Nikol
'Já jsem.. eh.. Enode!' Zasmála jsem se. 'A je mi 21.' Dodala jsem. Lidi do chatu psali, ať řeknu své pravé jméno. 'Nechte-' 'Lidi, ještě na to nejste připraveni. Zvlášť jeden člověk.' Přerušila jsem Pavla uprostřed věty. Nechci tady říkat pravdu, protože se bojím, že se právě kouká Štěpán. Chci to před ním pro zatím utajit. Lidi se potom přestali vyptávat na mou pravou identitu a pokládali normální, občas úchylné otázky. Pak nám dávali úkoly. Nesměla chybět Pavlova stojka a lidi po mě chtěli i room tour. 'Dejte si pusu.' Přečetla jsem namátkou. Ani jsem nestihla zareagovat a Pavel mi dal pusu na líčko. Zrudla jsem jako hasičák. 'Splněno. Co dále?' Zasmál se Pavel a já jsem byla pořád v tranzu. 'Dejte mi pět vteřin, lidi.' Řekla jsem a po pěti sekundách jsem opět promluvila. 'Dobrý. Omlouvám se, musela jsem se vzpamatovat.' Hráli jsme dál a dál. Pak došlo i na Lolko, na které jsem Pavlovi půjčila svůj záložní notebook, aby mohl hrát také. Potom Pavel přizval lidi, ale neřekl mi, jaké. Má tsku jsem uviděla nicky. DeeThane, Freeze a to poslední mě trošku zaskočilo, protože tam bylo napsané Baxtrix. 'Dee je v tom trochu nový, tak na něj nebuďte zlí.' Uslyšela jsem Pavla. 'Náhodou, hrál jsem Lolko dříve, než ses vůbec narodil.' Bránil se se smíchem zmiňovaný DeeThane. 'Jinak ahoj?' Zasmála jsem se. 'To je ta tvoje nova grill, jo?' Uslyšela jsem klučičí hlas, který patřil zák zvanému Freezovi. 'Ty jsi ko-' 'Kokos.' Opravila jsem Pavla. Nemám ráda sprostou mluvu. 'Holčička mluví slušně?' Řekl znechuceně Štěpán. 'Určitě mnohem slušněji, než ty.' Řekla jsem ani nevím jak. Netuším, co mě to popadlo. 'Ti zase žádná nedala, co?' Utahovák si ze Štěpána Pavel a pidival se na mě. 'Tobě očividně Enode taky nedala.' Dořekl Štěpán a už jsem viděla, jak chtěl Pavel zase něco říct, ale řekla jsem něco dřív. 'Jdeme teda hrát, ne?' Po mém zásahu všichni zmlkli s přizvali mě do hry. Dohráli jsme s výhrou. 'Enode? Nejsi tak moc dobrá. Dáme 1v1?' Zeptal se Štěpán. 'S botamama? Klidně.' Usmála jsem se na monitor. Nevadilo mi proti němu hrát, protože jsem si myslela, že to bude fair play. Oba jsme dali boty jiné. Začala hra a kluci nás sledovali. První smrt byla mého bota, kterého zabil Bax. Už mu tak i začínám říkat. 'Ani si neumíš hlídat boty.' "Zesměšnil" mě Štěpán. Já ho vážně nepoznávám. Kluci ani nepromluvili. Celou hru mě ničil a nechyběly ani jeho narážky. 'Neumíš to. Jsi horší, než naše sousedka, která ani neví, co to je počítač.' Tímhle mě naštval. Začala jsem tu hru brát vážně. První kill, double, triple, quadra.. Chyběl mi jeden jediný hráč. Baxtrix. 'Quadra, ale pěnu nedáš.' Vysmál se mi. 'Sázka? Prohraju a uznám, že jsi nejlepší. Vyhraju a ty uznáš, že ses ve mě mýlil.' Když jsem mluvila, hledala jsem ho na mapě. Měl málo životů. 'Beru.' Přistoupil na mou dohodu. Pak mi došlo, že je u draka. Hrála jsem za Jinx, tak jsem tam postala ultinu (raketu přes skoro celou mapu.) Všichni mi drželi palce. Chat, kluci i mé druhé já...
Dala to? :D
Čawko! :D Nová část, ale to už jste nejspíše zaregistrovali. Co vy na to? Zatím čaw ^^
Aneska04
ČTEŠ
Druhá tvář (Baxtrix, Herdyn a Wedry) - DONE
FanfictionJak moc jste k nepoznání, když se poprvé nalíčíte? Když se začnete oblékat naprosto jinak? Když budete mít jiný účes? Když vyměníte brýle za čočky? Když se budete místo introverta chovat jako extrovert? Hm... změníte se docela dost. Jedna holka, Ni...