Milenec mé ženy - Pozastaveno

19. Kinder vajíčko

„Do háje!" vykřikl jsem vlivem návalu velkého množství emocí. Byl jsem celý rudý a potil jsem se.
„Ještě vydrž," peskoval mne a já uraženě pohodil hlavou. „Tobě se to řekne, když ti nikdo nestrčil do prdele..."
„Bože, soustřeď se!"
„Nerozkazuj mi! "
V tu chvíli už však obrazovka potemněla a rozsvítil se velký žlutý nápis game over. Vztekle jsem praštil ovladačem o zem a frustrovaně jsem si lehnul na zem.
„To je tak debilní hra," postěžoval jsem si mu.
„Jen protože ti nejde, tak není blbá," zazubil se a lehl si vedle mne. „Jde mi," odsekl jsem. „Jen se mi teď nedařilo," zamrmlu si pro sebe a přitisknu se k němu. Nikdy jsem si nemyslel, že se někdy budu povalovat na zemi u videohry jen v boxerkách a v tričku chlapa, se kterým jsem asi něco víc než jen chvilková známost. Bylo to zvláštní, objevil jsem v sobě pocit, o kterém jsem si myslel, že už jej v sobě nikdy nenajdu. Bylo mi hezky a stále jsem se usmíval jako pitomec.
„Víš, že ti moje věci moc sluší? " zasmál se a políbil mne na špičku nosu.
„Sluší mi všechno, tohle mi jen dobře sedlo," oznámil jsem jednoduše a jemně jsem hladil jeho vypracovanou hruď.
„Líbí se mi tvé vousy, " zálibně jsem se díval na mírné strniště na jeho tváři. Zašklebil se. „Tobě ale moc nesluší. " Odfrkl jsem si a strčil jsem do něj. Následně jsem se posadil. „Neurážej sé, "zakňučel.
„Úplně jsi to pokazil," zavrčel jsem a otočil jsem se k němu zády. Brzy mě začal líbat na krk a omlouvat se mi. Tiše jsem se zasmál.
„Takže teď hodláš dolízat? " dobíral jsem si jej a něžně jsem jej políbil na rty.
„Pokud se ti tak dostanu do kalhot, tak jo. Budu dolízat," zamrkal na mne a já mu opět uštědřil další šťouchanec. „Jsi nadržené hovado, "oznámil jsem mu.
„Jakoby jsi nebyl jiný," vyplázl na mě jazyk a já jej do něj kousl. Se sykotem se odtáhl. „Já to alespoň nedávám tolik najevo a teď mě omluv, jdu se oholit. " Elegantně jsem se zvedl a rozešel jsem se do koupelny.
Zrovna jsem si na obličej patlal pěnu, když jsem spatřil jeho odraz v zrcadle. Pousmál jsem se. „Nejdřív se oholím."
„Nejdřív tě ošukám a pak tě oholím," reagoval pohotově a já si s povzdechem stáhl trenýrky.

„Jak dětská prdélka, " poplácal mě po čerstvě oholené tváři a já naštvaně jeho paži odstrčil.
„Zopakuj to a tvůj penis bude vypadat jako dětský bimbas."
Neovladatelně se rozchechtal. „Jakže?" optal se a já mírně zrudl.
„Nebudu to říkat znovu," zarputile jsem si založil ruce na prsou.
„Bimbas? Kdes na tom proboha byl?" Bouchl jsem jej do hrudi, ale koutky úst mi taky cukaly vzhůru.
„Máma tomu tak prostě říkala, nesměj se."
„Nechtěl bych, aby máma říkala mému penisu bimbas," zapolemizoval a posadil se na pračku.
„Bylo mi pět, proboha!" Dál se usmíval jako blázen a já to s ním raději vzdal. Místo toho jsem se rozešel pro svůj telefon. Na to jsem si pro sebe vypůjčil jeho laptop a začal jsem si zařizovat určité věci. Pro veřejnost jsem teď na dovolené, ale i tak to musím sem tam zkontrolovat. Nikdy jsem v práci nebyl tak dlouho. Je to už týden a já se doopravdy jen válím a nic nedělám. Tony chodí ráno do práce a kolem čtvrté hodiny je zpět. Já mu tu mezitím dělám hospodinku. Ten chlap je neuvěřitelné prase, bylo načase, aby si tu uklidil. Taky mu vařím a už jsem byl i nakoupit. Celkem hezká nostalgie, ale líbí se mi to. Nemohu si stěžovat. Ani mi nevadí fakt, že se ke mně chová jako ke své ženušce.

