Milenec mé ženy - Pozastaveno

25. Ráno

Ahoj, doopravdy moc se omlouvám za mou neaktivitu. Buď mi do toho něco vlezlo, nebo nebyl čas a ani nápady. Snad i nadále budete mít trpělivost a hlavně mi mou neschopnost prominete, užijte si kapitolu. ^^

„Mám tě zítra vyzvednout? Abys nemusela jít sama nebo jet na kole?" optal jsem se jako pravý gentleman a víc jsem se na ni natiskl. Sledoval jsem, jak se jí zrychluje dech a mírně se třese. Já sám pociťoval pouze mírné vzrušení a alkohol, co mi koloval žilami.

„Dorazím sama, díky za nabídku," zamumlala a víc se natiskla na dveře taxíku. Ty chladné jsou nejlepší. Má ruka přesídlila na její koleno a postupovala nahoru na vnitřní stranu stehna.

„Nechci, aby se ti něco stalo."

Sledovala mou ruku a já si všiml, jak mírně roztáhla nohy od sebe. Byla to pobídka? Byla? Samozřejmě že ano. Rty jsem přitiskl na její hebký krk a má ruka se jí dotýkala o to náruživěji.

„Alex," šeptl jsem jí do ucha a ona přidušeně vydechla. Zadržovala dech?
„Co kdybychom zašli k tobě a trošičku se odreagovali, co ty na to?" Byl jsem si jistý odpovědí a její ručka, která se usídlila v mém klíně a zkušenými pohyby mnula můj rozkrok, mě v tom jen utvrdila.

A tak, když auto zastavilo, jsem se chystal hned po ní vystoupit taky. Ona mi však zabouchla dveře před nosem a ještě mi ukázala prostředníček. Nechápavě jsem se nalepil na sklo a sledoval jsem její útlou postavu, jak si to rázuje pryč.

„No jo, znám takový," ozval se hrubý hlas taxikáře a já frustrovaně opřel hlavu o okýnko auta.

„Nabudí a zdrhnou, jojo, chlapče."

„Nádhera," šeptl jsem a snažil jsem se více neslyšet povzbuzující kecy taxikáře, který si očividně dlouho nezapíchal a rozhodl se mi dopřát možnosti poslechnout si, jak ubohý jeho život byl a stále je.

„Drobný si nechte," strčil jsem mu do ruky bankovku a co nejrychleji jsem z toho auta vypadnul. Třicet minut a já měl pocit, že ta cesta trvala dvě hodiny.

Kolísavým krokem jsem se dotrmácel do svého domu a hlavně do své ložnice, kde jsem si lehl a s námahou jsem si stáhl kalhoty i se spodkami. Spokojeně jsem vydechl a svou ruku jsem přesunul na své vzrušené přirození.

Před očima jsem viděl ten její škodolibý obličej. Blonďaté vlasy rozházené kvůli větru a ty oči. Ty pronikavé oči nebo ta ústa. Ta ústa růžová jako samotné maliny...

„Proč nechceš?" zamručel jsem nespokojeně a opět jsem se zhoupl v bocích.
„Jak moc sex vlastně miluješ?" zeptal se mě s pozvedlým obočím, když mě ze sebe sundal.
„Víc než své peníze a majetek," odvětil jsme pohotově.
„Takže i víc než mě?" štípl mě do tváře a začal se svlékat. Hladově jsem sledoval to dokonalé tělo a všechny jeho krásy. Svalnatou hruď a mateřské znaménko vedle pupíku. Nebo ochlupení, které tak dokonale podtrhuje jeho...
„Sex mám přece s tebou, ne?"
„Takže jsem jako bůh sexu?"
Plácl jsem jej přes holý zadek a nedočkavě jsem se zavrtěl.
„Můžeš mě o tom zkusit přesvědčit," navrhl jsem nevině, on se ke mně naklonil. Nedočkavě jsem našpulil rty, on se však pro cosi natáhl za mou hlavu a se smíchem odešel do koupelny. Já na něj jen nechápavě koukal.
„Ty bastarde!" zaječel jsem. „Hlavně, že když chceš šukat ty, tak můžeme vždycky! Ale když chci já tak to ne!"
„Jenže ty chceš vždycky!" ozvalo se posměšně z koupelny a tím skončila naše konverzace.

