Noční můra...

69 3 0
                                    

Jenom co otevřu oči,zažiju šok, uvidím Toma ,,Ty vole víš jak jsem se lekla?!" řeknu mu,ale on neodpovídá.. Jen se usměje a jde pryč z pokoje ,,Počkej zlato? Já nechtěla aby ses urazil" křiknu, jenže on stále neodpovídá... Proč? Jdu za ním, ale on zmizel, slyším jak někdo chodí po obýváku, máma a táta v tuhle hodinu ještě spí... Teda myslím.. Je tma.. A čísla na hodinách mám rozmazané... Jdu do obýváku a máma ani táta tu nejsou, jen Tom... Sedí na gauči a kouká na vyplou televizi ,,Zlato? Hele.. Víš že je telka vyplá?" on se jen otočí a usměje ,,Zlato? Naháníš mi strach" on se jen dál směje ,,Tome?" řeknu on se otočí, zvedne z gauče a jde ke mě... Jenže se pořád směje.. Mám z něho docela strach ,,Kde je máma s tátou?" zeptám se a on jen ukáže ven.. Proč? Otočím se, jdu ke dveřím ,,Proč si ukazoval ven?" zeptám se a on jen znovu ukáže ven, jdu tedy ven ale nikde nikdo.. Jen tma ,,Co tady?" zeptám se znovu, on jen ukáže na cestu, která vede na zahradu, jdu na zahradu,ale nic neobvyklého ,,Co tady?" zeptám se a on ukáže na strom... Podívám se na strom a... a... a tam je máma s tátou.... Jsou tam obješený ,,C-co-cože?" vykoktám ze sebe, otočím se na něj a on se jen směje ,,Co? Co si to udělal?!" zeptám se, jenže on se jen směje... Pak se rozejde, začne hrabat v tažce, co je u dveří a pak se vrátí ,,Tome?" řeknu, on jen zvedne ruku ve které drží oprátku a začne se smát...

Probudím se, celá upocená a s brekem.. Beru do ruky telefon a jsou 2 ráno... Jdu se podívat do mého pokoje,Tom leží v postely ,,Tak tohle byla hnusná! Noční můra!" řeknu si a jdu zpět do postele..
Sedím na posteli, prohlížím sociální sítě a přemýšlím nad tím snem, co to jako mělo znamenat?! To byla hnusná noční můra! Mohla bych si ji vyhledat,ale pochybuji že tam bude - Co znamená, když vám přítel objesí rodinu- měla bych o tom někomu říct... El? Zkusím ji napsat.. Jestli nespí..
Po nějaké chvilce mi přijde SMS že nespí,tak jí tedy volám..

Rozhovor

El : Ahoj,Bell..ty taky žiješ jo?

Já : Žiju... Víš byla jsem v nemocnici, ale to je dlouhej příběh... Kdyžtak se potom sejdeme... V kavárně a poviprávím ti moje dokonalé prázdniny... Ale to teď není vůbec důležitý..

El : Co se stalo? Že mi píšeš teda.. Takhle pozdě?

Já : Víš, měla jsem noční můru....

El : Aha... Co se ti zdálo?

Já : Že Tom objesil mámu s tátou..

El : Cože? To je docela blbej sen... Tak tohle se mi zdát o klukovi co miluju... Tak se asi zblázním...

Já : Já vím... Nevím co si o tom snu mylset...

El : Si to najdi...

Já : Jo 100% tam bude - Když vám přítel zabije rodinu-

El : Taaakk to asi ne no... Hele zítra si skočíme na to kafe... A nebo na nákupy a popovídáme si dobře...

Já : Jo díky

El : Nemáš za co... Pa

Já : Pa

Konec hovoru...

Lehám si na postel a usínám...

Druhý den ráno...

Probudím se, naštěstí se mi už žádná noční můra nezdála..
Jdu do kuchyně, kde stojí máma s tátou, jdu k ním a obejmu je ,,Mám vás ráda" řeknu a oni jen stojí jak polena ,,My tebe taky" řeknou s údivem ,,Co se děje?" ,,Jen jsem vám chtěla říct, jak moc vás mám ráda" ,,Ale my víme zlatíčko" řeknou, já si vezmu misku, čokoládové kuličky a mléko.

Když dojím, jdu do pokoje ,,Tome?" řeknu, když vedle něj sedím, on jen mlaskne a spí dál ,,Tomasi Semete vstávej!" ,,Belo?Nech mě spát" řekne ,,Ale Tome!" řeknu a on si sedne ,,Ano?" ,,Vstávej" ,,Beloo, víš jak mě bolí hlava" řekne a já se jen usměju ,,Ty si to udělala naschvál" řekne a podezřívavě se na mě podívá ,,Tady to máš" ,,Ty jsi prostě zlá" ,,Já vím" řeknu, dám mu pusu na čelo a odcházím.

