Volání

kapitola 12.

Když jsme dorazili do hotelu, tak jsem pejskovi dala vodu, jídlo a vykoupala jsem ho. Veterinář řekl, že je to fenka a já jsem pořád nemohla vymyslet jméno. Když jsem ji vzkoupala, tak si lehla na postel a spala jak zabitá. My jsme si ještě povídali a pak jsme si začali rozmýšlet, kde kdo bude spát. Já budu spát na posteli, to je jisté, ale co ostatní? "Tak jak to provedeme?" zeptala jsem se a podívala jsem se na ně. "Na tu postel se vejdeme nejmíň tři, takž by buď dva spali na gauči a nebo jenom jeden." řekl Leo. "Teď ještě, kdo by spal kde." řekla jsem a nadzvedla obočí. "Tak já klidně půjdu na gauč." řekl Jamie. "Ok." řekla jsem a roztáhla gauč. "Ještě někdo půjde dobrovolně na gauč?" zeptala jsem se a oba dva zakroutili hlavou. "Tak se pak nedivte, až se budu v noci vrtět a kopat, až vás schodim." řekla jsem. Oba dva přikývli a připravili jsme si spaní. Ještě jsme šli dolů za zvířátky momentálně v podobě koní a přeměnila jsem je za rohem zpět do normálu. Večer jsme jim všem i fence připravili ležení a všichni ihned usnuli. My jsme si ještě nějakou dobu povídali a pak jsme šli taky spát. Já jsem pala uprostřed, Maia na levo a Leo napravo. Všichni jsme leželi na boku otočení na stejnou stranu. Najednou jsem ucítila, jak mě někdo ze zadu obejmul. Ztuhla jsem a podívala jsem se Lea. On jen tiše oddechoval a jeho obličej byl tak blízko, že jsme se skoro dotýkali nosy. Otočila jsem se zpátky a nechala jsem to plavat. Usnula jsem skoro ihned.

------Ráno-----

Když jsem se ráno vzbudila, tak ještě ani nesvítalo a Leo mě pořád objímal. Bylo to příjemné, ale byla jsem docela v rozpacích. Snažila jsem se usnou, ale nešlo to, tak jsem jen měla zavřené oči a přemýšlela o všem, co mě napadlo. Najednou jsem za sebou ucítila zamručení a otočila jsem se. Leo byl už vzhůru, ale pořád mě objímal. "Dobré ráno. Jinak nevím, jestli jsi si mě spletl s objímacím medvídkem nebo co, ale pokud sis toho nevšiml, tak mě objímáš." řekla jsem a on otevřel oči. "Ježiš promiň. Vůbec jsem o tom nevěděl." řekl, ale pořád ze mě ty ruce nesundal. Ne že by mi to vadilo, ale pokud si nevšim, tak spolu nic nemáme a je to docela divný. On se mi zahleděl do očí a ani se nehnul. Odkašla jsem si a on se vzpamatoval a zamrkal. "Nevim, co se ti zdálo, ale vypadalo to dost divně." zsmála jsem se. "Máš krásný oči." řekl a já jsem ztuhla. Nevěděla jsem jak to myslí. "Ty máš zase těžkou ruku, která na mě leží." řekla jsem a on tu ruku konečně sundal. "Díky, už jsem myslela, že tady zůstanu na věky." řekla jsem. "Mě by to nevadilo." řekl a usmál se nevinným úsměvem. "Moc vtipný." řela jsem a jen tak jsem ležela. "Kde je Maia?" podíval se přeze mě Leo. "Nevím. Jdu se po ní podívat." řekla jsem a sedla jsem si. "Zůstaň tady ještě." udělal psí oči. "Nemůžu. Musím udělat snídani pro celkem deset hladových krků, musím najít Maiu a ještě se převléct." řekla jsem a vylezla jsem z postele.

Šla jsem se podívat na gauč a tam spala Maia s Jamiem vedle sebe. Šla jsem tedy přichystat jídlo. Nejdřív jsem nám namazala Nutelu na rohlík a pak zvířátkům jsem udělala různá jídla. Pak jsem se šla převléct a vzala jsem si na sebe černé triško s bílým koněm a černé elastické kalhoty. Ještě jsem si vzala černou mikinu přes hlavu a šla jsem se podívat na ostatní, jestli ještě spí. Jamie a Leo spali jako zabití a když jsem došla do ložnice, tak Leo jen tak ležel v posteli a díval se na mě. "Co tak koukáš?" nadzvedla jsem obočí. "Za prvé sluší ti to a za druhé ty se hodláš někam vloupat?" zeptal se. "Za prvé díky, za druhé ne nehodlám a za třetí vstaň a pojď se nasnídat." řekla jsem a odebrala jsem se do kuchyně, kde jsem si snědla svojí snídani. Za chvíli přišel oblečený Leo a snědl i svojí snídani. "Jdu provětrat Drakie, za hoďku jsem zpátky." řekla jsem a vzala jsem si Drakie na rameno. "Jdu s tebou." řekl Leo a vzal si do ruky Airblooda. Já jsem napsala vzkaz a vyšli jsme ven.

Venku jsem Drakie a Airblooda zvětšila a nasedli jsme na ně. Běželi jsme lesem a někdy jsme i vzlétli. Bylo to úžasné. Letěli jsme zrovna nad místem, kde jsme potkali ty upíry a vlky. Nikdo tam tentokrát nebyl a my jsme letěli dál. Obletěli jsme celý les a pomalu jsme se plachtěním vraceli. Uslyšela jsem opět to zavytí, to zavití toho bílého vlka. Podívala jsem se dolů a spatřila jsem, jak pod námi běží celá smečka bílých vlků. "Přidej holka." řekla jsem a dala jsem Drakie pravou podobu draka, aby nevypadala jako obyčejná vznášející se voda ve tvaru draka. A navíc bude takhle rychlejší.