8. Technika

1.6K 207 9
                                    

Nechápal jsem nic z toho, co se tady teď dělo. To, co jsem si ale uvědomoval, byla má pozice v této situaci. Natisknut na stěnu a nejspíš i brzy zneužit tím odporným chlapem. Je tedy tohle ta karma? Já ojel jeho ženu a on to samé teď udělá mně? Ne. Ne, to se nestane. I kdyby to znamenalo, že mě potopí, že ublíží Marii. Ne. Nesmí ublížit Marii, ale takhle ublíží mně...

Takto ztracen ve svých myšlenkách a dohadování se sebou samým, jsem ani pořádně nevnímal, co dělá. Tím pádem veškeré mé snahy o odpor pominuly, byl jsem jako nehybná loutka, která je v rukou svého loutkaře.

„C-co to děláš? " vykoktal jsem ze sebe, když si klekl na kolena. Nerozuměl jsem tomu, nechápal jsem důvod jeho počínání. Mé ruce byly nyní volné, mohl bych jej odstrčit a utéct, ale to jsem z nějakého důvodu neudělal. Možná za to mohla má zvědavost, nebo taky strach z toho, co by na to řekla Marie.

„Hej, " vyjekl jsem, když mi, řeknu bez obav, zkušeným pohybem rozepnul zuby zip od kalhot a knoflíček rozepl rukou. „Buď tiše, ať tě neslyší," to bylo poslední, co řekl, poté mi stáhl boxerky a jeho horký dech mě donutil k otřesení.

Netuším, co od toho čekal a taky netuším, proč jsem ho prostě neodstrčil a doopravdy neutekl. Tahle situace byla trapná. Dalo by se to vůbec brát jako znásilnění? To on mě orálně uspokojoval, ne já jeho. A k jeho uspokojování. Nedokázal jsem se úplně vzrušit a to mu očividně neuvěřitelným způsobem vadilo. Jsem hetero, ano, pusa jako pusa takže lehké vzrušení jsem pociťoval, ale vzhledem k mým pocitům není moc překvapivé, že jsem se nedokázal plně vzrušit.

„To jsi snad impotent!?" vyjel na mě vztekle a mně, ač jsem byl nerad, se do tváří nahrnula červeň.
Chtěl jsem mu na to odpovědět něco hodně úderného, ale má mysl odmítala spolupracovat. Vždyť jsem měl svůj penis v jeho pusu! Tohle se nemělo dít ani v té největší noční můře. Tohle bylo, tohle bylo tak moc zvrácené a špatné.

„Spal jsi s ní vůbec? Protože s tímhle toho asi moc dělat nejde, " ozval se s další štiplavou poznámkou. Zprudka jsem jej zatáhl za vlasy a jemu z úst uteklo zakňourání. Znovu jsem jej za vlasy zatáhl, tentokrát silněji a spokojeně jsem sledoval výsledek.

Vymanil se z mého sevření. Rychle jsem toho využil a zapl jsem si kalhoty, kde k mému znechucení byla patrná malá vyboulenina. „Ty, "hlesl jsem a nenávistně jsem se na něj podíval. Pohled mi oplácel se stejnou nenávistnou energií. „Tohle... Zůstane mezi námi, nic jí neřekneš a v tomhle budeme pokračovat na klidnějším místě, kde se budeš moct soustředit," pronesl ironicky a já odmítavě zavrtěl hlavou. On se musel zbláznit. Celý svět se musel zbláznit.
„A co když něco řeknu, co když nepřijdu? Co? Co když mi na Marii nesejde? Co uděláš?" Na vteřinu jsem v jeho tváři zahlédl úžas a nechápavost. Tento výraz byl však brzy opět skryt pod ledovou masku.
„Zaprvé ti na ní záleží a zadruhé, " roztrhl si košili a sklopil hlavu, takže jsem mu neviděl do tváře. Když hlavu opět zvedl, ohromil mě a zároveň mě donutil, jej ještě víc nenávidět.
„Umím hodně nahlas křičet," zakňoural rozechvělým hláskem, po tvářích se mu kutálely slzy. Bylo to až moc reálné než, aby někdo zpochybnil jeho historku o tom, že jsem se jej pokusil znásilnit.
Měl se raději dát na herectví, všem by se žilo o tolik lépe.

