Passionate Love [CZ] ✔

•10• Podařený den?

Celá zpocená jsem se podívala na telefon a zjistila, že mám pár zmeškaných hovorů a nepřečtených zpráv. No nazdar..

''Děje se něco?'' Zajímal se Justin, když zahlédl, jak se mračím do telefonu.

''Budu muset jít..'' Pronesla jsem jednoduše.

Zhasla jsem telefon bez toho, abych se jen očkem podívala na zprávy a začala se pomalu oblékat.

''Hm.. Já si myslel, že jsi ten jiný typ.'' Zašklebil se Justin a já se na něj s nechápavým pohledem otočila.

''Jak to myslíš?'' Pronesla jsem a zastrčila si košily do džín.

''No.. Většinou hned po sexu utíkají kluci, ale teď to jsi ty.'' Zasmál se a pohodlně si lehl.

''Mám k tomu hned několik důvodů. A neutíkám.'' Falešně jsem se na něj pousmála a hned zaklela, když jsem zjistila, že mi na mé košily zbyl jen jeden knoflík.

''To jsi opravdu musel tak škubnout? Nestačilo je rozdělat?'' Fňukla jsem k němu a on se ke mě ve spoďárách přifařil.

''To teda nemohl. Vrhla ses na mě a já se tomu nemohl ubránit.'' Pronesl a začal mě opět líbat na krku.

Slastně jsem přivřela víčka a zaplula svými prsty do jeho vlasů.

''Ale teď nemám v čem jít do práce..'' Vzdychla jsem.

''Nepotřebuješ jít do práce. Klidně ti za čas s tebou zaplatím..'' Řekl mi klidně do krku a dále pokračoval ve své práci.

Zamračila jsem se a se zataháním za jeho krátké vlasy jsem ho donutila, aby se na mě podíval.

''Sice tohle všechno není můj styl a už jsem se dost zdržela v práci, ale rozhodně od Tebe nechci peníze.'' Pronesla jsem a on se na mě pousmál.

''Já ti je ale chci dát.'' Trval si na svém a přilehl si k džínům, kde měl peněženku.

''Justine, nech toho.'' Zamračila jsem se na něj, když vyndaval peníze.

''Tak mě nech Tě pozvat na večeři, třeba.. Do Grandu Zlaté Srdce?'' Nabídl.

Málem jsem to přijala, v tom se mi ale v hlavě promítnula vzpomínka na předchozí den, kdy šel na večeři s neznámou brunetkou v červeném do stejné restaurace a tak bylo jasno.

''Ne..'' Odpověděla jsem nesouhlasně.

''Proč ne?'' Nechápal a já jen protočila očima.

''Protože ne.'' Odpověděla jsem rázně a vylezla ven.

''Barbaro počkej!'' Houkl a já se s protočením očí k němu otočila.

''Tady máš mou košily..V téhle jít do práce nemůžeš..'' Pronesl a já se mu podívala do očí.

''A v čem půjdeš ty? V té mé roztrhané?'' Uškrnula jsem se, zatímco jsem se přestrájela.

''V autě mám ještě jednu.'' Zašklebil se a já nad tím s úsměvem pokroutila očima.

''Tak se měj..'' Vlepila jsem mu pusu a poté mířila do auta.

Díval se za mnou, dokud jsem nezahnula za roh a nesjížděla dolů.

Po cestě jsem si prohlédla makeup a poupravila vlasy. Nakonec jsem zavolala sekretářce té firmy, u které mám dnešní focení a omluvila se jí za pozdní příjezd.

No nakonec jsem zjistila, že se to vlastně hodilo, protože fotograf zůstal vyset v koloně před New Yorkem a přijel se stejným zpožděním, jako já.