•2• AVENGERS SJEDNOCENÍ

Kapitola 24 - Risk je zisk

Na palubě Buzu vypukla vřava. Ward se pral s agentkou May, Skye a Jemma byly zamčené ve skladu u Skye na lůžku, Fitz byl pod vlivem Lorelainina kouzla a Sif se jakžtakž za okraj Buzu s chomoutem v ruce. Mezitím se od oceánu blížila Jessica sedící na drakovi stvořeném z bílých proudů větru. Do výšky se společně řítili ohromnou rychlostí a než se Jess nadála, měla letadlo na dohled.

"Ještě malou chvíli," Jess sedící drakovi na hřbetě se snažila udržet. Letěli jen chvíli, ale už teď si uvědomila, jak rozsáhlé její schopnosti mohou být. A ten pocit volnosti, který v ní najednou překypoval, byl něco tak osvobozujícího. Nikdy takový pocit nezažila, až dnes. Mělo to jen jednu nevýhodu. Její síla klesla, dost výrazně a ona si to uvědomovala.

Jessica

"Už tam skoro budeme, jen ještě chvíli vydržte," uklidňovala jsem se. Najednou, kus od letadla, jsem před sebou uviděla malou tečku, která odletěla z letadla. Tu následovala větší. Když jsem se snažila zaostřit, zjistila jsem, že je to člověk. Sif! Museli ji taky vyhodit ven a naneštěstí pro ni, neodolala náporu větru.

Drak zrychlil tempo letu a namířil si to směrem k ní. Já se skrčila, až jsem téměř ležela na jeho hřbetu, abych snížila odpor vzduchu. Letěli jsme hodně rychle a já si to neskutečně užívala. Byli jsme od ní dvacet metrů, deset, pět a nakonec pod námi zmizela.

"Chytil jsi ji!?" drak jen frkl a otočil se na mě. Neviděla jsem mu na nohy, protože byl opravdu velký, něco mi však napovídalo, že ji má. Bez varování se naklonil na pravou stranu a udělal vývrtku. Jen tak tak jsem se udržela, ale když ji dokončil, za mými zády se ozval ženský křik a hned na to jsem ucítila zadunění. Když jsem se otočila, spatřila jsem Sifin vyděšený výraz, zabořený do drakových zad. Usmála jsem se a podrbala ho na krku, dál jsem totiž nedosáhla.

"Tak, jaký byl let?" otočila jsem se na Sif. Když uslyšela můj hlas, odtrhla se od hřbetu, skrz který bylo trochu vidět na hladinu moře, a opětovala mi pohled. Nadzvedla jsem tázavě obočí. Sifin pohled těkal ze mě na draka.

"Jak je tohle možné?" skončil její pohled na mě. V jejím hlase jsem slyšela údiv? To mě donutilo se usmát. "Co jsi zač?" Zase ta otázka. To jsou moje schopnosti skutečně tak neobvyklé na pohled pro Asgardské bohy a válečníky? Teď mě svýma očima probodla. Chtěla odpověď, to ale muselo na chvíli počkat.

"Všechno vám vysvětlím později. Teď se musíme vrátit zpátky do letadla," chtěla jsem to už otočit, zastavila mě však Sifina ruka na rameni.

"Počkat! Ten chomout!" vyhrkla najednou.

"Co je s ním?" zhrozila jsem se. "Opravil ho Fitz?"

"To ano, ale..." okamžitě mi to docvaklo.

"Ty ho nemáš?!" vyjela jsem po ní. Ten chomout potřebujeme, jinak ji budeme muset zabít, abychom mohli zlomit její kouzlo.

"Upustila jsem ho, když mě odvál vítr. Je tam dole!" ukázala směrem k oceánu. Opravdu. Ta malá tečka, kterou jsem předtím viděla, byl padající chomout. Najednou se mi udělalo špatně. Jestli spadne do oceánu, jsme ztracení. Měla jsem dvě možnosti. Buď zkusit zachytit chomout vodou anebo pro něj letět s drakem. Ta první možnost byla hodně riskantní, jelikož moje energie byla už téměř na bodu mrazu. Všechnu jsem vynaložila na stvoření toho draka, takže kdybych použila ještě schopnost vody nebo jiného živlu, je dost pravděpodobné, že drak zmizí a my spadneme do oceánu a bude konec. To jsem nehodlala riskovat.

"Fajn. Drž se pevně a...nepanikař," nadechla jsem se.

"Co máš v plánu?" zeptala se mě, když se snažila sednout.

"Na vysvětlování nám teď nezbývá čas. Prostě mi věř!" Ještě se nadechovala kvůli další otázce, to jsme se však už naklonili přímo dolů. Letěli jsme střemhlav ke hladině, zase. Hlavou mi proběhla myšlenka, že musíme přidat a drak opravdu přidal. Za ramena se mě chytila Sif, aby ji vítr neodvál znovu někam pryč. Chomout se přibližoval ke hladině a my stejně tak. Bylo na pohled jasné, že to bude jen o chlup a měla jsem strach, že to nevybereme a skončíme rozpláclí v oceánu. Věř mi ale především sobě. Ozvalo se v mé hlavě. Pravda, tohle zvládnu. Stačí si všechno správně načasovat.

Jak už jsem si před chvílí myslela, drak je mojí součástí. Teda alespoň myslím. Když jsem pomyslela na to, jak bychom mohli zrychlit, přitáhl si svá křídla, zakončená špičatými drápy, k tělu. Tím způsobil, že jsme letěli o dost rychleji. Vítr mě šlehal do obličeje a mé čokoládově hnědé vlasy mi odvál za záda. Moje oči spočinuly na chomout, ke kterému jsme se rychle přiblížili. Letěli jsme několik desítek metrů od oceánu. Natáhla jsem ruku směrem k chomoutu.

"Ještě malý kousíček," řekla jsem si pro sebe. Drak máchl svými křídly a já najednou měla zlatý náhrdelník na dosah ruky. "MÁM HO!" v tu chvíli jsme se octli tak půl metru od hladiny. Můj, tedy náš instinkt se však ozval a dokázali jsme to opravdu těsně vybrat. Za dračím ocasem se rozvířila voda. Následně jsme obloukem vyletěli vzhůru. "JO! Zvládli jsme to," podala jsem chomout Sif, aby si ho pohlídala. "A teď rychle zpátky."

ČAU LIDI!

Máme tu další kapitolu. Sice je trochu kratší než ty předchozí, ale snad to nevadí. Budu moc ráda za každičký hlas a komentáře s vašimi názory :D

P.S. Kdo z vás už viděl Captain Marvel? Řekla bych, že to byl celkem dobrý film, i když měl svoje slabší momenty.

P.S.S. Co říkáte na nový trailer k Avengers Endgame? Za mě je naprosto úžasný. Kdo začal shipovat Thora a Carol? (Já jo :D)