Rovnou zamířím do Seta pokoje ,,Ahoj brácha" křiknu, když přijdu ,,Isabelo? Dnes ne bolí mě hlava" ,,Já vím" ,,To děláš naschvál nebo jak?" ,,To si zjisti jak chceš" ,,Ty jsi prostě zlá" ,,Nejsi první, kdo mi to dneska řekl" ,,Hele, když už si tohle udělala mě, tak to alespoň nedělej Tomovi" ,,Ten to schytal první" řeknu, mrknu na něj a odcházím.

,,Hele, já vás rozvozím domů jo? Musím do práce" ,,Dobře" řeknu a jdu opět nahoru ,,Hele, táta říkal že nás rozvozí domu, takže vstávat" křiknu jak u Seta tak i u Toma... Nejsou 2× moc nadšení, ale to je jejich vina... Nemají pít!

Vyhodí nás před barákem a jdeme společně dovnitř, Tom zamíří rovnou do pokoje a já do obýváku ,,Hele? Proč mám na noze modřinu?" křikne, jde dolů a sedá vedle mě ,,Když, si vystoupil rovnou si hodil hubu" ,,Cože?!" ,,Joo a taky ses málem popral se Setem" ,,Proč?!" ,,Řekl ti že neumíš pít" ,,Aha... Ja jsem prostě vůl noo" ,,Pokud jsi vůl!! Tak můj vůl" řeknu a chytím ho za ruku ,,Tvůj vůl" řekne a usměje se.
,,Hele, dnes jdu s Ell na kafe jo?" ,,Dobře.. A Bell? Zajímá mě jediná věc" ,,Jaká?" ,,Jak ses dostala do města? Cesta tam trvá přibližně 3hodiny" ,,Jela jsem" ,,S kým?" ,,Ježiši... Zastavil mi Petr a tak jsem jela s ním... A neboj se chodí s Ell" ,,Aha... Takže Petr... Jo?Já myslel že je to nafoukanej teplouš" ,,Ježiši! Hned v tom vidíš problém! Tak jsem s ním jela?! No aa?" ,,Jak no a? Chápeš že by ti mohl něco udělat?!" ,,Ale neudělal!" ,,Ale mohl!!" ,,Neudělal!! A to je velekej rozdíl!! Mezi mohl a nestalo se!! Tak toho nech" ,,Já toho mám nechat?! Aha!! Tak ty jsi prostě jiná!! To ty jsi jela s klukem co tě málem zbil, v autě!" ,,No tak se ti omluvám, že sis vzal auto!! A odej s ním do hospody! A já musela jít pěšky?!" ,,Jasný sveď to na mě!" ,,Víš co?! Tohle nemá cenu!! Čau!" křiknu, nastupuji do auta a odjíždím pro Ell.

Jedu s Ell do města do kavárny, vystupujeme z auta a jdeme do kavárny.

,,Tak, jakej si měla pocit? Z toho snu?" řekne ,,Po pravdě? Hroznej! Ještě teď jsem se s ním pohádala" ,,Proč?" ,,Protože on odjel do hospody i s autem... A já šla k mámě pěšky... A zastavil mi Petr... Nooo a odvezl mě... Noo a taky mi řekl, jedni velkou novinu" ,,Jakou?" ,,Ježiš? To mi to nechceš říct?" ,,Promiň, prostě je to divný.. Já se bála že se na mě budeš zlobit" ,,Ne proč? Tady jde hlavně o to aby si byla šťastná" ,,S ním jsem nejšťastnější člověk na planetě" ,,Dobře" řeknu a usměju se na ní..

Okolo 9 večer, jedu domů.
Vlezu do dveří, ale Tom nikde ,,Tome?" jenže se nic neozve... Podívám se ns telefon a vidím, že mi poslal docela dost správ

:

Láska : Kam si jela?
Láska : Isabslo?
Láska : Omlouvám se..
Láska : Belo?
Láska : Doufám že se ti nic nestalo
Láska : Nebo mě ignoruješ?
Láska : Hele, jel jsem domů! Nemám náladu se bavit... Promiň...

A poslední zpráva mi přišla ve 21:15

Láska : Hele zítra, bych s tebou potřeboval mluvit....nutně!

Já : Proč?

Láska : Dozvíš se zítra😉

Tak asi dobře no... Když to nechceš řešit takhke tak OK...

Miluju Tě!Kde žijí příběhy. Začni objevovat