Dneska tě vyzvednu v osm. Nemusíš si oblíkat nic extra.
Stálo ve zprávě od Justina.
Hned potom přišla další zpráva.
Ale doufám, že až přijdu, budeš připravená. Né jako minule.
Dneska nemůžu.
Odepsala jsem mu.
Nedošlo mu, že mám svůj život? Vím, že s ním mám jít kamkoliv řekne, ale neřekla jsem mu, že s ním půjdu kdykoliv řekne.
„To je on?“ Zeptal se mě Troy vzrušeně. Povzdychla jsem si „Jo, je.“
Seděli jsme spolu v naší oblíbené kavárně a povídali jsme si. Právě proto jsem nemohla. Tohle byl po dlouhé době den, kdy máme oba volno a chtěli jsme ho strávit spolu. Byla jsem nadšená, že strávím den s nejlepším kamarádem, dokonce mi ani nevadilo, že nikdy nezavřel pusu a pořád básnil o Justinovi.
Řekla jsem mu všechno-Teda samozřejmě neví o tom skoro-sexu- Ví jen o té „splátce“ a také o té večeři (Která nedopadla vůbec dobře. Potom co jsme si-dost hlasitě-vyměnili v dešti naše názory, mě Justin donutil, abych nastoupila do auta a odvezl mě domů) Nemohla jsem už dál mlčet. Potřebovala jsem někoho, komu bych si mohla postěžovat na Justina, protože nechtěl vůbec slyšet o tom, že by jsem mu prostě vrátila ty peníze a nikdy ho nemusela vidět znovu. Chtěl mě vídat dál, a já z toho byla pořád hodně, hodně zmatená.
„Co chtěl?“ zeptal se mě Troy .Otevřela jsem pusu, abych mu mohla odpovědět, ale přerušil mě „Ne počkej, budu hádat. Chtěl, aby sis oblíkla tvoje nejlepší šaty, aby tě mohl vzít na nějaké velké předávání cen nebo….“ „Troyi“ přerušila jsem ho se smíchem „Tohle není žádný film nebo knížka. On mě nechce ukazovat on chce…No vlastně ani nevím co chce ale..“ „Třeba se do tebe zamiloval“ Přerušil mě Troy. Zase. Naše konverzace takhle obvykle probíhají. Navzájem se přerušujeme. „Tak to nehrozí. Nezná mě a navíc jsem na něj většinu času dost nepříjemná“ A nemyslím si, že by dokázal někoho milovat.
„Maite“ zaúpěl Troy „Nenič mi moje romantické představy o tobě a o něm“
„Vážně se omlouvám“ smála jsem se „ Ale tak to prostě je, hádáme se. Pořád.“
„Možná bys na něj měla být milejší“ Míchal si svoje latté. Vážně. Nechápu, proč vlastně do téhle kavárny chodil. Troy nesnášel kafe, většinu času ho jen míchal a žvanil, zatímco já jsem vždycky vypila dva kelímky. Někdy tři.
„Myslela jsem si, že jsi na mojí straně“ hrála jsem uraženou. Popravdě jsem ale nebyla uražená. Byl fanoušek toho kluka. Myslel si, že je to pořád ten stejný malý chlapec, který se proslavil přes youtube. Ale on už dávno takový nebyl. Jestli vůbec někdy byl.
***
To právě zabzučela včela?
U mě v pokoji?
V lednu?
Sedla jsem si na mé posteli a došlo mi, že to bzučí můj mobil. Zvedla jsem ho a oči mi málem vypadly z důlků. Proč mi sakra Justin volal ve 2 hodiny v noci?!
„Justine?“ zašeptala jsem, když jsem to zvedla. Nechtěla jsem vzbudit babičku, která spala ve vedlejším pokoji.
„Maite?“ Zeptal se Justin, a mě zvláštně poskočilo srdce. Bylo to poprvé co mě oslovil jménem.
„Proč mi voláš takhle pozdě?“
„A proč mi ty neotevíráš?“
„COŽE?“
ČTEŠ
Save me ×Justin Bieber FF×
Fanfiction"On byl můj zachránce. Zachránil mě, i když jsem nechtěla být zachráněna. Zachránil mě, ale zachránit ode mě se nenechal."
