•2• AVENGERS SJEDNOCENÍ

Kapitola 17 - Veselé Vánoce

Poté, co se všichni tři v pořádku setkali, Tony jim vysvětlil krátký plán, jak se dostat bezpečně dovnitř a obsadit budovu před nimi. Jessica dostala od Rhodeyho pistoli a hlídala jim záda, zatímco její táta a kmotr zneškodnili útočníky uvnitř. Neměli s tím žádný problém. Jessica se rozhlížela okolo. Přišlo jí, jakoby tu bylo dvakrát méně ostrahy, než by bylo běžné.

Jakmile zneškodnili celou ostrahu, dostali se přímo před Mandarinův pokoj. Tedy tak to tvrdil její táta. Jess, naplněná hněvem, vykopla zamčené dveře. Nezdráhala se při tom použít vzduch a společně vpadli dovnitř. To, co Jess a Rhodey uviděli, pro ně bylo neskutečným zklamáním.

"Nevěděl jsem, že byl někdo zraněn. Lhali mi." Rhodey muži sedícím na křesle držel pistoli u hlavy. Ten muž sice vypadal jako Mandarin, ale rozhodně se tak nechoval. Rhodey se otočil na Tonyho, stejně jako Jess.

"Tohle," ukázala jsem na to zvláštní individuum v křesle. "Je Mandarin?" Táta na její otázku jen pokrčil rameny. Byla vytočená, jako ještě nikdy. Přistoupila k tomu muži s pistolí v ruce. "To mi chceš namluvit, že tenhle chlap nás nechal vyhodit do vzduchu?"

"Jo, já vím. Je to trochu trapný."

"Těší mě. Jsem Trevor Slatery," natáhl k Rhodeymu muž ruku. Ten ho jen pleskl a hned ji zatáhl zpět k tělu. "V reálu vypadám trochu menší, to mi říká každej ale..."

"Drž pysk!" protočila Jess oči a dloubla ho hlavní pistole do ramene. Tony k němu přistoupil blíž.

"Tak jo. Teď mi pěkně povíš, kde je Pepper a on toho nechá," kývl na Rhodeyho. Muž, který je podle všeho Mandarin, není zrovna bystrý a rychle ucukl, když mu Rhodey popálil ucho.

"O Peprovi nic nevím, ale mají nějakej plán." Jess protočila panenky.

"A proč chtěli můj oblek?" zeptal se Rhodey.

"To nevím. Ale chystají něco u pobřeží. Má se tam stát něco velkého na jedné lodi. Můžu vás tam vzít." Všichni tři lehce nadskočili, když Mandarin začal jásat. Rhodey ho měl zřejmě už dost.

"Tony, já přísahám bohu, že mu tu palici ustřelím."

"A taky jsem zaslechl, že se to týká i viceprezidenta. Je to nějak důležitý?" vzpomněl si najednou.

"To teda je. A trochu dost," povzdechla jsem si. "Co teď? Jak se tam dostaneme? Ty letět nemůžeš a já vás oba neunesu."

"Ty šašku, neříkal jsi, že máš ten motorový člun?"

Trojice se nalodila na malý člun a za pár hodiny byli nedaleko přístavu, který jim popsal Mandarin. Než Tony nechal odletět nabitý oblek, ještě stihli varovat viceprezidenta o hrozícím nebezpečí. Jessica hlídala co se děje ve vzduchu, aby se nestalo něco nečekaného a neměli žádné překvapení od Kiliana. Rhodey, který řídil člun, se sem tam poptal, jak to vypadá. Jessica za obrazovkou dělala grimasy, jako když člověk sní limetku. A když z Air Force One vypadlo jedenáct lidí, zadržovala dech, dokud se neobjevil její táta a nedostal všechny do bezpečí.

Raději šla tátu zkontrolovat, poté co ztratila oblek Iron Mana z obrazu.

"Jak to vypadá?"

"Všichni to přežili, ale prezident je pryč."

"Bezva," položila dlaně na boky a čekala, co z jejího táty ještě vyleze.

"A oblek je na kusy," zkřivil obličej a poškrábal se vzadu na krku. Jess vyhodila ruce do vzduchu.

"Nezachránil jsi prezidenta s oblekem. Zajímalo by mě, jak chceš zachránit Pepper bez něj."

***********

Po západu slunce se kompletně setmělo a všichni tři se nepozorovaně vplížili na loď společnosti Roxon Norco, kam se přesídli Kilian a jeho poskoci. Rovnou se vydali hledat prezidenta. Jess se rozhlížela kolem s pistolí v pevném držení, kdyby je náhodou někdo zahlédnul.

"Hele, tam nahoře," zašeptala tiše a kývla hlavou nahoru. Měli jej uvězněného v Rhodeyho obleku a přivázaného nad obrovskou kádí plné ropy.

"Uspořádali veřejnou popravu. Chtějí to mít efektní," pronesl táta. Jess se na něj otočila a přivřela oči.

"Efektně shoří v ropě. Jdeme," obořil se na něj Rhodey. Přibližovali se čím dál blíž. Rhodey šel první, Jess jim hlídala záda a Tony stál mezi nimi. Byli velmi blízko, když se kolem jejich malé skupinky rozmístili jejich nepřátelé. Jess zaregistrovala téměř hořící kůži. Než se stihla pokochat, táta ji strhl dolů. Začali po nich střílet. Střelbu opětovali, ale bylo jich proti nim příliš mnoho.

"Na co jsi mířil?" ohradil se Rhodey na Tonyho.

"Mířil jsem na tu žárovku, ale odsud nejde trefit." Beze slova se Jess napřímila a ze stejné pozice trefila žárovku. Roztříštila se na střepy. Klekla si zpět a nadzvedla obočí.

"Co jsi říkal?" Pohledem tikal z její pistole na místo, kde ještě před malou chvílí stála žárovka. Nepřítomně se zamračil. "Co teď?" zeptala jsem se zatím, co se táta rozhlížel po těch horkých hlavách.

"Musíš jít zachránit prezidenta," řekl rázně Rhodey. Znělo to spíš jako rozkaz.

"Proč já?" zděsila se Jessica. Tolika lidem naráz se jednoduše neubrání.

"Máš z nás největší šanci se k němu dostat. Dokážeš se nejlépe ubránit. Budeme tě krýt."

"Dobrá," odsouhlasila Rhodeyho plán. Jediný problém je, že se něměla kudy dostat pryč, aniž by ji někdo nezasáhl. Když v tom...

"Chce to posily," poznamenal Tony jen tak mimochodem.

"Co tím myslíš?" Táta jí nic neodpověděl, jen kývl hlavou dopředu. Rhodey s Jess se taky otočili. V tu chvíli jí to docvaklo.

"To jsou..." Tony se potutelně usmál a kývl na souhlas. Jess ucítila neskutečnou úlevu. Kolem lodi se ve vzduchu shromáždilo několik desítek kovových obleků Iron Mana, připraveni je bránit.

"Veselé Vánoce."

Asi byste mě nejradši ukamenovali. Já vím 😁 slíbila jsem kapitolu už na listopad. Trošku skluz ale nevadí. Další kapitolu se budu snažit napsat co nejrychleji slibuju ✌✌