Bylo to tak moc ponižující a pro mé ego a plány naprosto zničující. Jestli jej nedovedu skutečně pořádně vzrušit, tak jsem nahraný. Nezvládnu to. Vše selže a jen kvůli jeho pitomoučké hlavičce a malému péru.

Zhluboka jsem se nadechl a s širokým úsměvem jsem se vrátil do sálu, kde mi Marie s nefalšovanou radostí sdělila, že na mě čeká taxi. Poté si všimla mé roztrhlé košile. Tohle mi trošku nedošlo. Zahihňal jsem se a pověsil jsem se jí kolem ramen. „Je mi tákové horko, " zakňoural jsem první nápad, co mě napadl a víc jsem se na ni nalepil. Koutkem oka jsem sledoval toho pablba. Tvářil se prapodivně. Viděl jsem to v něm, mísil se v něm vztek se zoufalstvím a nerozhodností. Netuším jestli byl natolik čestný a nebo prostě nechtěl, abych "ubližoval"  Marii, kdyby se na mě však rozhodl vykašlat, nic s tím nezmůžu. Pravda však je, že bez podkladů dlouho nebudu. Pousmál jsem se a rukou jsem sjel na její zadek, který jsem zmáčkl. Udělám si s ním pár fotek, taková menší pojistka.

Kdosi mi obmotal ruce kolem boků a odtrhl mě od mé ženy. Kdo jiný by to byl než její rytíř ve zlaté zbroji. „Chovej se sakra slušně, " zasyčel mi do ucha, byl vzteky bez sebe. „Zítra v mé kanceláři v šest hodin," pošeptal jsem mu nazpátek a odstrčil jsem jej od sebe. Kyklavou chůzí, kterou jsem nahrál bravurně jsem se rozešel ven, kde na mě již čekal taxík. Už jsem se chystal nastoupit ale všiml jsem si postavy, která se opírala o zábradlí a pokuřovala. Zaváhal jsem a nepřítomně jsem zabubnoval prsty o kapotu auta.
Sledoval mě a já sledoval jeho, už nebylo proč váhat. Neznatelně jsem pohodil hlavou směrem k autu a už jsem jen sledoval, jak se mohutné tělo vydává ke mně. Oba jsme zalezli dovnitř a já řidiči nadiktoval adresu svého bytu.

Celou cestu jsem se díval z okna a nad ničím jsem nepřemýšlel. Bylo to příjemné. Vnímal jsem vůni tabáku a kolínské svého společníka a současně jsem mu dovoloval, aby jeho ruka nestydatě mnula mé stehno. Potřeboval jsem vypustit páru.

V okamžiku, kdy jsem za sebou zavřel dveře mě na ty samé dveře tvrdě přirazil. Z úst mi uniklo syknutí. Okamžitě ze mě začal strhávat šaty a já mu na oplátku sundal kalhoty, následně jsem jej však odstrčil. Zatvářil se zmateně, ale když viděl, že si klekám na kolena, tak jeho zmatení okamžitě vystřídal natěšený výraz.
Byl během pár minut, hrdě jsem se pousmál a alespoň trochu jsem si ošetřil zraněné ego. To on byl vadný, má technika je perfektní.
Opět mě přirazil na dveře a vyzvedl mě do náruče. Nespokojeně jsem se zavrtěl. Nechtěl jsem se mu dívat do tváře, na mé nynější pocity byl pohled do tváře až moc intimní. Tyhle myšlenky se mi vykouřily z hlavy v okamžiku, kdy jsem konečně opět ucítil ten pocit, který jsem tak moc potřeboval. Nekontrolovatelně jsem vzdychal a prsty jsem mu zatínal do mohutných zad, nohy jsem mu pevně obmotal kolem boků, abych ještě víc prohloubil ony slastné pocity.
Užíval jsem si to, ale jen do té chvíle než otevřel pusu. Díky tomu mi připomněl, jaká to byla blbost znovu spát s právníkem a kamarádem mého obchodního partnera a potencionálního vraha.

Milenec mé ženy - PozastavenoKde žijí příběhy. Začni objevovat