Druhá tvář (Baxtrix, Herdyn a Wedry) - DONE

DE ENDE/28. část

Tu písničku si pusťte, kdy chcete, ale nejlepší bude na konci nebo u tučného písma.

Nikol

,,A teď prosím přivítejte poprvé Enode!" Zakřičela asi pořadatelka a já vyskočila po schodech nahoru a rovnou jsem přiběhla dopředu. Všichni tleskali a já stále v trémě mávala. Po malé chvilce to ze mě ale opadlo a já šla do řady k ostatním youtuberům a streamerům.

,,Skvěle jsi to zvládla." Pochválil mne Dee. Usmála jsem se na něj. Pak zavolali Pavla, který udělal to samé jako já a stoupl si vedle mě. Byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Všechno bylo fajn a skvělé. Potom nám konečně dali program, který nám správně měli dát už včera, ale nevzali nám ho tam. Měla jsem program až někdy později, tak jsem se rozhodla jít do stánku a pak se podívat na program Baxe, abych ho mohla znervóznit nebo tak něco. U mého stánku byla spousta lidí. A Pája na tom nebyl o moc lépe. Avšak ten už se s nimi fotil a podepisoval se. Nějak jsem zvládla zalézt dovnitř, aniž by po mě někdo lezl.

,,Můžu začít pouštět ty lidi?" Zeptala se gorila a já na jeho otázku odpověděla kladně. A tak přišly nějaké děti. Vyfotila jsem se a podepsala na nějaký kus papíru, který asi před pěti vteřinami vytrhly nějakému jinému děcku. Naštěstí ke mě nechodily jen takové to děti, ale i osmnácti nebo klidně i dvaceti letí. Docela mě to potěšilo. Dostala jsem docela hodně balíčků a obrázků, což mě potěšilo ještě více. Nikdy bych neřekla, že se dostanu až sem. Už byl čas se jít podívat za Baxíkem. Nebo to ode mě tak daleko, ale i přes to bylo těžké se tam dostat. Zástupy dětí byly husté a.. prostě se to nedalo. Trochu mi to vadilo, protože za mnou neustále chodily. Já jsem se pak prostě nějak rychle dostala do mé oblíbené backstage. Připadala jsem si jako nějaká divoká zvěř, po které jdou hladoví lovci. Sice bylo těžké se tim vším prodrat, ale i tak jsem tam byla dříve. Viděla jsem Štěpána na sedačce, jak se asi snaží uklidnit. On se před lidmi neukazuje. Na Utubering šel jenom proto, že jsem šla já. Chtěl mě otravovat, ale nepovedlo se mu to moc. Sedla jsem si nenápadně vedle něj.

,,Copak se děje?" Zeptala jsem se mile. Tedy snažila jsem se tak vypadat. Asi to tak i vzal. Spřátelit a pak bodnout.

,,Od kdy a proč se tak ptáš?" Otočil se na mě. Od doby, kdy ti chci vrazit kudlu do zad...

,,Nevím a.. nevím. Asi jen tak." Zasmála jsem se a on se mnou.

,,Bojím se jít mezi lidi. Mel jsem jednu stejnou kamarádku, která na mě přestala mít čas. Jsme sousedé. Ona se jmenuje Nikol. Byl jsem do ni blázen a stále jsem.." Svěsil hlavu a mé myšlení taky. ,,To je jedno. Zkrátka nechci mezi ty lidi. Ale to tě nemusí zajímat. Vždyť se nemáme rádi." On se mi svěřil. Hm..

,,Přesně proto ti chci říct, že ti lidé tě nebudou mít rádi. Neumíš hrát Lolko. A navíc jsi začal nadávat holce. Holce, která miluje hádky. Neměl sis zahrávat s ohněm." Mrkla jsem na něj a právě ho zvolala vedoucí programu nebo jak se jmenuje.

