Opět ve vězení

2K 145 26
                                    

Po několika hodinové cestě jsme se ocitly u hradu. Přemýšlela jsem, kam mě dají. Nakonec jsem se ocitla v cele mé matky. Když mě k ní přivedli, matka na mě koukala se smutným pohledem. " Co tu děláš?" zeptala se. " Ach matko." řekla jsem jen, padla jsem jí do náruče a rozbrečela jsem se. Objala mě a začala mě konejšit. Dlouhou dobu mi trvalo, než jsem se uklidnila. " Myslela jsem si, že zůstaneš na svobodě." řekla. " To já také. Ale on... Zradil mě. A to jsem mu musela přísahat věrnost." zaúpěla jsem. " Vím že to bolí. Ale musíš na to zapomenout." řekla. Přikývla jsem. " Zatím se prospi." poradila mi. A tak jsem se natáhla na postel a usnula jsem.

Loki
Kam zmizela? Musel jsem si s ní promluvit. Esme jsem nechal odvést do vězení. To ona způsobila tyhle potíže, takže si to zasloužila. Hledal jsem jí po celém hradě. Nikde ale nebyla. Vyběhl jsem ven. Tam mě ale čekalo překvapení v podobě mého "bratra". Měl sebou celou armádu. Vojáci ve předu měli kopí a štíty. Mířili na mě. Dokonce byli ode mě jen několik centimetrů. " Na kolena!" zakřičel Thor. Raději jsem ho uposlechl. " Ruce za hlavu!" dodal. Opět jsem to udělal. Obešel mě a spoutal mě. Pak mě vytáhl na nohy. Škubnul mnou, čímž mi naznačil, abych šel. Neprotestoval jsem. " Kde je Moya?" zeptal jsem se. " Ve vězení. A kdyby ses divil, to ona nás sem k tobě zavedla." oznámil mi. V tu chvíli se mi zatemnělo před očima. Moje Moya mě zradila. Bylo mi zle. Padl jsem nakolena a zařval jsem. Thor se otočil a prohlížel si mě. " Jak mi to mohla udělat? Dala mi slib věrnosti! To jí nedaruji!" křičel jsem. " Uklidni se." řekl s klidem Thor. " Ty to nechápeš. Dala mi slib věrnosti." namítl jsem. Jen pokrčil rameny. Typické, nikdy nic nechápal. Stráž mě popadla za ruce a vlekla mě pryč.

Moya
Probrala jsem se. Opět mě obklopovali stěny vězení. Chtělo se mi brečet. Matka mě okamžitě objala. To se mi ještě nikdy nestalo. " Už ho přivedli?" zeptala jsem se. " Už dávno. Nahlížel do každé cely a když tě spatřil, zatvářil se rozzlobeně, ale odešel." řekla. Povzdechla jsem si. Náhle jsem si vzpomněla na žezlo. " Stráže!" křikla jsem. Okamžitě se ke mě jeden přišoural. " Loki má žezlo, kterým všechny lidi ovládá." řekla jsem mu. " Nebojte se, máme ho bezpečně schované." ujistil mě a odkráčel. Oddychla jsem si. Náhle se odněkud ozval smích. " Takže ty budeš donášet?" zeptal se někdo rozzlobeně. Poznala jsem Lokiho hlas. " Chci, aby byli lidé v bezpečí." řekla jsem. " Před čím?" podivil se. " Před tebou." odsekla jsem. " Ach tak. Takže ty si myslíš že jsem nebezpečný?" zasmál se. " A nejsi? Myslím si, že kdyby si byl hodný, nebyl by si ve vězení." řekla jsem. " Já že nejsem hodný? A kdo tě odsud vysvobodil?" křičel. " Prosila jsem se tě o to snad?" vyštěkla jsem.

