18. část

823 50 9
                                    

Nikol

Sledovala jsem letící raketu. Zavřela jsem oči a modlila jsem se, ať mi to vyjde. Najednou jsem uslyšela plechový hlas, který oznamoval, že jsem právě dala pentu. 'To si děláš prdel?! Tohle bylo.. Tohle bylo jenom štěstí začátečníka.' Zase na mě narážel. 'Dohoda se musí splnit.' Rýpla jsem si do něj. 'A co když dohody neplním?' Zasmál se. 'Tak jsi blbec. Ne, ty nejsi jenom blbec. Jsi arogantní blbec a ani nedokážeš uznat, že je někdo lepší, než ty.' Po těchto mých slovech zase spustil své výmluvy. 'A ty jsi jenom děvka, která touží po slávě. A navíc holky neumí hrát po-' jeho výklad jsem přerušila tím, že jsem ho zkrátka vyhodila z roomky. 'Jsi v pohodě?' Zeptal se opatrně Pája. 'Jsem v naprostém pořádku. Jenom jsem potřebovala tady nějakému malému fakanovi říct, co je.' Semkla jsem čelist a snažila jsem se, abych nic nerozmlátila. 'Nandala jsi mu to. Jsi fakt dobrá. I chat a kluci se mnou určitě souhlasí.' Pochválil mě Freeze. Mno jo. I v chatu se objevily pozitiva. 'Díky, lidi. Tohle bude nejspíše konec streamu. Děkuji, že jste tady byli a taky Děkuji klukům, že se přidali.' Všichni jsme se rozloučili a já jsem vypla stream. Pak jsme se znovu rozloučili, ale tentokrát jenom na tsku a všichni jsme odešli. 'Tak co budeme dělat teď?' Zeptal se svůdně Pája. 'Co chceš?' Snažila jsem se při mluvení vypadat, že nemyslím na nic úchylného. 'Tak co kdybychom pokračovali v nedodělané práci?' Dořekl to a šel ke mě. Panika.. PANIKA! Začala jsem zrýchleně dýchat. Zachovejte si úroveň, Nikol! Vytáhl mě na nohy a začal mě líbat. Přiznám se, tohle mi chybělo. Byl tak.. skvělý a milý. Nemohlo to skončit jinak, než postelí. Po tom mě prvním skvělém okamžiku jsem chtěla usnout, ale nemohla jsem, protože jsem ležela v něčem mokrém. Podívala jsem se pod peřinu. Znova panika.. ZNOVA PANIKA! Krev byla všude. 'Klid. To se vždy stává, když to má žena.. poprvé.' Uklidnil mě Pavel, když spatřil, jak na to zděšeně koukám. 'Kolik holek jsi už přefiknul, že tohle víš?' Dloubla jsem do něj prstem. 'Ne, promiň. To byl vtip.' Zasmála jsem se. 'Učili jsme se to tak v páté třídě. A abych ti tady nezávazel, tak půjdu do sprchy.' Připravil se, ale pak se zastavil. Já jsem se mezitím převlékla a začala jsem převlékat i postel. 'Akorát, kde jsou ručníky?' Zeptal se nervózně. Z komory jsem po něm hodila ručník. Poděkoval a šel do sprchy. Povlekla jsem to a přemýšlela jsem, co všechno se dneska událo. Pavel a Radek mě odhalili, zamilovala jsem se do Pavla, naštvali jsme se na sebe, usmířili jsme se, poznala jsem nové lidi, poštvala jsem proti mě rozzuřené pětileté děcko (Baxtrix) a asi to nejlepší: začala jsem chodit s Pavlem. On je tak.. awww. Ale na druhou stranu mě ještě tak před čtyřmi dny nenáviděl. Aspoň je lepší než Štěpán. Ten nenávidí Enode, ale má rád mě. Jenže otázkou pořád zůstává, kdo jsem doopravdy ?

Čawko! :D brzo? Možná trošku.. mám otázku. Kolik části tohoto příběhu zhruba chcete? sama vlastně nevím, kdy to skončí. Napište. Zatím čaw ^^

Aneska04

Druhá tvář (Baxtrix, Herdyn a Wedry) - DONEKde žijí příběhy. Začni objevovat