Sedím tu na posteli a přemýšlím jestli mám jít nebo ne. Vždyť ani nevím, jak se jmenuje, vůbec ho neznám a nechoval se ke mě moc hezky i když se mi omluvil. Nakonec jsem si řekla, že na mě určitě bude čekat tak abych nevypadala divně, že půjdu. Oblékla jsem si kraťasy a tílko a šla jsem směrem k pláži. Už tam stál opřenej o palmu a něco ťukal do mobilu.
,,Ahoj'' řekla jsem. Zvedl pohled od mobilu a schoval ho do kapsy.
,,Ahoj'' usmál se. Z toho smíchu mi naskakovala husí kůže.
,,Takže proč si mě sem vytáhl'' dala jsem si ruce v bok.
,,No asi abych ti koupil zmrzlinu'' řekl.
,,Aha'' pokývala jsem hlavou. Netrvalo dlouho a už jsem v ruce měla zmrzlinu.
,,Díky'' řekla jsem a začala jsem lízat zmrzlinu.
,,Nepůjdeme se projít'' zeptal se po chvíli.
,,Můžeme'' řekla jsem a vydali jsme se někam pryč.
,,Ty tu bydlíš'' zeptal se po chvíli trapného ticha.
,,Ne bydlím v Oslu'' řekla jsem. ,,A ty?''
,,Bydlím tady nedaleko a na jak dlouho tu jsi'' řekl a ulízl si zmrzliny.
,,Na dva týdny'' řekla jsem a utřela jsem si prsty do kapesníku, protože jsem je měla hodně ulepané od zmrzliny.
,,Tak to máme dost času se poznat'' řekla a zatočil někam do parku, kde si sedl na lavičku. Nic jsem na to neřekla. Seděli jsme tam asi dvě hodiny. Potom jsem se s ním rozloučila a šla jsem na hotel. Zjistila jsem toho o něm docela hodně. Už mi docela přijde i trochu symptický. Na zítra máme domluveno, že zase půjdeme ven tak uvidím, jak to dopadne.
Když jsem přišla na hotel, vlezla jsem si rovnou do vany. Kapičky vody jsem na sebe nechala volně kapat. Byla jsem docela unavená a tak jsem si rovnou lehla do postele a usnula jsem.
______________________________________
Tak dneska trochu kratší kapitola, ale snad se líbí❤.
ČTEŠ
Make you believe in love [M&M]✔
Fiksi PenggemarNIC...TICHO...STRACH Tato slova popisují můj život. V životě znám jenom smutek. Myslela jsme si že mě už nic horšího nemůže potkat ale to jsem se velmi spletla. Myslela jsme si že jednou budu žít vlastní život ale asi ne. Bůh mi prostě nepřeje. Lidé...