*3*

1.2K 65 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila už v šest. Vůbec nemůžu spát pořád mě provázejí noční můry. Nevěděla jsme co mám dělat a tak jsem šla udělat snídani.
,,Nic tu není super'' řekla jsem si pro sebe když jsem uviděla ledničku. Napadlo mě že bych mohla jít nakoupit. Oblékla jsme se, vzala jsem si peníze a šla jsem. Cestu jsme matně znala takže jsem tam naštěstí došla. Nakoupila jsme vše potřebné, zaplatila jsme a šla jsme zpátky k Martinusovi.
,,Kde jsi byla'' spustil na mě hned Martinus co jsem přišla.
,,Byla jsem nakoupit'' řekla jsem potichu.
,,Aha tak příště mi to laskavě řekni'' řekl a odešel. Cítila jsme se provinile. Od té doby co jsem na ulici tak se bojím lidí. Martinusovi a Emmě jsem začala věřit poskytli mi totiž domov ale teď se mi zase ten pocit vrátil. Pomalu jsem šla do kuchyně a prošla jsem kolem sedícího Martinuse. Rychle jsem vybalila nákup a šla udělat snídani.
,,Snídaně je na stole'' skoro jsem zašeptala ale slyšel to. Sedl si ke stolu a začal jíst.
,,Hele promiň že jsme na tebe tak vyjel měl jsme o tebe strach kam jsi zmizela. Příště mi aspoň napiš lísteček že někam jdeš'' usmál se na mě Martinus. Docela mě to překvapilo. Ne to že se mi omluvil ale to že o mě měl strach.
,,Dobře promiň'' řekla jsem a uklidila nádobí do myčky.
,,Dnes na oběd přijdou hosti'' obeznámil mě Martinus.
,,Kdo přijede'' udiveně jsme se na něj dívala.
,,Ale kluci'' řekl.
,,Aha a kolik jich bude''
,,Tři jo poznáš mého bratra ten přijede o chvíli dřív''
,,Ty máš bratra?''
,,Jo mám a teď nic ten oběd prosím''
Otočila jsme se k plotně a začala jsme něco vařit. Nevěděla jsme že má Martinus bratra. Je straší nebo mladší no nechám se překvapit.
,,Haló je někdo doma'' ozvalo se domem.
,,Nazdar brácho'' slyšela jsem Martinusův hlas. Slyšela jsem za sebou kroky. Otočila jsme se a uviděla jsem Martinuse.
,,Oběd bude za chvíli hotový'' řekla jsem.
,,Ahoj'' slyšela jsme za sebou. V duchu jsem si řekla proč mě sakra zdraví. Otočila jsme se a najednou tam stál Martinus a vedle něho úplně stejná kopie.
,,Natty tohle je Marcus můj bratr, Marcusi tohle je Natty má uklízečka a kuchařka'' nad slovy uklízečka a kuchařka jsem trochu posmutněla ale co je to přeci pravda.
,,Uklízečka to je vtipný no jo ale když ty si nedokážeš najít holku'' vychrlil ze sebe Marcus. Martinus nevypadal zrovna nadšeně ale musela jsme se zasmát tomu jak na něj hodil ten vražedný pohled.
Marcus se na mě usmál a podal mi ruku. Ruku jsme přijmula. Marcus s Martinusem odešli do obýváku a já jsme finišovala s obědem. Už jsme ho servírovala když v tom najednou se ozval zvonek. Rychle jsme připravila stůl a odběhla do pokoje aby se tu nepletla. Nevěděla jsme co dělat tak jsem si vzala notebook. Ano mám notebook Martinus mi sem přinesl nějaký starý. Za chvíli jsou Vánoce a mě napadlo že bych mohla něco Martinusovi a Emmě koupit. Sice nemám moc peněz ale na něco malého by to stačit mohlo.

Uběhli čtyři hodiny a oni pořád byli v kuchyni a kecali. Už jsme se opravdu nudila. Najednou do pokoje vtrhnul Martinus.
,,Natty udělala by jsi prosím něco malého k večeři''
,,Jasně'' řekla jsem a šla jsme dolů. Když jsem vešla do dveří spočinuli na mě tři páry očí. Zkoušela jsem si toho nevšímat a šla jsme rovnou do kuchyně. Napadlo mě že udělám slaný sněky. Je to jednoduchý a rychlý.
Když vše bylo hotové, položila jsme jim jídlo na stůl a znovu odešla.
,,Hm pěkná to je tvoje holka'' slyšela jsme když jsem zašla za dveře.
,,Ne není mohli bychom se dál věnovat tomu co máme rozdělané'' řekl Martinus.
Už jsem opravdu nevěděla co dělat a tak jsme si šla dát sprchu. Zalezla jsme si do postele a pustila si nějaký film. Asi v půlce filmu jsme propadla spánku.

Make you believe in love [M&M]✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat