Vězeňkyně

Přemlouvání

Stačilo pomyslet na Hulka a bylo to. Stála jsem přímo před ním. Jenže to byla celkem chyba. Samozřejmě že to nečekal a tím pádem se vyděsil. Naštěstí jsem stačila uhnout jeho pěsti. Začal šíleně řvát a mlátit svými pěstmi kolem sebe. Já se snažila se od něj co nejdál dostat. " Hej hej, klídek." ozvalo se za ním. Hulk se otočil. " Co se děje?" ptal se zmateně a tak jsem zpoza Hulka vykoukla. " Moyo?" vyhrkl. Hulk se znovu otočil ke mě a opět začal kolem sebe mlátit. " Hej dost! Vždyť jí ublížíš!" vykřikl a hnal se přede mě. Oběma rukama zachytil jeho jednu. " Klid ano? Ona ti neublíží!" vrčel Thor pod náporem Hulkovi síly. Hulk zaváhal. " Opravdu. Můžeš mi důvěřovat. Ona je s námi." přemlouval ho už klidným hlasem. Hulk nakonec zabručel a odešel si lehnout. Zavrtěla jsem hlavou. Ten fakt nepřemýšlí. I když, kdo ví jaké myšlenkové pochody Hulk má. Thor se na mě podíval. " Nojo, zapomněl jsem že se umíš přemisťovat." zamumlal. On to věděl? Asi mi to ušlo. Nicméně tu byla ona věc s přemlouváním.

Otočila jsem se na něj. " Hulku, musíš jít s námi. Domů." řekla jsem, i když u mě to bylo trochu divné. Vždyť já domov neměla. Ano, Zemi jsem mohla tak trochu za domov považovat, ale kdo ví jak to bude. Co když se vrátím a Loki bude chtít odejít aby si našel svou planetu na vládnutí. Ovšem šla bych s ním? Ohledně něj jsem se vůbec nemohla rozhodnout co chci. Být s ním nebo ne? Bylo to tak těžké. Nicméně v tu chvíli jsem se musela soustředit. " Hulk nemít domov." řekl. V jeho hlase byl slyšet hněv, ale zároveň i smutek. Bylo mi ho líto. " Ani já ho nemám. Ale Země tě potřebuje." zkusila jsem to. " Počkej počkej, na Zemi se jen tak nedostaneme. Nemáme jak. Žádnou loď a ty nás tam nepřeneseš. Nebo ano?" zajímalo Thora. Usmála jsem se. " Řekněme že někdo získal přístupové kódy k lodi." zamumlala jsem. Thor na mě pohlédl s vykulenýma očima. " Ty?" naznačil ústy a já jsem přikývla. " Země nemá Hulka ráda." uslyšela jsem. Otočila jsem se zpět k němu. Seděl na posteli a vypadal jako hromádka neštěstí. Šla jsem za ním. " Ale no tak, to není pravda. Lidé tě mají rádi. Jen tě nechápou. Ale takový lidé jsou. Musíš to prostě jen ignorovat." řekla jsem něžně. Podíval se na mě. Usmála jsem se. " Dej jim ještě šanci. Země tě potřebuje." dodala jsem.

V tu chvíli někdo vtrhl do pokoje. Naštěstí to byl Loki a za ním se přihnala Valkyrie. Oba dva byli docela udýchaní a ještě ke všemu se Loki tvářil naštvaně. " Moyo, tohle nemůžeš dělat. Co kdyby Grandmaster přišel na tvou schopnost?!" vyhrkl Loki mezi nádechy. Chtěla jsem něco namítnout, ale to už byl Hulk na nohách a stoupl si přede mě. " Ty být ticho, slabý bůžku!" zavrčel. Obešla jsem ho, abych viděla na Lokiho. Ten tam stál jako zmražený a sotva dýchal. Měl strach. Poznala jsem to. " Klid Hulku." řekla jsem pomalu. Podíval se na mě, pak zavrčel a šel si sednout. Otočila jsem se na Thora a pak na ty dva a kývnutím jsem jim naznačila, že bychom měli jít stranou. Když jsme byli dál od Hulka, který očividně trucoval, mohla jsem se v klidu zeptat na jednu z věcí, která mě docela trápila. " Co se stalo? Proč tu není Banner?" zajímalo mě. Thor pokrčil rameny. " Co jsem pochopil tak se nemůže proměnit zpátky. Tedy, asi." řekl. Zamyslela jsem se. " To bude celkem problém. Do lodě se asi nevejde." zamumlala jsem. " Tak ho musíme donutit, aby se přeměnil." prohlásila Valkyrie. " Jenže jak?" zeptal se Thor. A to byla věc, která tížila nás všechny. Ano, Hulk by se dal použít jako "zbraň" kdyby nás Grandmaster pronásledoval. Nebo kdyby se to nějak dozvěděl před tím než utečeme. Ale nemohli bychom ho vzít sebou, byl moc vysoký a těžký. Jenže jak ho přesvědčit aby se proměnil v člověka?

