Novoroční vtípek

Slaboch - část 9.

Znovu delší část. Hodně pocitová... doporučuju si na to pustit nějakou smutnou písničku, nejlíp čisté piáno. Uvolnit se, užít si to. Děkuju všem.

_

_

_

_

_

Další lednové zasněžené ráno ve Velké síni.

Spánek mi pomohl srovnat si myšlenky i pocity. V klidu zírám na Malfoye, zakusuji se do opečeného toustu s vajíčkem a občas mě kolemjdoucí osloví s otázkou, jestli jsem gay.

S falešně arogantním výrazem na tváři je mlčky posílám do háje.

Už to ví alespoň polovina školy. Drby jsou rychlejší než světlo.

S Ronem jsem před spaním mluvil jen o tom, co mi Malfoy a jeho dva milenci udělali, ovšem o jeho přítelkyni jsem se raději nezmínil. Po snídani s Hermionou musíme zajít na ošetřovnu. Nechce se mi věřit, že by si z něj někdo takhle vystřelil, ale jak jsem na vlastní kůži poznal, Zmijozelští jsou schopní čehokoli.

Znovu se s mladou Havraspárkou objímají a navzájem se krmí. Jak romantické.

Prohlížím si skupinu Zmijozelů a hledám nějakou chybějící dívku. Nic. Pansy je znovu po boku Malfoye a hystericky se spolu smějí.

Vážně nejsem tak citlivý, že by mě pár nějakých jedovatých keců o mé orientaci dokázalo položit na zem, mnohem víc mě bolí to, jak mě zradil.

Ale zpětně si říkám, že jsem byl vážně dětinský. Jeden polibek a snesl bych pro něj modré z nebe? Pošetilost. Asi bych měl víc poslouchat Hermionu, než své srdce.

Malfoy mi nevěnuje jediný pohled. Možná, že se za to doopravdy stydí. Nebo se o mě už zkrátka nezajímá.

Část mě je ale i přes to všechno ráda, že je Malfoy zpět ve své smečce. Alespoň teď netrpím za dva, ale jen sám za sebe. Svou tíhu snad unesu.

Ron se náhle odpojí od své falešné přítelkyně a přes Hermionu na mě šeptá.

"Harry, koukni na něj. Zase šéf party. Nakonec by asi fakt bylo lepší mu jednu vrazit," zasměje se, ale vím, že si srandu nedělá.

Kývnu a chci odpovědět, ovšem Hermionin křik mě přeruší.

"Co si myslíš, že děláš?!" zařve na černovlasou prvačku a ta vyděšeně vzhlédne s povědomou lahvičkou v ruce.

"Dej to sem," Hermiona se jí drobný předmět snaží vyrvat z ruky a Katie nakonec s panikou ve tváři povolí.

Ron jen nevěřícně sedí a zírá, co se zrovna odehrává. Stejně jako já.

"Kdes to vzala?" Hermiona jí propaluje pohledem a malá dívčina má kousek k útěku.

Náhle lahvičku poznám.

Je to náš zbytek lektvaru pravdomluvnosti.

"Chtěla ti to nalejt do pití, Rone," Hermiona je ostrá jako břitva.

"Není to ten náš lektvar?" Ron také zapojí pár mozkových buněk.

Černovláska mlčí, slzy na krajíčku.

"Tady končí sranda," Hermiona prudce vstane od stolu, Katie vezme za ruku a vede jí ven z Velké síně.

Prvačka se brání, naříká, ale nikdo se o ní příliš nezajímá.