Druhá tvář (Baxtrix, Herdyn a Wedry) - DONE

14. část

Pavel

Začal jsem jí lechtat. Začala couvat, ale zakopla o postel a oba jsme na ní spadli. Začali jsme se smáli. Když jsme přestali, koukali jsme si do očí. Měla hezké hnědé oči. Pak jsem si ale na něco vzpomněl. 'Hele, nemáš normálně modré oči?' Začal jsem její oči důkladně pozorovat. Na to se pouze nádherně zasmála. Ach, ten její smích je skvělý. 'Mám čočky. Brýle jsou tam na stole.' Přestala se smát a ukázala na ty pro mě známé brýle. Opět jsem se podíval na ní. Zrychlil se jí dech. Mám jí rád. Jsem bohužel takový typ člověka, který když uvidí někoho, kdo se mu trošku líbí, ihned se do něj zamiluje. Zrovinka jsem jí chtěl políbit, ale někdo zazvonil. 'Promiň, ale budu tam muset jít.' Omluvně se na mě podívala. Slezl jsem z ní. Byl jsem naštvaný na toho člověka za dveřmi. Rychle si sundala čočky a nasadila si brýle. Šel jsem s ní dolů. Otevřela a já jsem se podíval kukátkem. 'Ahoj. Jak se vede?' Nemohl jsem uvěřit vlastním uším a očím. Přede dvěma stal Bax. 'Eh.. A-Ahoj. Jsem v pohodě. Proč jsi tady?' Vykoktala ze sebe Nikol. Radek mu asi neřekl, že Enode je Nikol. 'Chtěl jsem se zeptat, jestli u tebe není Pavel.' Zeptal se s úsměvem. 'To si jako myslíš, že bych ho tady pustila, jo? Nikdy!' Řekla kapku vytočeně. 'Dobře, klídek. A mužů k tobě aspoň?' "Roztomile" se usmál. 'Ne!' Křikla Nikol pohotově. 'Teda.. Promiň, ale mám tady bordel a nechci, aby tady byl někdo, když mám bordel. A navíc mám hodně práce.' Odpověděla omluvně. 'Aha. Tak já přijdu jindy, jo?' Zkoušel zakrýt smutek. 'Dobře, tak zatím ahoj.' Řekla a zavřela dveře. Po tomto rozhovoru se ke mě přitulila. 'Ale no tak zlatíčko.' Uklidňoval jsem jí. Sice nebrečela, ale byla trošku smutná. 'Ty to nechápeš?! Já jsem v háji.' Zamumlala mi do toho pro mě malého trička naštvaně a zároveň smutně. Ničí mě to, když je smutná. 'Proč bys měla být?' Pohladil jsem jí po vlasech. 'Ty jsi taky v háji.' Řekla a zvedla ke mě hlavu. Nechápavě jsem se na ní podíval. 'Uvedomuješ si, že jsi zády původně byl, aby jsi Baxovi zařídil rande a teď se tady se mnou líbáš?' Zeptala se. Takhle jsem nad tím nepřemýšlel. Jestli jí Bax chce, bude pro to muset něco udělat. 'A tobě se nelíbí, že tě líbám?' Zeptal jsem se. 'Ježiši Maria! Ty víš, jak to myslím. Líbí se mi to, ale-' radši jsem jí konečně políbil. 'Tak v čem je tedy problém?' Řekl jsem svůdně. Tentokrát mě začala líbat ona. Pokračoval jsem a vyzvedl jsem si jí, aby měla nohy okolo mého pasu. Hodil jsem jí na postel a lehl jsem si na ní. 'Počkej, zásadní otázka. Chceš to doopravdy?' Zeptal jsem se a ona se naprosto zasekla. 'No, on tady je menší háček.' Začala, ale jakoby to nechtěla dokončit. 'Jaký?' Vyzvídal jsem. 'Stydím se za to...' Otočila hlavu. 'Přede mnou se ničeho stydět nemusíš.' Usmál jsem se na ní. 'Dobře, ale slib mi, že se nebudeš smát nebo něco takového.' Otočila se na mě a pohrozila mi ukazováčkem. Za co by se sakra mohla tak stydět? 'Proč bych se ti sakra smál? Mám tě rád, tak říkej.' Byl jsem plný napětí. 'No dobře. J-Já jsem ještě panna...'

Ouč.. :o

Čawko! nějak brzo, co? :D mno jo.. Asi jste si všimli, že jsem přestala psát odstavce. Některým z vás to tak vyhovuje více. No a co si budeme namlouvat, mě to takhle taky více vyhovuje. Toď asi vše, tak zatím čaw ^^

Aneska04 <3