Pohled Martinuse...
Dneska je den D. Dnes má Natty narozeniny. Už od rána jsem nérvózní. Bojím se co na to řekne. Snad je na tom stejně.
Pohled Natty...
Dneska je ten strašný den. Nesmím dát na sobě nic znát. Martinus neví že mám narozeniny. Vůbec se mi nechtělo stávat. Najednou někdo zaklepal na dveře. Otevřeli se dveře a v nich stál Martinus.
,,Dobré ráno'' usmíval se na mě jako sluníčko.
,,Dobré promiň už jdu něco dělat'' začala jsem vstávat.
,,Ne dobrý klidně lež tady jsem ti přinesl snídani.'' Snídaně do postele.
,,Děkuju'' řekla jsem udiveně. Byla jsme překvapená. Proč? Jak by se dozvěděl že mám narozeniny. Ne to je blbost nikdo to neví. Martinus odešel a já jsem se pustila do snídaně. Byli to lívance s nuttelou a se šlehačkou. Bylo to výborný. Snědla jsem to do posledního drobečku. Když jsem všechno snědla tak jsem se převlékla a šla jsem do kuchyně udělat oběd.Když jsem vešla do kuchyně, tak jsem viděla jak Martinus něco vaří.
,,Co děláš'' zeptala jsem se ho.
,,Dělám oběd'' usmál se na mě.
,,Aha a není to náhodou moje práce''
,,No napadlo mě že by jsi si mohla jeden den odpočinout''
,,Aha ale to je dobrý''
,,Ne běž si sednout do obýváku pusť si co chceš''
,,Dobře.'' Co se to kruci děje ale radši jsem nic neříkala. Sedla jsme si na gauč a pustila jsem si film. Vůně se linula celým domem. Vonělo to opravdu suprově. Už jsme se nemohla dočkat co to bude.
,,Hotovo'' zavolal ne mě Martinus. Zvedla jsem se a šla jsme do kuchyně. Na stole byli zapálené svíčky a nástrojený jak na svatbě. Sedla jsme si a ma všechno jsem se podívala.
,,Je to krásný ale co tě to popadlo''
,,Nic jen jsem si řekl že toho děláš dost že si udeláš aspoň jeden den volno''
,,Děkuju''
,,Dobrou chuť'' usmál se na mě Martinus.
,,Dobrou chuť'' odpověděla jsem a pustila jsme se do jídla.
,,Bylo to výborný'' pochválila jsem jídlo Martinusovi.
,,To jsme rád že ti chutnalo'' usmál se na mě. Martinus všechno uklidil.
,,Půjdeme se projít'' zeptal se mě.
,,Můžeme jen se skočím převléct''Pohled Martinuse...
Jsme rád že Natty chutnalo. Po obědě jsem jí vzal ven. Chtěl jsem jí vzít na vyhlídku a tam jí řeknu co k ní cítím. Po cestě bylo ticho. Když jsme se blížili k danému místu tak jsem dost znervózněl.
,,Tak jsem tady'' řekl jsem.
,,No a co tady'' zeptala se Natty.
,,Všechno nejlepší'' vytáhl jsem dárek a objal jsem jí. Natty to vůbec nečekala.
,,Jak víš že mám narozeniny''
,,Řekla mi to Emma''
,,No jo Emma'' usmála se.
,,No tady máš dárek''
,,Děkuju'' řekla a začala si to rozbalovat.
,,Děkuju to je krásný'' objala mě. Ukápla jí slza. Otřel jsem jí ji.
,,Natty musím ti něco říct'' vysoukal jsem konečně ze sebe.
,,Ano povídej.''
,,No víš...já...já'' vůbec jsem se nemohl vymáčknout.
,,Já jsem se do tebe zamiloval''
Natty se úplně zarazila. Úsměv z tváře jí zmizel.
,,Co co že'' vykoktala.
,,No zamiloval jsem se do tebe''
,,Vážně?''
,,Ano''
,,Já do tebe taky'' řekla a úsměv se jí rozzářil na tváři. Podíval jsem se na ní jestli si nedělá srandu.
,,Vážně'' zeptal jsem se podezíravě.
,,Ano už dlouho ale myslela jsem že ty to tak necítíš.'' Byl jsem strašně šťastný. Musel jsem jí obejmout. Hleděli jsme na sebe a byli jsme u sebe tak dlouho tak že se naše nosy dotýkali. Najednou se našel rty spojili. Zapadli do sebe jako puzzle. O téhle chvíli jsem dlouho snil a konečně se to děje. Pro nedostatek kyslíku jsme se odtrhli. Sedli jsme si na lavičku a pozorovali jsme krásný západ slunce. Ruku v ruce jsme se vrátili domů. Jsem asi nejšťastnější člověk na světě.______________________________________
Tak zlatíčka❤❤ Další kapitola je na světě snad se líbí❤❤❤
ČTEŠ
Make you believe in love [M&M]✔
FanfictionNIC...TICHO...STRACH Tato slova popisují můj život. V životě znám jenom smutek. Myslela jsme si že mě už nic horšího nemůže potkat ale to jsem se velmi spletla. Myslela jsme si že jednou budu žít vlastní život ale asi ne. Bůh mi prostě nepřeje. Lidé...