kapitola 19.

23 6 0
                                    

S Jeremym jsem si povídala docela dlouho a on mě doprovodil do mojí chatky a tam jsme se rozloučili a on odešel. "Takže už jsi mu taky podlehla jo?" přišel ke mě Jakob. "Co? Komu?" řekla jsem s nechápavým výrazem. "Jeremymu. Tomu podlehne každá holka v okruhu sta kilometrů." řekl "Nepodlehla jsem mu. A navíc mám kluka." řekla jsem a uvědomila jsem si, že Leo musí být strachy bez sebe. Můj úsměv ihned povadl. "Co je?" podíval se na mě Jakob. "Leo o mě musí mít určitěhroznej strach a co teprve Maia a Jaimie." řekla jsem. "Neboj." řekl a dal mi ruku na rameno.

Pak už přišli i ostatní kluci. "Copak jste tady spolu dělali? Sami?" podíval se na mě šibalsky Justin. "Strachovala jsem se o svýho kluka." řekla jsem. "Ty máš kluka jo? Ten se má." řekl Mason. "Fakt vtipný. Ty narážky si laskavě nechte, jestli nechcete skončit v plamenech." řekla jsem, ale oni s těma úšklebkama nepřestali.

"Nebuď naštvaná. To byla jenom sranda, ale i když to že se ten tvůj kluk má zpátky nevezmu." řekl Mason. "Já nejsem naštvaná, ale příště si ty narážky nechte." řekla jsem a usmála jsem se. "Sice to bude těžký, ale pokusim se." řekl Justin a jako kdyby to bylo naposled si mě celou důkladně prohlédl. "Můžeš na mě přestat čumět. Je to dost nepříjemný." řekla jsem. "To asi nepůjde." řekl a ušklíbl se. "Budeš muset přestat, protože se du vysprchovat a převlíknout." řekla jsem a sehnula jsem se k šatníku a chtěla jsem si vzít pyžamo, ale to jsem dělat neměla, protože se ozvalo zapístkání. "Buď mi přestanete očumovat prdel a nebo přijdete o svoje vlasy." řekla jsem.

Když jsem se konečně v klidu vysprchovala a převlíkla, tak jsme se tam pak vystřídali všichni. Kluci spali bez trička! No co no. Oni očumovali mě, já mám právo očumovat je. "Takový svaly ten tvůj kluk nemá co?" řekl Justin. "A víš že je mi to jedno? A on by vás určitě srovnal na jednu hromadu." řekla jsem. "Já jsem se s Leem už pral a vyhrál jsem." řekl Alex. "Jestli mu něco uděláš, tak si mě nepřej." řekla jsem a on zvedl ruce v obranném gestu.

"Každopádně se teď nebudu bavit o klucích. S váma obzvlášť ne." řekla jsem a lehla jsem si k nim zády. "Jak chceš. Ale tak lehce se nás nezbavíš." řekl Mason a já jsem jen protočila očima. Chvíli jsem ještě kluky poslouchala, ale pak jsem upadla do bezesné říše spánku.

Ráno

Probudila jsem se asi ve čtyři hodiny ráno, ale nemohla jsem vůbec usnout. Proto jsem si vzala oblečení a šla jsem do koupelny.

 Když už jsem byla vysprchovaná a oblečená, tak jsem šla do stájí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Když už jsem byla vysprchovaná a oblečená, tak jsem šla do stájí. Nikdo tady nebyl. Jak jinak takhle brzo. Všem koní jsem nasypala krmení, což trvalo asi tak tři čtvrtě hodiny a pak jsem se šla podívat, jestli se už Devil vzbudil. Hned jak mě spatřil, tak radostně zařehtal. Takže byl probuzený až moc. "Pojedeme se projet." řekla jsem a on pohodil hlavou. Nandala jsem mu sedlo a jen ohlávku na ježdění bez udidla. (To je to železný co má kůň v hubě.) Přeskákali jsme si pár překážek a pak jsem ho zavedla zpátky do boxu. Sotva jsem zavřela box, tak se ozvala děsná rána. Něco jako... Výstřel!

VoláníKde žijí příběhy. Začni objevovat