„Někdo zvoní! " zakřičel a já otráveně zvedl pohled od svého, tedy jeho počítače. „Jo, zvoní!" zavolal jsem zpět. „Tak co kdyby jsi šel otevřít!? " jeho hlava se objevila ve dveřích a setkala se s mým pohledem. V tu chvíli jen kývl hlavou. „A nebo půjdu otevřít já, to je si myslím mnohem lepší. " Spokojeně jsem přikývl a opět jsem se věnoval své práci.

„Díky, že jdeš se mnou, "pronesl jsem směrem k Alex. Ta jen pokývla hlavou a vytvořila žvýkačkovou bublinu.
„Co když mě vyhodí?" lehce jsem znejistěl.
„Tak tě vyhodí a co? " s nezájmem pokrčila rameny a opřela se o bílou stěnu.
„Už tak je trapné, že jdu s tebou. Nejsi malé děcko, "pokračovala a já zrudl vzteky.
„No jo, no jo! Dobrý!" s povzdechnutím jsem zmáčkl zvonek a naslouchal jsem šramotu za dveřmi.

Byl to týden, co jsem navštívil Marii a došlo mi, že si to skutečně všechno vymýšlí a Peterson je v tom doopravdy a z nějakého nevysvětlitelného důvodu nevinně. I tak jej nemám rád, ale dlužím Tonymu omluvu. Navíc mi chybí Tonyho věčné kecy a jeho příjemná společnost. Je to můj nejlepší kámoš, proboha. Nehodlám se s ním hádat jen kvůli jeho chvilkovému poblouznění, z kterého se brzy stejně probere. Jen jsem stále plně nechápal, proč se to poblouznění jmenovalo Dominik Peterson.

A k Alex. Řekla, ať za ní pak přijdu, tak jsem přišel. Ukázalo se, že to byl výborný nápad. Sice byla naprosto v jistých věcech nesnesitelná, ale na druhou stranu zase dokázala být skvělým společníkem a často jsem se i upřímně zasmál. No víc než často. Též mě zajímalo, jak zná Petersona. To pro mě byl další důvod, proč jsem chtěl, aby šla dnes se mnou.

Jak jsem koukal na dřevěné dveře a čekal, tak jsem pohledem sklouzl k ní. Nebudu zapírat, že mě celkem přitahovala, pak ale otevřela pusu a všechny tyhle pocity zmizely. Naopak je nahradila potřeba uškrtit ji a schovat její tělo.

„Co ty tady? " Tony na mě zmateně zíral, ale poté si založil ruce v obranném gestu. „Co chceš, jestli jsi tu, aby jsi mě zase zahlcoval nesmysly tak prosím odejdi..."
„Klid, přišel jsem se omluvit, "oznámil jsem mu. On na mě chvilku beze slov hleděl a poté ustoupil do bytu. Vstoupil jsem do bytu, Alex hned za mnou.
„To je jinak Alex," představil jsem ji Tonymu. Zmateně si s ní potřásl rukou.
„Jsem Tony, "představil se. Jen kývla a zvídavým pohledem se zahleděla do útrob bytu.

„Tony! Kdo je to?" ozval se náhle ten nepříjemný hlas a já protočil očima. Brzy se už ozvaly kroky a mně se naskytl pohled na muže v tričku, které mu bylo po kolena. Vypadal směšně a to mě zahřálo u srdce.
„Zase ty?" protočil očima a můj úsměv zmizel. Choval se ke mně jako k nějakému hmyzu. Už se chystal otočit a odejít, ale v tu chvíli si všiml Alex. Zmateně zamrkal a poté se zářivě usmál.
„Kinder vajíčko!" vykřikl a Alex se mu vrhla do otevřené náruče.