Ti tři přišli se spoustou nápadů, některé byli šílené, absurdní, směšné, ale žádný nebyl rozumný. A tak jsem se prostě otočila a aniž by si toho všimli, šla jsem za ním. " Tak co, rozhodl ses jestli pojedeš s námi?" zeptala jsem se. Zabručel a kupodivu to znělo souhlasně. Jedna věc tedy byla hotová. " Vážně? To je super. Je tu ale jedna věc." začala jsem. Podíval se na mě. " Potřebujeme Bannera." zašeptala jsem. Zamračil se. Hned jsem tedy začala vysvětlovat. " Není to tak že bychom o tebe nestáli. Ty jsi úžasný. Jsi silný, chytrý a prostě úžasný. Jenže jsi moc těžký, na to aby tě ten letoun unesl. Zato Banner je lehčí. Proto ho potřebujeme." řekla jsem. Vstal. " Hulk není těžký!" zařval. Podívala jsem se na ostatní. Samozřejmě že se na nás dívali. " Klid vazoune." ozvala se Valkyrie a hned byla u něj. " Hulk není těžký." zopakoval, tentokrát klidněji. " Pro tu loď ano." řekl Thor. " Banner je lehčí, je menší. Ty by ses tam ani nevešel." řekla Valkyrie. Ostatní jí asi vysvětlili kdo vlastně Banner je. Což bylo dobře. " Najít jiný způsob jak dostat na planetu." vyštěkl. " Jiný není." namítl Thor. Hulk se naštvaně posadil. Mrkla jsem na Lokiho. Ten tam jen seděl a tvářil se neutrálně, v jeho očích jsem však našla pobavení. Poté se naše oči střetli. Lehce jsem se na něj zamračila. Protočil očima a raději se zadíval na podlahu. " Hulku prosím, je to nutné." zaprosila jsem. Podíval se na mě a já jsem nasadila smutný pohled. " Prosím." zopakovala jsem. A pak, světe div se, on se skutečně proměnil. U toho šíleně řval a vůbec celá ta proměna vypadala strašně zvláštně, jak se u toho kroutil a měnil, ani to nejde popsat. Nakonec však před námi stál opravdový Bruce. Nahý. Hned jsem se otočila. " No, to bychom měli." ozval se Thor.

Ahoj. Jsem tu s další kapitolou. A tentokrát jste na ní nemuseli čekat skoro rok. Jeeeej!😅
Nicméně, jak se vám tento díl líbí? Konečně jsme se zase nějak pohnuli 😄
A ano, ve filmu byla Hulkova přeměna v Bruce jiná, ale jak víte, já mám jiný děj (a nemohla jsem si ani za nic vzpomenout jak to bylo+ jsem v práci takže to moc hledat nemůžu).
Jaké tedy z toho máte pocity? Nějaké nápady jak by se děj mohl dále vyvíjet? Sem s tím! 😄
Jinak doufám že se máte dobře, já teď sice spíš ne, ale snad bude líp.
A taky, mám vás ráda lidi, jste nejlepší že si to ještě furt čtěte 😄
No a to je pro dnešek vše.
Pac a pusu vaše Hiddlestonerka 😘😄