Chvíli bylo ticho. Všimla jsem si, že vězni v protější cele hledí na mě a pak i na místo v dálce, kde byl zřejmě zavřený. " Slíbila jsi mi věrnost." ozvalo se skoro šeptem. " Protože jsem si myslela, že jsi někdo jiný." řekla jsem. " Kdo? Kdo sis myslela že jsem?" zahřměl. " Určitě ne někdo, kdo kouzlem nutí lidi dělat co chceš. Odebral jsi jim svobodnou vůli." křičela jsem. " Ty jí taky nemáš, když jsi tu." řekl. " Právě. A proto to nesnáším! Lidé mají právo dělat si co chtějí, pokud to nejsou zločinci." vysvětlila jsem mu. Zasmál se. " Máš opravdu zajímavý pohled na svět." chechtal se. " To ale nemění nic na faktu, že jsi mě zradila. Až se odsud dostanu, potrestám tě!" vyhrožoval mi. Náhle si někdo odkašlal. Podívala jsem se tím směrem. Stál tam Thor. Pomalu kráčel směrem k nám. " To je právě to Loki. Ty se odsud už nikdy nedostaneš." řekl klidně. Zastavil se u mé cely a díval se někam dál. " To nemůžeš vědět." odsekl Loki. " Ale ano. Už jsem učinil potřebné opatření." pokračoval. Nikdo nic neříkal. " No tak Loki, použij nějaké své kouzlo a uvidíš." požádal ho s klidem. Loki se šíleně zasmál. " Myslíš si že jsem tak hloupí?" ptal se. Thor jen pokrčil rameny.

Opět nastalo ticho. " Jak to, že jsi nás nenašel?" chtěl Loki vědět. " Chtěl jsem tě najít sám. Nemůžu se pořád spoléhat na ostatní." vysvětlil. " A proto jsi poslechl tu zrádkyni?" zeptal se a to poslední slovo zakřičel. " Chováš se jako dítě Loki." vložila jsem se do toho. " To není pravda." odsekl. " Ale ano je. Jako malé, rozmazlené dítě!" křičela jsem. " Ty jedna malá. Jen počkej. Však já se ti pomstím!" křičel. " Dost!" zahřměl Thor. " Tebe tak budu poslouchat." odsekl Loki. " Uklidni se bratře." řekl Thor klidně. To ho zřejmě ještě více naštvalo. " Nejsi můj bratr!" ječel Loki. " Vyrůstali jsme spolu." namítl Thor. " Na tom nezáleží." odsekl Loki. " Takhle to nemuselo skončit." povzdechl si Thor. " Ne nemuselo. Kdyby jste mě poslouchali, mohli jsme být všichni štastní. Jenže vy ne. Jste zrádci! Všichni jste sprostí zrádci!" křičel Loki. " Loki, takhle to nemusí být navěky. Až přijdeš k rozumu, nech mě zavolat. Promluvíme si a zjistíme co s tvou budoucností." řekl nakonec a odcházel.

V tom se má matka postavila a během chvíle byla u oné bariéry, která nás dělila od světa. " Ale co má dcera?" zeptala se. Thor se zatvářil, jakoby si teprve v tu chvíli uvědomil, že tam jsem také. " Ach ano. Moya že?" ujišťoval se. Matka přikývla. Thor se zatvářil smutně. " Bohužel, mluvil jsem s otcem a ten mi řekl, že musíš zůstat ve vězení." oznámil nám. " Ale proč?" nechápala matka. " To nevím. Je to to jediné, co mi řekl. Snažil jsem se ho přesvědčit, že není důvod proč by jsi tu měla být. Na to jen odpověděl, že si z části odpykává váš trest." vysvětlil. Matka se na mě otočila. Po tváři jí stékali slzy. " Ach Moyo, tenhle život jsem pro tebe nechtěla. Odpusť mi." plakala. " Matko, nemusím ti odpouštět. Není co." ujistila jsem jí. Popotáhla. " Ale teď ti zajistím lepší život." přísahala. Chytila mě za ramena a zavřela oči. Náhle začala svítit. A mé tělo taky. Poslední věc, kterou jsem spatřila byl úsměv mé matky. " Sbohem." řekla a pak mě pohltila tma.

Ahojky 😊
Jsem tu s další kapitolou 😄
A tentokrát je s věnováním 😄
Je pro mou spolužačku, která do mě už pěknou dobu hučí, ať to dopíšu ( a tk ještě neví, že plánuju spoustu kapitol) 😄
Takže doufám že se jí i vám tahle kapitola bude líbit 😊
Budu ráda za komenty a hvězdičky, však to už znáte 😄
A na Štědrý den pro vás chystám dárek 😘
To je prozatím vše 😁
Pac a pusu vaše Hiddlestonerka 😘😄

VězeňkyněKde žijí příběhy. Začni objevovat