Make you believe in love [M&M]✔

*30*

Pohled Natty...

Celou noc jsem nespala. Pořád jsem myslela na to co se včera stalo. Potichu jsem šla do koupelny aby mě nikdo neslyšel a abych nikoho nevzbudila. Podívala jsem se na svůj odraz v zrcadle. Kruhy pod očima byli dost viditelné no vlastně celý obličej byl dost unavený. Vzala jsme nějaký krém, který tam měl Marcus a naplácala jsme si ho pořádně na obličej snad to trochu pomůže. No nebyla to žádná sláva ale tak co mám dělat. Potichu jsem se vrátila do pokoje. Převlékla jsme se a sedla jsem si na postel. Nevěděla jsme co dělat a tak jsme se po dlouhý době konečně podívala na mobil. Bylo tam asi sto zpráv a padesát nepřijatých hovorů od Martinuse. Telefon jsme vypla a švihla jsme sebou na postel. Nevím jak dlouho tu budu. Z pokoje pro hosty se dá vyjít na balkón. Otevřela jsem dveře a opřela jsme se o zábradlí. Byl tu krásný výhled na část města.
,,Natty'' ozvalo se najednou za mnou. Moc dobře jsem věděla kdo to je. Nechtěla jsem se otočit ale nic jiného mi nezbývá.
,,Já-já se chci omluvit'' řekl potichu.
,,Za co že si se na ulici líbal s jinou když jsi věděl že jsem hned vedle v obchodě'' vyjela jsme na něj.
,,Ale to ne ona se na mě vrhla já jsme to nechtěl'' zkoušel mě přesvědčit Martinus.
,,Dost Martinusi já to nechci slyšet'' práskla jsem dveřmi od balkónu.
,,Natty prosím nech si to vysvětlit'' škemral Martinus.
,,Ne'' křikla jsem na něj.
,,Natty prosím už nikdy nebudu chtít nic jiného jen si to nech prosím vysvětlit'' prosil mě skoro na kolenou Martinus.
,,Dobře máš minutu'' řekla jsem.
,,Fotil jsem se tam se všema fanynkama a pak už tam byla jen ona. Všechno bylo normální a pak se na mě najednou vrhla. Rychle jsme jí odstrčil a šel jsem tě hledat. Asi tisíckrát jsem ti psal a volal'' říkal Martinus a koukal se mi přímo do očí.
,,A to ti mám věřit když jsme vás viděla nevypadalo to že by se ti to nelíbilo'' znovu jsem na něj vyjela.
,,Nelíbilo jenže než jsem si uvědomil co vlastně dělá tak chvíle uběhla ale hned jsme jí odstrčil ale věř mi že se mi to vůbec nelíbilo'' zkoušel to pořád Martinus.
,,A to ti mám věřit. Ty jsi mě zklamal. Ty jsi byl jediný komu jsem kdy věřila. Ty Marcus a Emma. A teď tohle.'' Začali mi téct slzy.
,,Věř že mě to strašně mrzí. Nikdy jsem ti nechtěl ublížit. Já tě miluju a za nic na světě bych tee nevymněnil.''

Podívala jsem se na Martinuse. Měl slzy v očích. Já ho opravdu miluju a myslím si že říká pravdu, protože Martinus mi nikdy nelhal. Nejradši bych se teď schoulela v jeho objetí.
,,Taky tě miluju'' vyladlo nakonec ze mě. Jsem schopná mu odpustit a hlavně za to opravdu nemohl.
,,Děkuju miluji tě'' objal mě hned Martinus a políbil mě. Byl to polibek s vášní a s pravou láskou. Ještě chvíli jsme se tam objímalo a pak jsme se rozhodli že bychom mohli jít za Marcusem do kuchyně.
,,Tak jste se usmířili'' usmál se na nás Marcus když nás viděl.
,,Jo a jsme ten nejšťastnější člověk na světě'' usmál se na mě Martinus.
,,To jsme rád dáte si snídani'' nabídl nám Marcus.
,,Dobře už mám docela hlad'' kývla jsem a sedli jsme si ke stolu.
,,Děkuju ti Marcusi za všechno'' poděkovala jsem Marcusovi.
,,Jo já taky'' přidal se Martinus.
,,Nemáte vůbec za co'' objal nás Marcus. Rozloučili jsme se s ním a ruku v ruce jsme se vydali domů. Ani nevíte jak moc mi chyběl. Když jsme přišli domů zák se nám nechtělo vůbec nic dělat. Lehli jsme si na gauč a jen tak se koukali na černou obrazovku televize. Měla jsme položenou hlavu na Martinusově hrudi a on si hrál s mými vlasy. Pak se ke mě natáhl pro krásný polibek plný vášně a takhle to bylo celý den.

______________________________________
Tak další kapitola snad se líbí❤?

Má tady někdo?
Sarahah
Instagram
Twitter
Jestli ano tak napište❤..