,,A ty jsi děvka, která se neumí chovat. Mám tě přečtenou jako knihu. Takže mlč a jdi si za tim svým Pavlíčkem, který tě stejně určitě podvádí, protože si hledá holky na jednu noc!" Dořekl a ve tváři se snažil vypadat jako malé dítě, které si právě namazalo marmeládu na rohlík. Zkrátka "drsně" jako toaleťák. Jednoduše jsem mu dala silnou facku a odešla jsem. Ty děti mi byly ukradené. Měla jsem jen jeden cíl. Pavel. Utíkala jsem za ním. Přes můj stánek jsem si ho zavolala k sobě. Nikdo u mě nebyl, takže jsem mohla začít brečet. Normálně mi byla Štěpánova slova jedno, ale teď to bylo jiné. Urazil i Pavla. To totiž ještě nikdy neudělal. Pája ho chtěl zabít a já ho tak tak držela, aby nedělal nic takového. Šla jsem na záchod se nalíčit, protože ty slzy to cele smazaly. Nějak se mi to nedařilo, ale měla jsem štěstí. Právě vešla nějaká youtuberka, od které ani neznám jméno. Přitáhla si mě k sobě a pomohla mi. Hned jsem vypadala o sto procent lépe. Vyšla jsem ze záchodů a zahlédla jsem Baxe u mého stánku. Tak tam nejdu. To jako ani náhodou. Viděla jsem červený otisk ruky na jeho levé tváři. Pravděpodobně předběhl celou řadu, protože byl vepředu. Bodyguard byl tak hodný, že ho nepustil. Karma, idiote!

,,Hej, Enode!" Zakřičel, když jsem procházela kolem něj. Chtěl jít za mnou, ale Ferda ho nepustil. Ne, vážně nevím, jak se jmenuje. Asi se ho pak zeptám. Poděkovala jsem mu a normálně vešla dovnitř. Nevím proč, ale hodlala jsem si s nim popovídat. Stejně mě už nudilo tady být s fanouškama. Jakože nenudilo, ale chtělo to nějakou změnu. Povolila jsem mu přístup dovnitř. Nevím jak, ale odněkud vzal kelímek se snad čistou vodou. Nechci na sobě vodu. ŽÁDNOU tekutinu. Okay, to znělo divně, ale nic takového.

,,Tak co? Jak se šlo na stage? Copak se ti to stalo s líčkem?" Zeptala jsem se na oko starostlivě. Zašklebil se.

,,A jak se vedlo tobě na záchodě, když jsi podváděla Pavla?" Tohle trochu zařezalo, ale tak dobře. Má to mít! Odkud sakra ví, že jsem byla na záchodě?

,,Pavla jsem nikdy nepodváděla a ty to sám víš. Nejsem jako ty. Ty bys svou holku podvedl hned s první, kterou bys uviděl! Ou, počkej! Ty přítelkyni ani nemáš." Vysmála jsem se mu do obličeje. Jenže mu asi ruply nervy a mě do obličeje vylil tu vodu. Stejně mi tenhle tah byl jasný. ,,Hm.. díky! Malovala mě tak půl hodiny a ty to dokážeš smazat za pět vteřin!" Koukla jsem se na něj a on strnul. Rychle jsem si z kabelky vytáhla zrcátko. A sakra. Ono to.. tam to.. ten odraz vypadá jako já... Jakože já kdysi. Podívala jsem se na něj zpět.

,,Nikol?!" Zeptal se opatrně. Co mu na to odpovědět?! Zachovejte si úroveň, Nikol..

,,Ehm.. ano?" Usmála jsem se. Byla jsem n něj naštvaná, protože jsem byla pak celá od vody. Řekla jsem mu všechno, co se stalo. Koukal na mě jako.. Nešlo to přirovnat. Oba jsme byli zmatení. Jenže on více.

,,Takže ty jsi byla celou dobu Enode. Je mi to tak strašné líto. Co všechno se mezi námi stalo. Já tě miluji a nevím, co. Promiň." Koukl se na mě s nadějí v očích.

,,Ne ty promiň. Nemůžu. Zaprvé mám Pavla a zadruhé všechny ty věci ti nemohu odpustit. Říkal jsi, jak mě znáš. Jenže neznáš. Minimálně neznáš mou druhou tvář. Tohle jsem totiž doopravdy JÁ."

Lidi, já... ne, nedokážu mluvit. Chci vám říct celou historii. Původně se tahle kniha měla jmenovat Dvojí tvář, ale pak jsem se rozhodla pro Druhou tvář. Zní a sedí to lépe. Od poloviny jsem věděla, jak to skončí. Poslední veru jsem měla vymyšlenou taky nějak tak v polovině. Psaní bylo neskutečné.
Mno a Vaše skvělá podpora? Snad ani nemusím mluvit  <3
Každopádně jestli bude druhý díl nebo tak něco? Ne, nebude. Ráda bych, ale věřte, že mám spousty plánů, takže to momentálně ani nepůjde.
Co za příběh bude teď? Asi Mystra nebo Remera. Stejně vám tá jména nic neřeknou :D
Máte jiné otázky? Do komentářů můžete napsat a já odpovím.