Volání

kapitola 26.

Vůbec jsem nevěděla co to dělá. Jen jsem se na něj nechápavě podívala. Když už hodnou chvíli nic nedělal, jednoduše jsem ho muhotným krokem přeskočila a mířila jsem si to k té skupince kluků, která se teprve teď vzpamatovala a začínala pomalu couvat. Já jsem si jen lehla a vyplázla jsem jazyk. Oni se zaraženě zastavili. Blbové. Něměla jsem na to už náladu a proto jsem je přeskočila. Asi jsem jednomu možná trošku drápla do obličeje, ale to mi bylo jedno.

                                   Pelášila jsem si to směrem k lesu.

To bylo divný. Uslyšela jsem za sebou někoho dalšího. Ohlédla jsem se a za mnou běžel Theo. Ten mi snad nedá pokoj. V běhu jsem si nechala narůst křídla a vzlétla jsem. Theo se zastavil na místě a jen na mě čuměl. Já jsem letěla dál lesem. Přistála jsem u menší jeskyňky a zavyla na znamení, že em mají všechni přijít.

Začali se sem všichni sbíhat. Nejdřív vlkodlaci a pak upíři. Všichni se na mě nevěřícně koukali. Já jsem vyletěla na jeskyni, aby jsem byla dostatečně vysoko. Když už to byli tak nějak všichni, tak jsem se přeměnila. Ozvalo se zalapání po dechu. "Předpokládám, že se všichni budete chtít ukrýt před Zavrhnutými." řekla jsem. "Niallova smečka má prý útočiště v horách. Je tady Niall?" řekla jsem a všichni se rozhlíželi okolo sebe.

Za chvíli přišel ke mě. "Je to pravda. V horách máme útočiště a vítáme každého, jak vlkodlaky, tak upíry. Je to azil pro všechny. Pokud se chcete opraavdu ukrýt, tak se právě tam vydejme." řekl. Působivý, ale moc hraný. "Jestli chcete, povedu vás. Nechci používat slovo Alfy, protože to by se nelíbil upírům. Jestli chcete jít se mnou zítra přesně ve dvanáct hodin, tady se sejdeme připravení a vydáme se do hor! Kdo jde se mnou?!" řekla jsem a ozvalo se jásání. "Přesně!"

pak jsem si nechala narůst křídla a vzlétla jsem. Damon, Stefan, Leo, Maya, Jaimie, Mystic, moje matka a bohužel i můj otec stáli opodál. "Půobivý, ale moc hraný." řekl Damon. "Nech si toho." řekla jsem a dala jsem mu pohlavek křídlem. "Proč jsi mi to neřekla?" přišla ke mě Mystic. "Ta co se nenámáhá najít svojí dceru, aby jí řekla, že nastupuje do školy to nemusí vědět." řekla jsem. "Nastupuješ příští týden. To už budeme v rezervaci." řekl a někam odešla s mojí matkou a mým otcem, díky bohu.

"Tak? Co říkáte?" podívala jsem se na Jaimieho a Mayu. "Závidim, ikdyž jsou na můj vkus trošku mc velký." řekla Maya. Jaimie si ty křídla jen skoumal. "Můžu?" ukázal na moje křídlo. Já jsem ho natáhla směrem k němu. On se ho dotknul, ale já jsem cukla. Byl to divnej pocit. "Promiň." řekl "V pohodě." teď už mi na křídlo hrabali všichni kromě Damona. Teď se pobaveně ušklíbl a sledoval to celé.

Po chvíli mi to začalo být nepříjemné. Stáhla jsem obě dvě křídla k zádům. "Jdeme?" řekla jsem. "Kam?" řekla Maya. "Do hotelu?" řekla jsem. "Eh. Jde po tobě FBI, to bylo první místo, kde hledali." řekl Leo. "Jo a teď jsem si vzpoměla. Zabila jsem jednoho Zavrhnutého před jedním vlkodlakem a partičkou blbců na náměstí. Jo a já jsi už poradím se spaním. Ještě potřebuju něco zařídit." řekla jsem rychle a než se stihli vzpamatovat odletěla jsem.

Doletěla jsem opět před budovu, kde bylo tolik věznic. Přeměnila jsem se a táhle jsem zavyla. Za chvíli ke mě přicupitala Drakie. Ona věděla, co chystám. Počkala tady, zatím co já jsem zamrazila naprosto všechny mříže v oknech do cel a se všemi vlkodlaky a upíro mluvila, ayb rozbili mříže, až dám pokyn.

Když jsem všem dala pokyn, tak všichni rozbili mříže a já a Drakie jme je co nejpotišeji a co neviditelněji přesouvali do lesa. Mezi nimi byl i Alex. Když jsme všechny osvobodili, teprve teď se spustil alarm. Bože. To jsou tak natvrdlý? Drakie vezla ty, co byli slabí a všichni jsme utíkali co nejdál. Všichni mi děkovali a chtěli s námi odejít do azilu. Tam bude teda narváno. Samozřejmě jsemje přijala a všichni někam odešli, aby se připravili na cestu. Alex ke mě přišel a já už to viděla černě.