Justin
Jednou se mě někdo zeptal, jestli věřím na lásku. Já jsem odpověděl, že ne, nevěřím. A když jsem jí našel, nechal jsem si jí vyklouznout mezi prsty jako písek. Nechal jsem jí odejít kvůli věci, která mě zabíjela, místo toho, abych zůstal s člověkem, kterej mě držel při životě.
Kdyby se mě někdo zeptal teď, odpověděl bych, že věřím na naději, že věřím na záchranu, ale to je vlastně láska, ne? Zachraňovat se navzájem? Já si myslím, že tak by to mezi lidmi mělo být. Když někoho milujete, zachráníte je.
Ptáte se, vyčítám jí, že mě opustila? Ze začátku ano. Byl jsem na ní naštvaný, že mě nechala v pekle, kterému lidi říkají život samotného, ale když se podívám zpátky, řeknu si jen, že mi to patřilo.
Ona to možná ani neví, ale zachránila mě. Kdyby nebylo jí, dávno už bych nežil. Už jen pouhá myšlenka na ní mě zachraňuje a drží mě nad vodou.
Chci jí zpátky.
A proto jsem teď tady.
„Co je to úspěch? Není to sláva, nejsou to peníze, nebo moc. Tohle všechno jsem měl, ale i tak jsem nebyl šťastný. Nejsou to ani drogy. Ty jen předstírají, že jsou tvoje štěstí. Takže co to vlastně je? Láska? Tu mám. Miluju jí, ale nedělá mě to šťastným, protože nejsem s ní. Takže úspěch? Podle mě je to najít člověka, kterého milujete, ale musíte s ním BÝT, nesmíte ho milovat z povzdálí, musíte je milovat z blízka. A proto jsem tu. Jsem tu proto, abych s ní mohl být bez toho, abych jí znovu zlomil srdce“
„Napsals jí tohle v dopise, který si jí poslal?“ zeptal se mě Dr. Bean, sedící naproti mně v koženém křesle.
„Ve všech“ dopisy, které jsem jí napsal, obsahovaly všechny moje myšlenky, ve všech jsem si vyléval srdce. Psal jsem jí, jak moc jí miluju, a že se měním, abych s ní mohl být, že se jí nevzdám. A co ona na to? Nemám sakra tušení.
„Pořád ti neodepsala?“
Nervozně jsem se zavrtěl v křesle. Ne neodepsala mi na žádnej z těch dopisů. Vím, že si ty dopisy četla, kdyby ne, vrátily by se mi zpátky. Jak na ně reagovala? Čeká na mě? Nebo si už našla někoho jinýho? Zacha?!
Už rok jsem zavřenej v Zařízení pro drogové závyslé- tak tomu říkají, já tomu říkám očistec. Tak se tu totiž cítím, jako bych se snažil očistit od všeho zlého, co můj život potkalo. A z větší části se mi to vede. Jsem čistej a deprese už taky nemám, ale vím, že mi tohle všechno bude k ničemu, když nebudu s ní.
„No tak doufám, že i přes to všechno na tebe čeká“ řekl Dr. Bean.
„To já taky“
Zejtra mě totiž pouštěj.
***
„Justin Bieber, slavný Americko-kanadský zpěvák byl dnes propuštěn ze Zařízení pro drogově závislé, kde se rok léčil. A já se ptám, bude pokračovat ve zpěvu a bude hodný chlapeček, nebo spadne znovu do drog….“
„Kurva to jsou sračky“ zakřičel Za a vypnul rádio.
„Tohle mi teda nechybělo“ řekl jsem a opřel se pohodlněji do sedadla v autě.
„Celej rok tvoje jméno proháněli bahnem. Už mě to začíná srát“ zasyčel Ryan, kterej seděl na zadním sedadle. Čekal jsem, že to takhle bude probíhat. Jak jinak by taky mělo? Jsem zasranej feťák, jsem si jistej, že už nemám žádný fanoušky. Ani nevim, jestli vůbec nějaký chci. Nemám ponětí, co teď bude s mým životem. Ale moje hlavní priorita je teď Maite. O další věci se budu starat později.
ČTEŠ
Save me ×Justin Bieber FF×
Fanfiction"On byl můj zachránce. Zachránil mě, i když jsem nechtěla být zachráněna. Zachránil mě, ale zachránit ode mě se nenechal."