S trhnutím jsem se posadil. Břicho jsem měl potřísněné svým spermatem a hlava mi třeštila. Co jsem to proboha včera vyváděl? Na to, co jsem včera vyváděl si vzpomenu vzápětí. Vzrušila mě a nechala mě. Moje exmilenka mi vyhrožuje a možná budu mít děcko. Taky je možné, že ona exmilenka šílená vražedkyně.
Tlumeně se rozesměju a snažím se ignorovat nepříjemnou pachuť v ústech. Musím si vyčistit zuby. Nutně si je musím vyčistit.

Doklopýtal jsem do koupelny, kde jsem se lekl nad svým vlastním odrazem. Vypadal jsem děsně a to jsem použil ještě hezké slovo.

„Kriste pane!" rovnou jsem vlezl celý do sprchy a začal se důkladně mydlit a smývat ze sebe veškerou špínu. Naposledy, co jsem se s nimi opil a dneska tam mám jít zase? Ale dozvím se pravdu, která ale ani nemusí být pravda.
Bouchl jsem pěstí do stěny a následně na sebe pustil proud studené vody. Musel jsem se probrat, ať to mělo stát, co to mělo stát.

S drkotajícími zuby jsem vylezl ze sprchového koutu, osušil jsem se a nastala další etapa. Čištění zubů a v rámci této činnosti i má obvyklá chůze nazdařbůh po bytě jen tak, jak mě pánbů stvořil. Mám rád, když to prostě hezky fouká a nemám se za co stydět. Můj dům, má pravidla, tak to prostě bylo, je a bude. Jednou jsem měl přítelkyni, co se mi rozhodla nalinkovat život. O den později to už má přítelkyně nebyla. Nesnáším, když mě někdo ovládá. Doopravdy to nemohu vystát a teď Marie? Zatřepal jsem hlavou. Nesmím se ukvapovat. Vše vyjde na povrch.

„Tony," zakňučel jsem a šťouchl jsem do těla vedle sebe. Byl jsem vyčerpaný, bolavý a naprosto zneužitý po všech stránkách. Kdo by si jen pomyslel, že když to skutečně teda vzdám a smířím se s tím, že večer sex nebude. Dokonce se už nachystám ke spánku. Ležím v posteli v Tonyho tričku, napůl v říši snů a náhle mám před obličejem jeho vzrušené mužství připravené k okamžité akci.
Je to hovado. Nejdřív mě naštve a pak chce, abych mu vykouřil a povozil se. To, že jsem to bez problémů udělal je věc jiná. Tady jde o princip. Mohl to udělat hned a ne čekat, až budu skoro spát. Je na sexu stejně závislý jako já, měl by si to konečně uvědomit a přiznat a ne vše svalovat na mě.

Konečně jsem jej skopl z postele a sám jsem se šouravými krůčky a s bolestným sténáním vydal do koupelny. Zastavil jsem se však u obrovského zrcadla, kde jsem měl možnost prohlédnout si své tělo. Všude jsem měl modřiny, obtisky zubů. Otočil jsem se k zrcadlu zády a zálibně jsem si prohlédl obtisk Tonyho ruky. Až na ty šrámy, co mi způsobila Marie, jsem byl naprosto spokojený se svým vzhledem. Někomu jsem patřil. Znovu jsem se trošku natočil na stranu, než se mi kolem boků obmotaly cizí ruce a já byl natisknut na širokou hruď.
„Co se mi tu tak nakrucuješ?" zavrtěl mi do ucha a já se nechal vyzvednout do náruče, obmotávaje mu nohy kolem boků.
„Ještě musím uvařit ten oběd," připomněl jsem mu, když si mě nesl do koupelny.
„Objednáme pizzu," pousmál se a nohou za námi zabouchl dveře.