NIC...TICHO...STRACH
Tato slova popisují můj život. V životě znám jenom smutek. Myslela jsme si že mě už nic horšího nemůže potkat ale to jsem se velmi spletla. Myslela jsme si že jednou budu žít vlastní život ale asi ne. Bůh mi prostě nepřeje. Lidé...
,,Lásko vstávej jinak nestihneme letadlo'' probouzel mě Martinus. ,,Ještě ne'' odbyla jsem ho. ,,Takže na žádnou dovolenou asi nejedeme'' sedl si smutně na postel. ,,Už jdu'' vyhrabala jsem se z postele. Říkáte si na jakou dovolenou. S Martinusem jedeme do LA na dovolenou. Teď mají s Marcusem hodně koncertů. Za ten půl rok se zase stali slavní po celém světě. Jedeme si společně odpočinout. Rychle jsem ze sebe udělala člověka. Oblékla jsem si něco pohodlného do letadla.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zamkli jsme dům a nasedli jsme si do auta. Ještě jsme asi půl hodiny čekali na letadlo. Nasedli jsme do letadla a čekali jsme až odstartujeme. Oba jsme si vzali sluchátka a celou cestu jsme o sobě nevěděli. ,,Jsme tady'' drknul do mě Martinus. No asi jsem usnula. Vytáhla jsem si z uší sluchátka a šla jsem za Martinusem ven z letadla.
,,Jé to je krásný pokoj a ta postel a podívej na ten výhled'' skákala jsem nadšená po pokoji. Martinus se jen smál. ,,Je to opravdu krásný výhled'' opřel se o zábradlí na balkóně. Šla jsem vybalit kufry. ,,Půjdeme se projít'' zeptal se mě Martinus. ,,Jasně'' řekla jsem nadšeně. Ruku v ruce jsme se vydali projít po LA. Potkali jsme i pár fanynek. Všichni se museli s Martinusem vyfotit takže to chvíli trvalo. No konečně ho všechny pustili a mohli jsme se vydat dál. Došli jsme na nějaké pobřeží. Sedli jsme si na kámen a pozorovali jsme krásný západ slunce. Bylo to nádherné a kouzelné. Seděla jsem tu vedle Martinuse a hlavu jsem měla položenou na jeho rameni. Přemýšlela jsme o tom jak jsem šťastná. Nikdy jsem nedoufala že bych někdy mohla být šťastná. Ale jsem a to jen díky Martinusovi. S ním mi je dobře. Už od samého začátku tu byl pro mě a za to jsem mu nesmírně vděčná. Sama pro sebe jsem se musela usmát. Přitiskla jsem se ještě víc k Martinusovi. Ten se jen usmál a dak mi pusu do vlasů. Po chvíli jsme se zvedli a šli jsme na hotel, protože už byla skoro tma. Ruku v ruce jsme se vydali spátek na hotel. Šli jsme hned na večeři, protože za chvíli končila. Byli jsme tam jediný. V klidu jsme se najedli a šli jsme na pokoj. Šla jsem se vysprchovat. Kapičky vody jsem nechala stékat po mém nahém těle. Hned po mě šel do sprchy i Martinus. Mezitím jsem šla na balkón a koukala jsme na tu krásnou oblohu posetou hvězdami. Po chvíli se kolem mého pasu obmotali dvě silné ruce. ,,To je krása viď'' koukla jsem na Martinuse. ,,Jo to je'' opřel si bradu o moje rameno. Ještě chvíli jsme tam jen tak stáli a objímali se dokud nám nebyla zima. Lehli jsme si do postele, zapnuli jsme televizi a koukali jsme se na nějaký film. Stačila minuta a octla jsem se v říši snů. Pamatuju si už jen jak mě Martinus přikryl a dal mi pusu na čelo.
______________________________________ Omlouvám se že dlouho nebyla kapitola ale neměla jsem čas a když nějaký zbyl tak jsem zase neměla náladu takže se omlouvám😊.
