*12*

1.1K 62 8
                                    

Tato kapitola je věnována Anetsmilelol

Ráno jsem se probudila okolo šestý hodiny. Převalovala jsem se ze strany na stranu ale ne a ne usnout. Asi po hodině převalování jsem pochopila že stejně neusnu. Vzala jsem si do ruky mobil a projížděla jsme nějaká videa a takový ty věci abych se zabavila. Když na hodinách padla ručička na osmou tak jsem se pomalu vyhrabala z postele. Upřímně vůbec se mi stávat nechtělo. Oblékla jsem si něco pohodlného a šla jsem do kuchyně. Byla tam jenom Anne.
,,Dobré ráno'' pozdravila jsem jí.
,,Dobré jak si se vyspala'' zeptala se mě.
,,Krásně co vy?''
,,Víš že mi můžeš tykat a já taky krásně''
,,Promiň'' řekla jsem. Je to zvláštní tykat člověku koho znáte tři dny. Pomohla jsem Anne připravit snídani. Po chvíli přišli i ostatní. Všichni jsme se pozdravili a sedli jsme si ke stolu.
,,Běž si zabalit věci po obědě pojedeme domů'' obeznámil mě Martinus.
,,Dobře'' kývla jsem a šla jsem si zabalit věci. Zabalila jsem si všechno oblečení a hygienu co jsem tu měla.

Po obědě jsme se všichni rozloučili. Všichni se s námi rozloučili a největší objetí bylo samozřejmě od Emmy a od Marcuse. Se všema jsme se rozloučili a jeli jsme domů. Po cestě mezi námi panovalo ticho. Když jsme přijeli tak jsem rovnou všechno oblečení naházela do pračky a pustila jí. Rychle jsem vzala hadr a koště a celý dům jsem začala uklízet.
,,Pomůže ti'' přišel za mnou po chvíli Martinus. Nejdřív jsem se na něj tak udiveně podívala.
,,To nemusíš zvládnu to sama''
,,Ale já ti chci pomoct'' řekl a vzal si hadr a začal semnou stírat prach. Ani nevím jak jsme se k tomu dostali ale najednou jsme se začali mlátit hadrama. Martinus mě svalil na gauč a začal mě lechtat. Prosila jsem ho ať přestane ale nepomáhalo to. Já jsem brečela smíchy a Martinus brečel ze mě. Po chvíli toho nechal. Martinus skoro ležel na mě a byl obličejem tak blízko že se naše nosy skoro dotýkali. Koukali jsme si navzájem do očí. Ani jeden z nás se nechtěl odtrhnout. Po chvíli se Martinus nakonec odtrhnul a slezl ze mě. Já jsem si stoupla a vrátila jsem se k práci. Celou dobu mezi námi panovalo ticho. Martinus se po nějaké době přesunul do kuchyně a něco tam dělal. Vůbec nevím co ale vypadalo to celkem komicky.

Když jsem asi po hodině všechno konečně uklidila chtěla jsem jít do kuchyně udělat večeři ale zřejmě mě někdo předstihl.
,,Večeře je na stole'' řekl Martinus hned potom co jsem vstoupila do kuchyně.
,,Děkuju ale to jsi nemusel''
,,Ale jo máš toho moc tak jsem ti jenom trochu pomohl''
,,Děkuju'' řekla jsem a sedla jsem si ke stolu. Na stole ležel talíř s palačinkama. Vypadali úžasně a ještě líp chutnali. Byli výborné.
,,Děkuji za večeři'' poděkovala jsem Martinusovi a uklidila jsem talíře.
,,Nemáš vůbec zač'' řekl a šel do obýváku. Natáhl se na gauč a pustil si film. Sedla jsem si k němu a koukala jsem se a ním.

Pohled Martinuse...
Myslím si že Natty toho má hodně na práci tak jsem si řekl že jí pomůžu. Vzal jsem si hadr a pomohl jsem jí setřít prach. Ani nevím jak ale začali jsme se mlátit hadrama jako malý děti. Svalil jsem jí na gauč a začal jsem jí lechtat. Natty brečela smíchy ale mě se to líbilo. Když jsem přestal byli jsme u sebe tak blízko že se špičky našich nosů dotýkali. Nevím proč ale měl jsem strašné nutkání jí políbit. Nakonec jsem se ale ovládl a neudělal jsem to. Vstal jsem a šel jsem do kuchyně. Napadlo mě že bych mohl udělat večeři a jelikož mě nenapadlo nic jiného než palačinky, které mimochodem umím výborně, tak jsem udělal palačinky. Když Natty přišla do kuchyně tak zřejmě nečekala že večeře už je na stole a nebude muset nic dělat. V klidu jsme se najedli a potom jsme šli do obýváku se koukat na televizi. Natty asi po hodině odešla do pokoje. Já jsem tam jen seděl a přemýšlel jsem nad tím co by se stalo kdybych jí opravdu políbil....

______________________________________
Tak další kapitola je na světě tak snad se líbí❤❤.
Kdo jede na koncert M&M? ❤❤

Make you believe in love [M&M]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat