Passionate Love [CZ] ✔

•37• Osudové Tango

Od té doby, co jsem naposledy byla u Justina uteklo už nespočetně času.

Nespočetně krát se snažil se mnou zkontaktovat, ale já ho zcela odřízla. Ať už jsme si nalhávali cokoliv, čas bez toho druhého byl neskutečný.

Už jsem se neusmívala tak často. Kvůli tomu se má věčně usměvavá práce stala mou nejotrávenější částí mého dosavadního života.

Můj život se v tomto období točil jen kolem faleše a přetvářek, protože jsem nic nechtěla řešit s novináři.

Spousta mých přátel a dokonce i rodina se snažila mi zlepšit v soukromí náladu různými aktivitami či výlety, ale nijak to nepomohlo.

Na toto existoval jen jediný lék. A to čas. To mi říkal každý, ale jak šel čas dál, připadalo mi to ještě horší.

Jednoho dne jsem se po té dlouhé době ale konečně probudila usměvavá. Nevěděla jsem, co se to se mnou děje, ale byla jsem jednoduše šťastná.

Na tento den jsem totiž měla už dlouho naplánovanou akci. A to charitativní maškarní ples, který měl být kompletně stylizovaný do dob králů a královen.

Honosné ošatí a šperky nesměly samozřejmě chybět. A já se do toho po hlavě pustila.

Už od rána jsem dělala spousty věcí, jen abych dokázala nějak zkrátit nudný čas a já už se mohla vydat do přípravy na ples.

K mému štěstí to opravdu zafungovalo a než jsem se nadála, stála jsem před zrcadlem v mém šatníku a hleděla na dospělou ženu, kterou jsem vůbec nepoznávala.

Beztarostná. Lehce usměvavá. Upravená. Krásná. Dospělá. A hlavně.. Single.

Jindy rovné vlasy jsem si lehce nakůlmovala. Za poslední dobu jsem na sebe naplácala minimum makeupu, ale dnes jsem si s ním dala opravdu záležet.

Za nějakou tu dobu jsem i něco málo zhubla, takže šaty, které jsem zvolila, zvírazňovaly můj útlí pas širokým páskem. Od přírody vystouplá prsa jsem elegantně vystavila v jemném výstřihu střiženého do V, který držely jen tkaničky na obou ramenou.

A nakonec bohatá sukně bez otravné a nepříjemné obruče. Jen široká sukně s moderním střihem, zdelšená o pár centimetrů na zadní straně.

Spokojeně jsem se na sebe do zrcadla pousmála a kývla. Přešla jsem tedy zpět do své ložnice, kde jsem si do rukou vzala jen malé, nenápadné, stejně barevné psaníčko.

U dveří si ještě nezapomenu nazout dokonalé semišové červené lodičky s širokým páskovým zapínáním a dvou centimetrovou platformou.

Tak a teď je to dokonalé. Pomyslím si a vydám se vstříc ulicím živého New Yorku.

"Zdravím." Vyjekne vesele Stella, jakmile mě zahlédne.

Zatímco já zvolila decentní červenou, ona vsadila na zlaté flitry a stejně barevnou masku.

Až v tu chvíli mi dojde, že jsem si tu svou nechala v bytě na stole.

"Oh bože.." Povzdechnu si a ihned zastavím.

"To je tedy přivítání to ti povím." Zašklebí se Stella, přejde ke mě a obejme mě.

"Omlouvám se, ale musím se vrátit zpět do bytu. Nechala jsem si tam škrabošku." Posmutním a ona se zašklebí.

"Holka.. Ty máš takové štěstí, že máš za kámošku mě.. Nevím, co by sis beze mě počala.." Začne a já nechápu.

"Počke-." Nestihnu nic ani doříct a Stella mi pod nos dá černou krabičku.