak tohle je ten nejlepší dárek," Sebastian ho vytáhl a přitiskl si ho k sobě.

,,Ještě jsi neotevřela tu malou krabičku," upozornil mě a tak jsem tedy povolila mašličku a odklopila víčko. Vykoukla na mě sada šperků, přesněji řetízek, prstýnek a náušnice, všechno s přívěskem srdíčka, vyskládané drobnými tyrkysovými kamínky.

,,Oh můj bože...to muselo stát strašně moc peněz-"

,,No a? Tys za tu kytaru určitě taky musela dát majlant. Je mi jedno kolik co stojí, jde mi o to abys měla radost a byla šťastná."

A já skutečně byla. Ale pak stačila jedna moje pitomá věta a všechno se to sesypalo jako domeček z karet.