Make you believe in love [M&M]✔

*41*

O měsíc později...
Pohled Natty...
,,Martinusi někdo zvoní, jdi prosím otevřít. To bude asi Marcus a Erika'' zakřičela jsme z koupelny na Martinuse.
,,Už jdu'' řekl s nezájmem.
,,Natty pojď sem prosím'' zakřičel na mě. Rychle jsme si udělala něco na hlavě a běžela jsem dolů.
,,Dobrý den'' pozdravila mě vyšší paní ve společenském obleku a drdolem na hlavě.
,,Dobrý den'' pozdravila jsem ji nazpátek.
,,Jsem tu proto abych se podívala jaké možnosti jste schopní nabídnout dítěti, které chcete adoptovat'' řekla a srovnala si brýle.
,,Ano pojďte dál'' řekla jsem a ustoupila jsem o krok dozadu aby mohla kolem mě projít. Prošla kolem mě a prohlížela si naši chodbu.
,,Trochu se tu porozhlédnu'' řekla a usmála se na nás a čekala až jí povolíme prohrabat nás dům.
,,Samozřejmě'' řekl Martinus a šel jí provést. Já jsem mezitím šla do kuchyně udělat něco malého k jídlu. Trvalo to asi půlhodiny když se ocitli v kuchyni. Všichni jsme si sedli ke stolu a paní začala mluvit o tom jestli vyhovujeme.
,,Máte moc pěkný dům'' řekla a usmála se na nás.
,,A myslím si, že podle toho co jsem viděla tak vyhovuje všem kritériím'' řekla a srovnala si brýle na nose.
,,Děkujeme'' řekla jsme.
,,Myslím si, že jste dítěti schopný poskytnout domov'' řekla a sjela nás pohledem.
,,Přinesla jsme vám tu složky některých dětí. Můžu vám předem říci, že vyhovujete, takže můžete pomalu začít s vybíráním'' usmála se na nás.
,,Děkuju'' usmála jsem se od ucha k uchu.
,,Do měsíce by vám měl přijít dopis o rozsudku a pak se i s dopisem dostavte do dětského domova'' řekla, rozloučila se a odešla.
Hned co se za ní zavřeli dveře padla jsme Martinusovi do náruče.
,,My budeme mít miminko'' rozvlykala jsem se.
,,Ano'' přitakal a usmál se. Byla jsem straně šťastná. Budeme mít miminko. Opravdu ho budeme mít. Z mého přemýšlení mě vytrhl zvonek.
,,Jdu otevřít'' řekl Martinus.
,,Dobře'' řekla jsem a utřela jsem si slzy. Martinus mě pustil z pevného sevření a vydal se ke dveřím.
,,Ahoj'' ozvalo se ode dveří. Podle hlasu jsem poznala, že je to Marcus a Erika. Šla jsme je také pozdravit.
,,U dveří jsme potkali nějakou paní. Kdo to byl?'' Zeptala se Erika. Martinus se na mě otočil. ,,Já myslím že jim to můžeme říct'' řekl mi. Jen jsem přikývla a šli jsme do kuchyně.
,,Tak nám to už řeknete'' přešlapoval nedočkavostí Marcus.
,,No tak před měsícem jsme byli v detskem domově a požádání jestli bychom mohli dostat dítě. No a dneska přišla ta paní aby zkontrolovala jestli je všechno v pořádku a jestli jsme schopný pro dítě zajistit útulky domov. No a když odcházela tak nám řekla, že vyhovujeme a nechala nám tady složku s nějakými dětmi'' dořekl Martinus. Oba na nás koukali, jak na svatý obrázek.
,,No to je bezvadný'' vykřikla Erika.
,,Moc vám přeju aby jste ho dostali'' řekl hned vzápětí Marcus. Oba nás objali. Potom jsme si už povídali o něčem jiném. Kolem večera se s námi rozloučili a šli domů.

,,Podíváme se do tý složky'' zeptala jsme se Martinuse.
,,Určitě'' řekl a přinesl jí. Sedl si vedle mě a otevřel složku. Bylo tam spoustu dětí. Listovali jsme složkou a pozorně si pročítali vše co tam bylo napsáno. U jedné složky jsem se ale pozastavila. Byla to úplně poslední složka.
,,Holčička jménem Jessie, narozena před měsícem, do dětského domova přidána hned po porodu'' pročítala jsme nahlas. Když jsme došla fotku věděla jsem, že mám vybráno.
,,Martinusi to je ona'' ukázala jsem na složku s názvem 018HM18.
,,Je opravdu roztomilá'' usmál se.
,,Líbí se ti?'' Zeptala jsem se se strachem v hlase.
,,Je krásná o tuhle budeme bojovat'' řekl a objal mě. Byla jsme šťastná, že jsme se schodly. Ta malá holčička mě zaujala na první pohled a o tu taky budeme bojovat.

______________________________________
Tak snad se líbí...❤